76 km
16. 11. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1050 m
Terén: Lesní stezky a cesty, polní cesty, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Štruncovy sady - Slovany - Božkov -
Koterov - Starý Plzenec - Sedlec - Lhůtský vodopád - Lhůta -
Maršál - PP Kornatický potok - Potoky - Hádek - Kornatice -
Kamínky - Drážky - Příkosice - Homberk - Štítov -
zřícenina hradu Dršťka - Skořice - Štítov - Mirošov -
Holubí kout - po žluté Peklo - Veselá - Raková - býv. Rakovská hájovna -
Tymákov - Stradiště - Merfánka - Letkov - V Pytli - Božkov - Lobezský
park - Rokycanská třída - Plzeňský Prazdroj - Štruncovy sady -
Lochotínská lávka - Pod Záhorskem
Už se nám to letos chýlí ke konci, ale vypadá to, že jeden delší výlet dnes
stihnu. Ještě jsem se nebyl podívat na zříceninu hradu Dršťka pod Kolvínem v
Brdech. Musim samozřejmě projet město, takže jedu ze Záhorska přes Rondel k
Rychtářce a pak kolem Plzeňského Prazdroje přes nádraží po Šumavské na
Petrohrad. Úzkými uličkami projedu na Slovany a Sušickou na Božkov. Za
Božkovem jde díky bohu objet tu nudnou asfaltku k lávce přes Úslavu, takže
jedu polní cestou podél řeky. Za lávkou pokračuji na jih a stoupám do
Koterova. Za ním směrem na Plzenec se bohužel nudné dálnici zcela vyhnout
nejde. Až půl kilometru za dálnicí se dá odbočit na malou cestičku přes
louku vpravo, tu louku objet, na chvilku se vrátit na asfaltku a pak zas
odbočit mírně k řece a objet další asfaltovou rovinu. Jak vidíte, je to
daleko horší řešení, než když tu byla parádní polní cesta. Podobně děsivý
osdu potkal i cestu do Sedlce z Malé Strany na druhém břehu. Radši proto
dnes jedu horem pod PP Černá stráň.
Ze Sedlce risknu cestu podél Lhůtského potoka. Asi bude poněkud bahnitá. Necelý kilometr projíždíte obcí, tam je to v pohodě, potom jsou ale dva
brody, ten druhý je nějaký rozježděný, následuje asi nejhorší část, pár set
metrů k lesu, kde je ještě jeden brůdek přes boční přítok. Cesty se tu tak
divně rozdvojují, ale když překonát kořeny a správno odbočíte - ani úplně
vpravo ani úplně vlevo, dostanete se do prudkého stoupání, kde už je
pevnější podklad. Projedu Lhůtou k silnici mezi Sťáhlavy a Rokycany, ale
pokračuji po nezpevněné cestě podél lesa za ní. Když se cesta noří do lesa,
je věčnou otázkou, kudy vystoupat k hřebenu Maršálu. Tentokrát padla volba
na cestu mírně vlevo a obzvlášť v horní části se asi díky tomu, že se tu
všude těží a jezdí tu těžká technika, dá projet jinak hustým mladým lesem.
Asi půl kilometru severovýchodně od Maršálu se na pár metrů připojuji na
červenou turistickou trasu, ale na dalším rozcestí z ní opět sjíždím kolmo
vpravo do PP Kornatický potok. Následuje dlouhý sjezd po asfaltu k hájovně
Potoky. Po asfaltu jsem nechtěl pokračovat, takže jsem naplánoval trasu po
lesní cestě mimo Hádek. Jenže v mapě zakreslená cesta ve skutečnosti vůbec
neexistuje, musím se proto vrátit na Hádek a do Kornatic pokračovat klasicky
po asfaltu po CT 2040. Na Kamínky pak vede hodně úzká silnička. Většina
cyklostezek kolem Plzně má velkorysejší parametry. Nikdy jsme tu asi nejel,
je to hezká cesta lesem, ale je tu docela provoz a i ten cyklista se musí s
autem nějak opatrně minout. V Kamínkách odbočuji vpravo. Do Drážek je to po
dlouhém stoupání kousek po rovině, ale zato proti větru. V Drážkách odbočuji
vlevo na polní cestu, kde ještě musím znovu stoupat.
Tady se dá toulat po krásným lukách s výhledem do okolí, než sjedete do
Příkosic. V Příkosicích si vždycky řikam, že je divné, jak se musí projet
areálem zemědělského družstva, ale je to jediná cesta ke hřbitovu, tak je to
asi v pořádku. Až u hřbitova končí asfaltka, pak se ještě kousek stoupá pod
Kuželkovic vrškem. Cesta se pak srovnává, ale razantně přibývá bahna, až je
ho po kolena😀 je to jen pár set metrů k silnici, ale často odtud vyjedete,
jak kdybyste celý den jeli rašeliništěm. Na silnici se vydávám vlevo a
ledových vzduchem ve stínu sjíždím k odbočce na Štítov. Tam odbočuji vpravo,
kde postupně končí asfalt a je tu nakonec jedna z velmi pěkných polních
cest. Nefouká tu, tak jsem si dal svačinku. Neznačenou cestou, která se
stáčí k východu, dojedete brzy do CHKO Brdy. Sjíždíte pak lesem k silnici
mezi Trokavcem a Skořicemi. Asi půl kilometru za silnicí je rozcestí, kde se
vydáte vlevo. Tady je to pěkně mokré, mnohem víc podzimu než kolem Plzně.
Zřícenina hradu Dršťka není nic víc než zarostlá skalka. Málem
bych to přejel, protože jsem nečekal, že už jsem v cíli😬 Proběhnul jsem si
skalní masiv, odnikud to nejde pořádně vyfotit.
Od Dršťky pokračuji po podmáčené lesní cestě na severovýchod pod Kolvínem
ke Skořicím. Projedu vsí ke kapličce, kde odbočuji prudce vlevo a sjíždím k
Hornímu rybníku. V zatáčce odbočuji vpravo na CT 2251A, která mě dovede
písčitou cestou do Štítova. Odtud mě čeká silniční vložka převážně z kopce
do Mirošova. Dál vede i turistická cesta po silnici, takže není moc na
výběr. Po žluté stoupám k PP Kamínky, pak se mírně klesá k Holubímu koutu.
Je docela zima, cestou od silnice k samotě Peklo se určitě nezahřeju. Až do
veselé se trochu stoupá a potom do Rakové nevýraznou travnatou cestou je
třeba vynaložit dost energie k jízdě. Z Rakové k lesu k rozcestí u bývalé
rakovské hájovny je to kličkovaná mezi kalužemi, pak se to zlomí a lesem se
sjíždíneznačenou cestou zpět k silnici na Rokycany. Opět ji jen křižuji a
jedu dál na Makrouše, za lesem v zatáčce jako obvykle odbočuji vlevo a do
Tymákova jedu zadem mezi lukami.
A kudy to vemu z Tymákova? V mapě jsem objevil relativně přímou cestu mezi
Stradištěm a silnicí, tak se na to podíváme. Naproti průmyslovému areálu u
silnice na Sedlec je nezpevněná cesta stoupající k lesu v dáli. Dá se po ní
slušně jet, jen podél lesa je to trochu s otazníkem, jestli to půjde projet
nebo skončím smutně uprostřed ničeho. Skutečně mnoho pěšinek končí, ale les
je prostupný, takže jsem se dostal na letkovskou stranu Stradiště. Na
rozcestí Merfánka vyjíždím na silnici, po které podjeud D5 a sjedu až do
Letkova. Kus cesty pak jedu podél Božkovského potoka, v polesí V Pytli ale
pak odbočuju vlevo na trail a sjíždím k původnímu, přirozenému korytu
potoka. Jižně od bývalé skládky jedu po panelové cestě a pak se troch vracím
do Božkova pod hřbitov a projíždím ulicí Ve Višňovce. Do Záhorska se vracím
klasicky po CT, která má nově číslo 9, ke střelnici. A pak po pravém břehu
přes Lobezský park k Rokycanské třídě. poté pře Plzeň kolem Prazdroje,
Štruncových sadů a přes Lochotínskou lávku.
Tak uvidíme, jestli je to poslední letošní výlet nebo ještě ne. Necelých 76
km a skoro 1100 nastoupaných metrů s průměrnou rychlostí 19 km/h.
Žádné komentáře:
Okomentovat