86 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 650 m
Terén: Lesní cesty, asfaltové cyklostezky
Plzeň-Pod Záhorskem - Košutecké jezírko - Globus - Chotíkov - Stráž
- Dolní Vlkýš - Komberk - Čemíny - U Obrázku - Písek - Lipno - po zelené
Třebobuz, Chrástov - Žebrácký mlýn - Pernarec - Krukanice - Rozněvice
- Šipín - Dudákovský mlýn - Úterský potok - Dlouhé Hradiště -
Poloučany - Nová Ves - Bezdružice - býv. Žižkův mlýn - Dolský
potok - Ostrov u Bezdružic - Krsov - Křelovice - Skupeč - Ničová - Žebrácký
potok - Náklov - Líšťany - Košetice - po modré Čemíny - Kůští - po červené
Chotíkov - Chotíkovský les - Košutka - Lochotín - Pod Záhorskem
Tak konečně se letos dostávám k nějakému delšímu výletu, vyhlédl jsem si
Bezdružice, protože přímo v centru u zámku jsem ještě nebyl, jen jsem
projížděl loni cestou do Teplé. Ze Záhorska stoupám přes Plzeň ke
Košuteckému jezírku, pak projíždím ke Globusu a vyzkouším, zda projedu podél
karlovarské silnice do Chotíkova. Řepka zatím není vzrostlá, takže to jde a
docela mě to i baví. V Chotíkově ztrácím výšku, takže za ním stoupám na
Stráž, který děli Chotíkov od Vlkýše. Před pár lety zbytečně vyasfaltovanou
cestou rychle sjíždím do vsi a pak dál až k Čemínskému potoku. Pod
zříceninou Komberk vyjíždím na silnici a v táhlých rovinkách bojuji proti
větru do Čemín. Tady to nemám rád, fouká tu hodně a téměř pořád, snad tedy
cestou zpátky pojedu po větru... Protože z Čemín nechci jet po červené
turistické, vybírám si neznačenou cestu, která vede částečně přes zadní část
statku. To víte, že mě tu nachytal nějaký šmudla, aby mi sdělil, že příště
si mam vybrat jinou cestu. Tahle je ale pěkná, lesem by se dalo dojet skoro
až do Písku, kdybych odbočil správně. To se ovšem nestalo, tak jsem súíš
lesem než po cestě projěl k rozcestí U Obrázku. I tak jsem si ale ušetřil
kus cesty po silnici. Několik dalších kilometrů pokračuji po CT 2295 po
nefrekventovaných silničkách přes Písek do Lipna a pak do Třebobuzi. Kousek
dál konečně opouštím asfalt a vydávám se přes kopec po pěkné polní cestě do
Chrástova. Chrástov projíždím po zelené turistiické trase, která se stáčí
hodně doleva. K žebráckému mlýnu je lepší zelenou obet po větší cestě, jen
pak musíte trefit tu správnou cestu, abyste nesjeli na slepou cestu jako já.
V Žebráckém mlýnu až asi žijí majitelé trvale, loni a letos jsem tam
projížděl mnohokrát a vždy tu byli. Postavili drobnou lávku přes potůček,
aby cesta nevedla přes jejich pozemek. Místní pes vás ale bude i tak
doprovázet hlasitým štěkotem u nohou.
Od Žebráckého mlýna stoupám do Pernarce, za nímž opět následuje delší úsek
po malých silničkách. Za Krukanicemi musím přes údolí Křelovického potoka,
na druhém břehu jsou Rozněvice. Přes další odhalený vršek ukrajuji pomalu
další metry proti silnému větru. Kolem Šipína už se schovávám do lesa a
prudce klesám k Úterskému potoku. U Dudákovskému mlýna odbočuji vpravo na
zelenou. Asi o kilometr dále proti proudu by měla být cesta vzhůru k
Dlouhému Hradišti. Měl jsem z toho strach, ale cestu jsem našel a byla dobře
průjezdná. Chvíli vedla po louce, potom úvozem po okraji PP Úterský potok. V
kopci jsem se celkem zapotil, ale to ještě není konec. Po zpevněné
cestě se táhne dál do Poloučan. Tam už se dostávám na větší silnici.
Odbočuji tedy směrem na sever, na dohled Konstantinovým Lázním jedu přes
Novou Ves právě do Bezdružic. Vystoupám přes obec až k zámku, který je ovšem
celý zapečetěný a tak si ho nelze moc dobře prohlédnout. Objíždím ho celý i
ze severu po louce, ale ani děravý plot tu není... Krátce si tedy odpočnu na
náměstí Kryštofa Haranta a vyrážím nazpět.
Vyjíždím po CT 2221 pěknou alejí kolem hřbitova. Na kraji lesa ale
cyklotrasu opouštím a dlooouhým rychlým sjezdem klesám k Žižkovskému mlýnu u
Úterského potoka. Překonám parádní louky na soutoku s Dolským potokem, pak
přeskáču potok po modré a vydávám se vzhůru z údolí. Jsou tu dvě cesty, ale
tentokrát už to nedopadá tak šťastně jako cestou do Dlouhého Hradiště.
Vybírám si nyní tu větší cestu, která má o serpentinu víc, takže mírnější
stoupání. No, ale stejně to nejde v sedle-kameny, zarostlé zbytky cesty,
velká svažitost. není to ale dlouhý úsek. Vyškrábu se k CT 2214 a mířím do
Ostrova u Bezdružic. Cože ale? Mám přeci jet se silným větrem v
zádech, proč zas šlapu jako blbej proti němu?!
Přes údolí Blažimského potoka jedu do Krsova a pak mě čekají dvě dlouhé
nepříjemné novinky-do Křelovic a do Skupče. Po silnici musím ještě k silnici
na Pernarec, za křižovatkou už je polní cesta do Ničové. Fouká ale takový
vítr, že mě ani lidé neslyší zezadu přijíždět, to přitom dělám pořádný hluk
na kamenech v nějakých 40 km/h. Z Ničové nevede nikam žádná zpevněná cesta,
nechápu to, ale je to skvělé, mam to tu rád. Žebrácký potok už ale
překonávám po silnici a stoupám k odbočce do Chrančovic. Opět proti větru
musím až k Náklovu, pak se trochu schovám mezi domky a projíždím do Líšťan.
Za vsí v levotočivé zatáčce odbočuji na polní cestu, která je vždy brutálně
rozježděná. Dnes je navíc pořád bahno, musím tedy hned na začátku objet kus
po poli. Dřív jsem jezdil kolem Čemínského potoka, ale pár let už jsem to
nezkusil, tahle varianta bude asi přecijen lepší. Před Košeticemi se ale k
potoku vracím na zarostlou rádoby cestu, za nimi pokračuji po modré pěknou
cestou do Čemín. Červenou turistickou trasu loni někdo zničil nasypáním
štěrku s frakcí "násep pod železnici", takže raději jedu po nezpevněné cestě
severně od vesnice k lesu. V lese se na červenou vracím a po písčité cestě s
pěknými výhledy pokračuji do Kůští. Už jsem docela unavený po celodenní
dřině proti větru, ale nakonec jsem po červené vystoupal pod spalovnu celkem
energicky. V Chotíkově jsem měl ještě chuť si to objet kolem průmyslové zóny
na nezpevněnou cestu nad pískovým lomem. Polní cestou se pak klikatě
dostávám ke statku a pak od žluté neznačenou cestou k modré turistické
trase. Ta vede nad Chotíkovem k Sytné, kde odbočuji na singlík nad polem. Z
Košutky zkusím projet k bývalé cihelně. Dřív to šlo celkem dobře, ale
protože se město plánuje, tak jak se plánuje, zcela bez koncepce, logiky a
nějaký uživatelský přívětivosti, postavily se tu obří paneláky tak, že se
oblast stala v podstatě neprostupnou. Já to hecnul v prudké stráni a vyjel
jsem na nějaké předzahrádce😁 Neuvěřitelné, tak špatná uurbanistická a
stavební práce se jen tak nevidí. Pak už jsem sjel k lochotínskému bazénu a
přes alej Svobody zpět do Záhorska.
Celkem 86 km, ale celý den proti větru. průměrnou rychlost zachránily delší
úseky asfaltu, takže 20,7 km/h. Na druhou stranu jsem se párkrát trápil i
téměř nulovou rychlostí. Každopádně krásný výlet, údolí Úterského potoka je
jistota😊
 |
| Bezdružice, nám. Kryštofa Haranta |
 |
| Bezdružice, kostel Nanebevzetí Panny Marie |
Žádné komentáře:
Okomentovat