14. 9. 2020
64 km
Náročnost: Střední
64 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 900 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Jateční - Pecihrádek - U sv. Jiří - Újezd - Červený
Hrádek - Kyšice - Horomyslice - MVE Dýšina (říční tunel Klabava) -
Nová Huť - po modré Čertův kámen - Kokotské rybníky - Hudlice
- Osek - Volduchy - Niva u Volduch - Horní haberský rybník -
Trnovský rybník - Sloupek - Habr - Pod Plecháčem - po žluté Osek -
Labutinka - Vitinka - Hudlice - Hůrka - CT 2159 - Kyšice - po CT 3 Holý vrch
- fořtovna - Ústřední hřbitov - Doubravka - Jateční - Štruncovy sady -
Roudná - Pod Záhorskem
Původně jsem chtěl jet hlavně za Nivou u Volduch, ale ukázalo se, že to
není až tak výjimečně zajímavé území. Nicméně oblast za Volduchy je celkově
moc pěkná celá, takže si tam projezdím pár cest. vyjíždím tedy na východ z
Luční ulice po NS Údolím Berounky k Jateční ulici, ale tentokrát
oklikou kolem areálu vodárny stoupám na Pecihrádek, sjíždím k lávce a trochu
se vlastně vracím ke sv. Jiří. Poté stoupám pod trať a kolem skautské
základny do Újezdu. Ulicí Na Dražkách zkouším projet do polí. Sice to vede
přes nějaký poloopuštěný soukromý pozemek, ale lidé tudy evidentně chodí, a
tak i nadále nabírám výšku po pěkné polní cestě nad Červený Hrádek. Ten
nakonec vlastně skoro minu. projíždím alejí mezi statkem a obcí a přes
chrásteckou silnici pokračuji do pole nad Ejpovickým tunelem. Když
okolnosti hrají do karet, dá se tudy projet k silnici přes
Kyšice😉
Následuje sjezd po CT 3, hned za podjezdem trati však odbočuji vlevo a
právě podél kolejí nad chatami, následně přes bývalou skládku a kolem díky
bohu už zlikvidovaného srážního domu projíždím do Horomyslic, obklíčen
golfovým hřištěm. Podél Klabavy nicméně vede nenápadná cesta, kam jsem se
beztrestně dostal a která vede k výpusti Klabavských tunelů. Tedy
spíše už jen jednoho, druhý je obestavěn malou vodní elektrárnou. Asi dobrý
nápad, jen se trochu ztratilo kouzlo této výjimečné stavby. Jsem ale rád, že
se sem dá vůbec dostat😊
Vracím se na CT 2159, po níž se dostanu hezkou lesní cestou na kraj Nové
Huti, kde se vydávám doprava do prodkého stoupání po modré turistické
značce. Je to skutečně výživný kopec, prudký, technický a poměrně dlouhý.
Projíždím kolem Čertova kamenu, který už se jmenuje Ostrý. Tohle
univerzální zaměnitelné jméno mi nějak nesedlo. Zábavnou cestou lesem
pokračuji ke Kokotským rybníkům. Tentokrát po NS a po zelené z
východní strany Dolního rybníku. Křižuji silnici a vydávám se po modré přes
Hudlice do Oseka. Chvíli je to docela špatná stezka, postupně se
zlepšuje.
Do Volduch vede stezka podél silnice, pro mě je to novinka, takže je super,
že se nemusí po silnici. Po 2 km po asfaltu už mě to zas táhlo někam do
terénu, takže jsem se pustil po polní cestě na levém břehu Voldušského
potoka. Ta samozřejmě brzy skončila, ale co bych se vracel, když je pole
sklizené, že...😀 Překonal jsem tedy pole, na hranici lesa, která je zároveň
okrajem PP Radeč, jsem už našel cestu a dojel tak k Nivě u Volduch.
Po modré po silnici se dostávám k hrázi Trnovského rybníka a
pokračuji do stále intenzivnějšího kopce až na rozcestí Sloupek. Zde se
vydávám do prudkého sjezdu po lesní pěšině, znečeného zelenou turistickou
značkou. Hezký úsek končí u autokempu Habr. Ale je to jen kousek k silnici,
kterou překonám a následuje opět lesní neznačená cesta k rozcestí Pod
Plecháčem. K silnici jedou současně s červenou turistickou značkou, poté ale
pokračuji ve směru i za silnicí, abych se dostal nevýraznou pěšinkou k žluté
turistické značce, po které sjíždím do Oseka.
Objevil jsem v mapě cestu kolem rybníka Labutinka, díky kteé nebudu muset
do Vitinky tak dlouho po silnici. Hned toho využívám, na kraj Vitinky zbývá
asi kilometr stoupání, poté odbočuji vlevo na polní cestu, která se trochu
vrací za Hudlice. A protože po modré už jsem dnes jel, na kraji lesa se
vydávám vlevo z kopce do údolí Litohlavského potoka. Skutečně tu cesta
pokračuje, stoupám na druhé straně, vyjíždím z lesa a otevírá se mi nádherný
výhled do krajiny směrem na Brdy. Znovu přejíždím silnici a kupodivu se dá
pokračovat skrz les k pár chatkám pod Hůrkou. Teď už jedu trochu naslepo,
ale směr se mi nezdá podezřelý. Za chvíli cesta ústí v místech, která jsou
mi povědomá a objevuje se zelená značka. Sjíždím ještě kus po kořenech a
dostávám se k větší cestě. Odbočuji vpravo, snad se vydávám správným směrem,
když chci k Horomyslicím. Pár rozcestí jsem projel, ale cesta mě vlastně
sama dovedla k CT 2159. Sjíždím k Klabavě a chtěl bych projet skrz půmyslový
areál. Bohužel to nejde.
Pokračuji tedy po CT 3 do Kyšic a do lesa kolem Holého vrchu. Zde si
vybírám klasickou pěknou lesní cestu přímo na západ vedoucí napříč silnicí K
Fořtovně a k ústřednímu hřbitovu. Do Doubravky klesám skrz Špitálský les a
pak Mohylovou ulicí. Po rekonstrukci nikdy nevím, kde jet, obvykle jsem
rychlejší než auta, o to víc nepříjemná by byla jízda po cyklostezce, kde je
třeba dát přednost u každé ulice. Za řekou je pak poměrně velká intenzita
chodců, kteří moc nerozlišují, která část je určena pro ně... Tak když je
menší provoz, je to lepší po silnici.
Domů se vracím opět po NS Údolím Berounky a přes Roudnou. Celkem 64 km s
průměrnou rychlostí 18,9 km/h a více jak 900 nastoupanými metry.
 |
| Výpusť Klabavského říčního tunelu |
 |
| Trnovský rybník-PP Radeč |
Žádné komentáře:
Okomentovat