38 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Lesní cesty, singly
Plzeň-Bory - Tyršův most - po NS Údolím Radbuzy Vokounova lávka - Bručná - Černice - po žluté Městský les, Radyně, Březová mýť - po červené Šťáhlavy - Sedlecká skála - pohodnice - Lhůta - Mokrouše - Tymákov - Stradiště - po žluté nad Letkov - Zátiší - po zelené v Pytli - Božkov - Slovany - Doudlevce
Dnes mám jen pár hodin dopoledne na výjezd, tak zkusím objevit něco nedaleko, kolem Radyně. Z Bor sjíždím k Tyršovu mostu a pak po slavné NS Údolím Radbuzy k Úhlavě, tedy na Vokounovu lávku. Následně stoupám na Bručnou a vilovou čtvrtí projíždím směrem k Olympii, do Černic. Konečně unikám z města do lesa, stoupám po žluté na rozcestí Městský les. Až sem vede až příliš luxusní štěrková cesta. Dál už je to přes kořeny, tak je mi libo:)
Místy se jede velmi ztěžka a přes velké vymleté kořeny vyšperkované volnými mokrými kameny a klacky, ale neměnil bych:) Když vysupím na Radyni, je tu samozřejmě dav lidí-škoda, že je sem povolen vjezd autem... Rychle ujíždím pryč po červené, která není pro slečinky. Schody, kořeny, známe to. Turistická značka se stáčí do Šťáhlav, křižuje silnici a pak sjíždí přes pole nad šťáhlavský hřbitov. Chtěl bych se dostat do chatové osady na Kukačce. Teď, když rekapituluju trasu, už vím, že příště to vezmu kolem Bambousku přes lávku, ale tentokrát ještě, neznav této varianty, jedu po silnici na Rokycany a pak zkouším, která pěšinka mě provede kolem chat do ostrého stoupání. Trefuji se a už šlapu k Sedlecké skále.
Cesta se stáčí kolem chat, vede přímo vzhůru, ale až na vrchol nevede, to zas někdy příště. Mířím k rozcestí Pod Sedleckou skálou a pak doufám, že půjde projet k pohodnici, odkud by měla vést cesta kolem hřbitova do Lhůty. Jsem sám překvapen, projíždím bez větších obtíží, ač zpočátku je cesta nepřesvědčivá. Ze Lhůty jezdím rád do Tymákova nad střelnicí někde kolem "pramenu" Lhůtského potoka. Samozřejmě jeden jediný den v roce, kdy se tam koná nějaká myslivecká akce, jsem trefil a nemohu projet bez postřelení. Musím tedy na silnici a přes Mokrouše klasicky po asfaltu do Tymákova. Odbočuji nicméně pod kopcem vlevo směrem na Sedlec a naproti zemědělskému areálu/parkovišti už hledám polní cestu vedoucí do kopce ke Stradišti. Je neznačená, jednou jsem ji jel opačným směrem. Netrefil jsem ji, jak jsem chtěl, ani tehdy ani nyní. Ale nevadí, obě cesty mě bavily, vrchol se v každém případě objede, tentokrát ze severu. Počkám si na větší cestu-ona je tam jen jedna-abych z jižního směru odbočil na severozápadní. A to už je na dohled žlutá turistická.
Tam to znám, projedu na Merfánku, pod dálnici a do lesa nad Letkov kolem solární elektrárny. Žlutá odbočuje k Pohodnici, to je pro mě objížďka, zkusím jet rovně k Zátiší. Opět se zadařilo, sjíždím kvapem k přístřešku Poštovská po zelené a po singlu V Pytli vlevo dolu valím k Božkovskému potoku, poté kolem skládky, vyjíždím na silnici a čeká mě rychlý sjezd Božkovem.
Pod tratí se vyhoupnu na Petrohrad/Slovany, pak Slovanskou alejí a Malostranskou ulicí do Doudlevec a třeba Samaritskou do posledního kopečka na Bory. Téměř na vteřinu přesně dvě hodiny, průměrná rychlost 18,9 km/h a pár umístění v úsecích na Stravě v top 10. Navíc 720 m převýšení a to na 38 km, to je docela masakr.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Zřícenina hradu Radyně |
Žádné komentáře:
Okomentovat