středa 10. dubna 2019

Vranovská lávka u Stříbra - Hracholuská přehrada

6. 4. 2019
87 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1600 m
Terén: Asfaltky, lesní cesty, singly

Plzeň-Bory - Na Hvězdě - Slovanské údolí - Radčice - Křimice - po NS Údolím Mže Malesice - Červený mlýn - Kozolupy - Město Touškov - po zelené Bdeněves - po CT 37 Plešnice - Hracholusky - Pňovany - po Červené Beraní dvůr - CT 37 - po CT 37 Vranov - lávka Vranov - po modré Butov - Malovice - Erpužice - Trpísty - Čerňovice - Luhov - Lipno - Písek - U Obrázku - po červené Čemíny, Kůští, Chotíkov - Radčice - po NS Údolím Mže CAN - Na Hvězdě - Plzeň-Bory


Zahájil jsem sezónu pěkně pozdě, ještě někdo snad zbývá, kdo letos nebyl na kole?:D Nevycházelo to a byl sníh, takže to ještě lákalo na lyže... Vyhradil jsem si na kolo sobotní odpoledne, už v letním času, takže den je dlouhý. Vyrážím až před čtvrtou, ale kupodivu mi to pěkně utíká, patrně že jedu po větru. Ve městě přes Hvězdu, kolem Techmanie a do Slovanského údolí kolem aktuální přestavby výpadovky na Domažlice to není znát, ale v polích před Radčicemi už ano. Zkouším rovněž novou cestu po pravém břehu Mže do Radčic a dál už po známé NS do Malesic. Přímo podél řeky pak neznačenou polní cestou k Červenému mlýnu a dál do Kozolup. Když nechcete do Bdeněvsi po silnici, je třeba dojet na kraj Touškova a vydat se po zelené vlevo za svodidly.

Po CT 37 pokračuji nad Buben, stoupám do Plešnice, kde na konci železniční zastávky, kde se silnice zlehka stáčí vlevo, vybírám lesní cestu podél treti, křižující co nevidět silničku u viaduktu a strmě stoupající ke vsi Hracholusky. Zde se polní cesta stáčí na západ a na rozcestí u křížku jedu vlevo, abych dojel do Pňovan. Zde pokračuji chvíli po červené, k Beranímu dvoru. Přímo kolem něj už vede žlutá a hnad za ním sjíždím na neznačenou cestu vlevo, která hodně klesá, podjíždí trať a dostává mě opět k CT 37. Po kroutící se pěkné lesní cestě opakovaně stoupám a klesám, je to celkem zábava. Nakonec projíždím celým táhlým Vranovem, kde vystoupám až ke 400 m. n. m., abych je mohl vzápětí sjet k lávce na samém začátku přehrady. Kupodivu se držím časového plánu a otáčím se na cestu zpět po hodině a tři čtvrtě.

Mám trochu strach z modré turistické vedoucí po břehu, ale je sjízdná a jen kopeček před Butovem je třeba vyšplhat mimo sedlo. Naštěstí už pak není nutné opět ztrácet výšku, je možné se proplést ke křižovatce na silnici, po které už pokračuji mírně z kopce do Malovic. Zde začíná krutá objížďka údolí Úterského potoka, přes které nevede žádná lávka a je tak třeba jet na sever po silnici do Erpužic. Po hlavní, ale naprosto nefrekventované silnici se sjíždí přes Trpísty právě k Úterskému potoku do krásného údolí. Zážitek trochu kalí táhlé stoupání směrem na Pernarec. Ještě před vsí, na konci lesa, odbočuji vpravo na lesní cestu, abych si odpočnul od asfaltu. Mířím do Čerňovic, kde jsem bohužel špatně odbočil a zajel si víc jak kilometr, který jsem musel vystoupat zpět.

Tady začíná moje krize, vracím se do kopce, za zapadajícího slunce, daleko od Plzně, poměrně hladový a postupně se pouštím do boje s větrem a četnými stoupáními kolem Luhova, Lipna a Písku. To už se mi teda sakra nechce dál, když pomyslim, že mě čekají ještě kopce za Čemínami, Chotíkovem a v Plzni. Už je půl osmé a kupodivu je stále celkem vidět. Jen mrznou prsty... Za Pískem se ale naštěstí trochu rozjíždím, to jak se srovná cesta a pak sjíždím úvozem po červené, kde je plno trní. To by mi ještě tak zbývalo, píchnout. Před Kůštím se v kopci zahřívám, ale sjezd ve vsi si ani pořádně neužiju, protože jsem sjel přední brzdové destičky. Monotónně tedy šlapu pod spalovnou, v Chotíkově naposled doplňuji cukry a pouštím se do závěrečného úseku. Nad Radčicemi už musím zapnout světla. Na rozbité cestě, nejist, zda to tam nekončí závorou, si ani tento sjezd pořádně neužívám, jak jedu opatrně. Ale co, už jsem skoro doma. Zbývá pár rovinek proti větru po NS Údolím Mže a pak už jen přes město. Nakonec to docela uteklo, ale že jsem jel až do půl deváté? NO asi je to ospravedlnitelné, když jsem najel 87 km, to teda na první výlet opravdu nebylo vplánu.

Terénem trať nebyla převážně složitá, kopcovitá ale celkem byla a hlavně protivítr na cestě zpět je vždy zlo. Průměrná rychlost 19,09 km/h.

 
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Lávka nad Hracholuskami, Vranov




Žádné komentáře:

Okomentovat