69 km
20. 10. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1200 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Košutecké jezírko - Sytná - Chotíkov -
pískovna Příšov - Příšov - Stýskaly - Tatiná - Trnová - Krašovice -
Bučí - Mrtník - Lomany - Vrážné - Pod Vrážným - po zelené
Ondřejovké vodopády, Podhrázský mlýn - Malovaná skála -
Horní Hradiště - Peklo - Plasy - letiště Plasy - Rybnice -
Kaznějov - Malá Obora - rybník Vatinka - Jalovčiny - Kamenný
vrch - Bílý potok - Třemošná - Orlík - po žluté PP Doubí -
Pupek - Plzeň-Bolevec - Mikulka - Pod Záhorskem
Už dlouho jsem se těšil, až vyrazim objevit Malovanou skálu. Kupodivu to
nakonec nebylo tak daleko, jen tam bylo hodně kopců. Vyjíždim na sever,
takže stoupam ke Košuteckémui jezírku, potom nad Globusem pod lesem k Sytné.
Nad Chotíkovem projedu lesem po modré, poté sjíždím k zemědělskému družstvu,
kudy už nevede ani žlutá ani červená turistická trasa. Po široké kamenité
polní cestě pokračuji k pískovně nad Příšovem. Když začne cesta klesat,
odbočuji na nenápadnou pěšinku vlevo přes louku, kudy se dá projet do
Příšova. Za ním stoupám k zelené turistické trase, která se připojuje od
Ledec. Za chvíli zas uhýbá, já mířím do Stýskal pořád rovne po jakési
nezpevněné cestě, kterou ale užívají i místní pro auta. Stáčím se podél lesa
ke koupališti, projedu vesnicí a pokračuji do Tatiné. Už si přesně
nevybavuju, jestli tam byl tankodrom nebo ne, teď o pár měsíců později už je
tam nový povrch. Z tatiné jedu ješztě kousek po silnici, kde vede taky CT
35, ale v lese na půli cesty do Tlucné odbočuji vpravo a skrz les jedu
východním směrem do Krašovic. Od Krašovického rybníku vyjíždím sice po
červené, ale brzy z ní odbočuji vlevo. Je to takový test, jestli je tahle
pěšinka průjezdná. Kupodivu ano a je to opravdu pěkná cesta do Bučí. Není to
tak daleko z Plzně, přesto jsem tohle vůbec neznal, mam radost😊
V Bučí mi trochu trvá, než trefim tu správnou cestu, ale podařilo se a
šplham k Mrtníku. Za ním vjíždím do lesa a i když už jsem tu párkrát jel,
asi nikdy po stejné cestě, jen je mi povědomé, že budu klesat k Lomanskému
potoku. A taky že ano, nejde to přímo, mám obavy, že skončim uprostřed lesa,
ale to je vlastně koření cyklistiky, proto rád jezdím-objevuju přírodu a
cesty. V údolí se cesta postupně zvětšuje, až dojedu k Lomanskému rybníku.
Projedu kolem statku na křižovatce v Lomanech, popojedu pár metrů k padlému
památnému dubu, za nímž se zas vydávám doprava na polní cestu k severu. Za
Pláňským potokem je stoupání opravdu prudké a já si vybavil, že jsem tu už
jednou nebo dvakrát sjížděl opačným směrem. Rád bych pokračoval v tomto
směru dál, ale když vyjedu na silničku, musím vpravo, na nejbližší
křižovatku, a prudce vlevo a stoupat k Vrážnému. Asi kilometr před ním se
však znovu vydávám "do nepohody" a taky docela do bahna. Podél potoka se
hodně (rychle) klesá až ke Střele. Čekají mě asi dva kilometry proti proudu,
tak snad půjde jet. Některé úseky to šlo, ale jiné vůbec. Taky jsem čekal
trochu víéc od Ondřejovských vodopádů, ale jednak se k nim dá sotva dostat a
zadruhé je asi málo vody, takže trochu zklamání. Podhrázský mlýn leží na
levém břehu. Vede k němu cesta brodem, ale na kolo je přecijen příliš
hluboký, takže je třeba to objet po lávce ještě o dalších 300 m severně,
kousek pod Ondřejovem. Na druhém břehu Střely se začínám vracet a to po CT
2260 kolem toho Podhrázského mlýna a pak pod trať a do kopce podél
lesa.
Žlutá nicméně pokračuje na severovýchod, což nepotřebuji, odbočuji na
jihovýchod zkratkou k silnici. Musim se vyhoupnout z údolí, takže docela
intenzivně stoupám. Na kraji lesa na kopci bych se měl vydat vpravo. Cesta
tu je všelijaká, ale lidi sem přecijen chodí a jezdí, takže když pojedete za
nosem, asi k Malované skále dorazíte. Udělal jsem pár fotek dronem včetně
prudké skalnaté stěny, ale nakonec je to asi hezčí obyčejně ze země...
Vracím se k silnici, po které pokračuji do Horního Hradiště a pak do Pekla,
části Plas. Po silnici klesající serpentinami zpět ke Střele vede i CT
Baroko I, ale to je taková zbytečná informace. Do opravdových Plas pokračuji
kolem studánky Prelátka a Manětínskou ulicí, poté dlouho a prudce stoupám k
letišti překvapivě ulicí K Letišti😂 Nevim, jak moc je to OK, ale dá se jet
podél letištní dráhy. Je tam pěkná polní cesta, tak tam jezdim. Na druhé
straně letiště jste vlastně v Rybnici, sjedu k hlavní silnici a od kaple
stoupám postranní uličkou na jihovýchod ke trati. Nevěděl jsem přesně, kudy
to půjde projet do Kaznějova. Nakonec se objevila pěšinka až ke trati k
rokli Jamka, od které se intenzivně stoupá ke škole v Kaznějově. Úplnou
náhodou objevuju nenápadnou pěšinku, kterou chci rozhodně prozkoumat. Vede
propustkem pod tratí k čističce a je na ní vedena Školní NS Kaznějov. K Malé
Oboře využívám silnici, pak se zas vydam na nezpevněnou cestu k rybníku Vatinka, který je teď mapách značen jako "V Luhu". Projet navazujícím lesem
je vždy problém, ale podařilo se mi náhodně objevit takový singlík nad
potůčkem, takže nemusím objíždět půl lesa kolem jámy Josefa. Podle mapy bych
měl projet na jih, překonat železnici a dojet k Jalovčinám. Kousek se dá jet
jak mapa řiká, ale pak se cesta dočista ztratila. Prohnal jsem to skrz hustý
les, protože nejbližší alternativa je hodně zpátky a daleko.
Na cestu jsem se dostal znovu až za tratí. Tam je najednou celkem slušná
alej jak podle pravítka až k Jalovčinám. Z téhle křižovatky jedu asi 100 m
na jih, než se vydam do lesa k dalšímu podjezdu pod tratí. Za železnicí se
cesta stáčí cesta na jih. horší lesní cestou dojedu ke Kamennému vrchu.
Protože chci jet dál po těchto malých pěšinkách, motam se paralelně podél
místní zelené. Na rozcestí s touto turistickou značkou jedu na západ a
lesními cestami sjedu k Bílému potoku. Přes louku a lehce přes kopec se pak
přehoupnu na kraj Třemošné. Po louce, kolem hřbitova a pod skalními reliéfy
se přesouvam do jižní části Třemošné, po NS Třemošná pak jedu k Orlíku a po
docela hezké stezce po žluté k PP Doubí. Pod skalním útvarem Pupek se blížim
k Vydymáčku a tím jsem vlastně na kraji Plzně v Bolevci. Kolem Prokopávky se
dá projet pěšinkou přes lesík k Malému Bolevci na kraji zástavby jsem pak
vystoupal k Mikulce a pak už zbývá jen sjet do Záhorska.
Na tolik zážitků docela skromných 69 km, ale přes 1200 nastoupaných metrů a
průměrná rychlost 16,3 km/h. Tak musel jsem skákat přes skály nad Střelou...
Ale jinak moc hezký okruh.
 |
| Malovaná skála nad Střelou |
 |
| Výhled do údolí Střely od Malované skály |
 |
| Malovaná skála nad Střelou |
Žádné komentáře:
Okomentovat