125 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 3000 m
Terén: Asfaltky, lesní cesty
Abertamy - Švýcárna - po zelené Lípa - Merklín - po CT Hroznětín - Ruprechtov - Nivy - Mezirolí - Rosnice - Stará Role - Karlovy Vary - Dvorský most - po CT 2017 Doubí, Slavkovský les, Bor, Horní Slavkov - Háje - Bečov nad Teplou - po CT 362 Měchov, Brť, Otročín - Poseč - Prachomety - Dobrá Voda - Vidžín - Úterý - Olešovice - po modré Blažim, Pláň - Budeč - Skupeč - Ničová - Březí - Náklov - Líšťany - Košetice - po modré Čemíny - Kumberk - po zelené Dolní Vlkýš, Malesice - po NS Údolím Mže Křimice - Radčice - Plzeň-CAN - Plzeň-Bory
Moc jsem toho ještě letos nenajezdil, zato včera ano-na lyžích i na kole. To není ideální konstelace, přesto jsem se rozhodl vyrazit na kole z Krušných hor, Abertam, do Plzně je to přece z 850 m n. m. do 330 m n. m., takže vlastně pořád z kopce:D
Takže jsem začal táhlým stoupáním těsně pod plešivecký vrchol... Aspoň jsem se zahřál po ránu. Překonal jsem několik padlých stromů a závěje k opuštěné Švýcarské boudě a začal prudce klesat po zelené do Lípy. 250 m výškových dolů na 1,5 km, to by šlo no. Vydávám se po silnici vpravo, projíždím vsí a upaluji údolím Eliášova potoka do Merklína, poté po levém břehu Bystřice po hezkém úseku cyklotrasy do Hroznětína. Odtud musím po silnici do Ruprechtova, na dohled Velkému rybníku. Opouštím tedy Krušné hory, sluníčko pálí, dnes bude teplo.
V Ruprechtově projíždím pozemkem kolem kravína, kam mě nasměrovali místní. Chci po polní cestě do Niv a nemohl jsem to najít. V Nivách odbočuji prudce vpravo, ale cesta se pak stáčí zpět do správného směru a navíc odbočuji do chatové osady u Děpoltovického rybníku. Po troše bloudění a mnoha kontrolách v mapě dojíždím do Mezirolí, kde se všude mohutně staví. Než však dojedu k hlavní silnici, odbočuji vlevo na pěšinku...s obavami, kam dojedu. Byly však zbytečné, pěkně jsem projel až na kraj Karlových Varů-Staré Role. Musím přes údolí Rolavy a Svobodovou a Starorolskou ulicí k podjezdu pod přivaděčem, kolem dostihového závodiště, přes Ohři po Dvorském mostu a dál už měla být cyklotrasa značená. Nebylo tomu tak, takže jsem opět trochu bloudil, ale ke trati jsem se dostal a projel klidnou cestou do Doubí (po CT 2017). U jednoho z viaduktů mě čekala prudká stojka, taková prověrka na to, jak mě uvítal Slavkovský les, 150 m výškových letmo nahoru, slušné peklo, větřík se nehnul a na sluníčku jsem už už proklínal teplé jaro.
Vše se v růžové obrátilo na nádherné cestě Slavkovským lesem. Není to bez kopců, ale krásnou krajinou bez lidí a utíká to, jede se stále po hrubém asfaltu a z lesa se vyjíždí až kousek před Horním Slavkovem. Tohle městečko je zas pěkně v údolí, tak vidím kostel i s kopcem, který mě vzápětí čeká. Směrem do Hájů je sice značená silnička, ale cesta je velmi rozbitá. Následuje pak hodně dlouhý sjezd do Bečova nad Teplou, známého to městečka s krásným hradem/zámkem a relikviářem sv. Maura, druhého největšího českého pokladu hned po korunovačních klenotech. Na prohlídku se nechystám, stoupám vedlejší pěkně udržovanou silničkou serpentýnami opět na "správnou" nadmořskou výšku - z 500 m do zhruba 700 m, do Chodova. Není zde žádný provoz, jsou tu téměř opuštěné vesničky-Měchov, Brť, o trochu větší Otročín. Fouká ale protivítr a už cítím únavu.
Celou cestu je vlastně poměrně složité naplánovat, už jsem jednou z Varů do Plzně jel, tak jsem se chtěl vyhnout stejným cestám, pak je taky třeba se vyhnout státní silnici a pak už toho v odlehlých místech Plzeňského kraje moc nezbývá. Po CT 2183 pokračuji přes Poseč do Prachomet-zapomenutelné vesničky, až na ten název Prachomety:D Do Dobré Vody je to jednoduché, opět po silničce III. třídy. Pak jsem si naplánoval cestu do Vidžína někudy přes les, měla tam být naučná stezka a jedna větší cesta. Ani jedno neodpovídalo mapě nebo vůbec neexistovalo, takže jsem opět desetkrát lovil v mapě a stejně jsem netrefil. Každopádně jsem si sjel k Telecímu potoku, to bylo správně, pak jsem jel nějakou cestou, která byla největší, ale v mapě vůbec není, zajel jsem si, minul pár informačních cedulí na neexistující naučné stezce a vyjel po prudkém stoupání kdesi před Vidžínem, aspoň že tak...
Konečně trochu rychleji jsem se pohnul před Úterým. Už snad naposled dnes tak významně a prudce klesám a znovu stoupám. Už nemám moc náladu na nějaké prohlížení památek, ač by to stálo za to. Pokračuji přes Olešnici po CT 2293, směr Blažim. Bohužel jsem se seknul ve směru modré turistické u Dolského potoka, tak jsem si ještě zajel, trklo mě to až když už jsem neměl téměř po čem jet. Tak hurá do serpentýn a za Blažimí na Pláň. V Budči jsem trochu ztratil cestu, z návsi jich vede nepočítaně. Nakonec jsem ale trefil a průjezdem lesíkem se dostal ke Skupči. Odtud jsem vyrazil přímo na Ničovou. Už bylo celkem pozdě a pořád mi nepřišlo, že znám názvy vesnic. Trochu mě to znervózňuje. Naštěstí za chvíli už se blížím Líšťanům, projíždím přes Náklov. Tady už je mi to povědomé.
Před lety jsem jezdíval do Košetic podél obvykle vyschlého Čemínského potoka. Snad tu ještě lze projet. Podařilo se:) Ne o moc lepší cestou, ale po modré, projíždím do Čemín. Vyhýbám se kopci po červené, jedu po nové silničce přes Kumberk a stoupám až po zelené do Dolní Vlkýše. Do Malesic už se mi sjíždí lépe s vědomím, že mi zbývá jen poslední kopec cesotu domů. Z Malesic jedu po NS Údolím Mže do Křimic, dále využívám nově zbudovanou stezku na kraj Radčic a opět po NS do Plzně, k autobusovému nádraží. Zmíněný poslední kopec se táhne celým Jižním Předměstím, na Bory.
Celkem 125 km na účtu, 3000 m do kopce, o 500 m více klesání, průměrná rychlost 19,27 km/h, terén nebyl náročný, ale únava přesto velká.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
Kostel sv. Jiří, Horní Slavkov |
Hrad a zámek Bečov nad Teplou |
Okolí Plzně jsme projeli s přítelem křížem krážem snad už sedmkrát. Jezdili jsme dříve hlavně po Čechách, po pořízení nosiče kol a doporučení známých o cestování a cykloturistice v rakouských Alpách už ale nechceme nic jiného. Česko je nádherná země, ale země s Alpami vám na kole prostě mají co nabídnout. A je to tam jinačí, hezčí.
OdpovědětVymazat