úterý 13. února 2024

Kyzové jezírko Plzeň-Božkov/Buková

31 km
29. 9. 2023
 
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: Singly, asfaltové cyklodálnice
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Plzeňský Prazdroj - po NS Údolím Úslavy Lobezský park, Božkov - K Bukové - Kyzové jezírko - V Pytli - Letkov - U Zátiší - Na Pohodnici - Kyšice - Červený Hrádek - třešňová alej - Zábělá - Bukovecký vodopád - Chlum - Pecihrádek - podél Berounky Zadní Roudná - Luční ulice - u Pramenů - Pod Záhorskem
 
 
Tento krátký třicetikilometrový výlet na hodinku a půl se mi povedl. Ačkoliv sotva opustím město, dokázal jsem to namotat na spoustu hezký pěšinek. Bohužel však už není možné jezdit po nezpěvněných cestách kolem plzeňských řek jako před deseti, patnácti lety. Všude se masivně asfaltuje, aniž by to dávalo smysl. Kolem centra je to však pochopitelné. Sjedu tedy k Lochotínské lávce, pak projedu Tylovou ulicí kolem Štruncových sadů k Prazdroji, přes kopeček k Úslavě a na pravém břehu konečně sjíždím na nezpevněnou cestu alejí topolů. Je teplý zářijoý den, takže je tu hodně lidí, pod Lobezským parkem některým nestačí asi 8 m široký prostor k tomu, aby je bylo možné bezpečně minout. Rad proto unikám Božkovem do kopce a odbočuji do Kristinovské ulice, ze které by měla vycházet pěšinka do ulice Nad Roklí. Ano! Neskončil jsem u nikoho na dvorku ani na skládce, projel jsem. Ke Kyzovému jezírku podle všech možných map ale nevede žádná cesta, proto to zkusím nejdříve zkontrolovat shora od trochu osamělého pozemku na konci Bukové. Protože se mi klasicky nechtělo vracet, vzal jsem to částečně zarostlou jižní strání. Nic moc, teď už se objevuje cesta od ulice K Bukové, kudy se tam dá pohodlně dostat. Tak snad tam bude pokračovat pěšinka proti proudu potoka až k jezírku. Je s podivem, že je to tak zapomenuté místo, je tu rekultivovaný/zabezpečený důl a dokonce snad nějaká informační tabule. Jsem potěšen. A navíc to vypadá, že pěšinka pokračuje dál-buď kolem jezírka nebo někam nahoru. Tak to zkusim. Je totiž sucho, tak se neutopím nikde v bažině. No i když, je tu nějaký mokřad, přes který "vede" hooodně ztrouchnivělý strom. Nakonec jsem byl ale rád, že tam byl. Pěšinka se mi ale v tu chvíli ztrácí. Jsou tu nějaké možnosti, ale u jedné je zákaz vstupu, jinde hodně zarostlý terén nebo prudká stráň a nejspíš někde v pozadí ploty pozemků. Nakonec jsem ale vybral asi dobrou cestu na druhé straně mokřadu, propletu se mezi stromy a dostávám se na příjezdovou cestu k zahradám😊
 
Vyjedu na CT 2151, na pár metrech k silnici shodím několik kilo bahna a zase zajedu do roští. Tedy do bývalého sadu. Někdy se dá projet skrz něj, ale letos jsem vyhodnotil, že bude lepší jet nad roklí nebo údolíčkem nějakého potůčku k takové mýtině, která někdy slouží jako skládka, ale poslední rok je docela dobře průjezdná. Projedu tedy k bývalé skládce popela nebo co to bylo zač a podél umělého koryta po panelové cestě pokračuji do polesí V Pytli. Vystoupám po singlu k Božkovskému potoku, to už je nedaleko na kraj Letkova. U prvního domku ale odbočuji doleva a přes mýtinu stoupám křivolakými cestičkami, které se často mění těžbou a výsadbou. Dojedu k zelené a pak k zahrádkám u sjezdu z přivaděče na Kyšice. Právě podél přivaděče pod Pohodnicí pokračuji k lávce přes silnici a pak po louce sjezdem přímo do centra Kyšic. Po CT 3 už se začínám vracet k Plzni, ale samozřejmě nechci jet po těch asfaltech do Hrádku, takže za kopečkem odbočuji doprava, křižuji silnici a pokračuji na sever. Někde uprostřed polí na prašné cestě asi půl kilometru od silnice odbočuji na západ a tudy dojedu až na kraj Červeného Hrádku. Alejí pod zemědělským družstvem mířím k malé asfaltce, která mě dovede skoro do Zábělé a to převážně sjezdem třešňovou alejí. K autobusové zastávce v Zábělé musím několika zatáčkami po silnici, ale hned za ní odbočuji vlevo do lesa a o 100 m stoupání později znovu sjíždím vlevo na ještě menší cestu, která mě provede údolím Bukoveckého potoka. Zprvu se raduji, že díky mýcení je tu cesta rozšířená díky opakovaným průjezdům těžké techniky. Jenže poté jsem se dostal do místa, které už dříve bylo kritické a nyní nejen že je zcela zdrancované, ale také oplocené. Tudy se nebude snadno pokračovat. Nejsem tu ale první, už se tu nějací chudáci snažili dostat ve stráni nad plotem sypkým podkladem s kameny. Z druhé strany by to ale bylo ještě horší. Následuje několik popadaných stromů. To jsem té jízdě moc nedal...😢 Kolem (momentálně neexistujího) Bukoveckého vodopádu už je to trošku lepší a zanedlouho vyjíždím pod Holým vrchem nedaleko od Bukovce. Pro tentokrát pojedu dále do prudkého kopce po zelené na Chlum. Snad tu někdo nepojede kudlu opačným směrem. Dopadlo to dobře, funím dál, ale na vrcholek nutně nepotřebuji, proto zkracuji cestou kousek pod ním a pak sjíždím neznačenou klikatou pěšinkou. Na úpatí ještě využívám pěkně prosvíceného a vyhřátého kraje lesa, abych dojel na polní cestu vedoucí k CT 3. Za podjezdem odbočuji na pěšinku vpravo přímo k lávce, pak vystoupám na Pecihrádek a z Bílé Hory sjíždím za areálem Ferony k Berounce. Právě tudy mezi čističkou a řekou vede jedna z posledních nezpevněných cest široko daleko. Krásně tu projedete pod Masarykovým mostem, ale pak už musíte na asfalt. Někdo totiž potřeboval zbytečně utratit desítky milionů korun z eráru za zbytečnost, takže teď máme rozpálenou nudu i na NS Údolím Berounky, je to ostuda😞 Teď po dalším čtvrt roce už víme, že je doplněna stromy, ale v době mého průjezdu tu neni ani stéblo, vše zplundrováno. To je jediná hořká tečka za krásným výletem. Kolem roudenských pramenů mě už pochopitelně cestou do Záhorska žádné překvapení nečekalo. Průměrná rychlost "jen" 19,1 km/h, ale jsem opravdu spokojen😊
 
 
 
Kyzové jezírko Plzeň-Božkov/Buková

Kyzové jezírko Plzeň-Božkov/Buková

 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat