pondělí 10. října 2022

Na Haldách - rybník a skalní útvar Zbůch

65 km
21. 7. 2022
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 550 m
Terén: Polní a lesní cesty
 
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - ul. V Radčicích - Zadní Skvrňany - Regensburská ul. - Borská Pole - Nová Hospoda - po CT 2258 Vejprnice - Tlučná - Torovka - Nýřany - Úherce - skalka a rybník Na Haldách Zbůch - Jetelový vrch - Hoříkovice - po CT 2271 Kotovice - Krůtí hora - Chotěšov - Mantov - Vstiš - Dobřany - po NS Lesopark Martinská stěna - po zelené Nová Ves, Starý Sulkov - po CT 2271 Valcha - v. n. České údolí - po žluté Borský park - Na Hvězdě - Techmania - Kalikovský mlýn - sady Pětatřicátníků - Pod Záhorskem


Červenec, no, to už je doba. Tehdy ve čtvrtek k večeru jsem se rozhodl pro vyjížďku a nasměroval jsem si to ke skalce u rybníku u Zbůchu. V žádných mapách jsem se nedověděl, jak se ten rybník jmenuje, takže jsem si pro něj stanovil náhradní pojmenování Na Haldách, protože je u haldy z historické těžby. ze Záhorska se tedy vydávám na západ přes Lochotínský park. Pokračuji pod Vinicemi nad zoologickou zahradou a prudkým sjezdem nezpevněnou cestou do ulice V Radčicích. Za nepřehlednou křižovatkou pokračuji přes lávku přes Mži, kousek pokračuji po CT 37 na Křimice, ale v prodloužení Plzeňské ulice projíždím po pěšině za domky ke Křimické ulici. Objíždím Zadní Skvrňany k nové masivní výstavbě a pak za fotbalovým hřištěm po cyklostezce k Regensburské ulici-mostu přes Slovanské údolí. Na kruhovém objezdu u Makra se vydávám na Novou Hospodu a pak po CT 2258 do Vejprnic. Zde je ještě svět v pořádku, ačkoliv pěkná polní cesta byla zpevněna štěrkem. Sokolskou a Polní ulicí pokračuji západním směrem k Tlučné. Tentokrát nejedu po modré, ale po lesní cestě okrajem lesa Draganec k CT 2300. 
 
Jižní částí Tlučné projíždím k vysílači na Torovce. Poté jsem chtěl jednou z pěšinek sjet k Vejprnickému potoku, překonat ho a pokračovat k Hlavní ulici. Cestiček je ale v lese mnohem více než v mapě, vedou dost zvláštními směry a často se někde ztrácejí. Bloudil jsem tedy mezi ostružinami a marně hledal tu správnou možnost. Když se podívám zpětně, byl jsem už už na správném místě, ale pro neprostupnost jsem odbočil a zase stoupal do kopce. O pár set metrů dál jsem to znovu zkusil k potoku. Sice ho šlo přeskočit, ale nějak moc mě to nenadchlo. Aspoň jsem projel k mimoúrovňové křižovatce, která odděluje Tlučnou a Nýřany. Nýřany jsem projel přes Staročeské náměstí a po silnici před D5 dojel až do Úherec. Netrefil jsem Topolovou ulici, takže jsem se musel kus po hlavní vrátit k polní cestě, která mě konečně dovedla k haldě u Zbůchu. Na jejím západním úpatí vede pěkná rybáři prošlapaná cestička, pro mě singl. Než se dojede k betonové hradbě betonárky, jede se kolem jakýchsi skalních útvarů zvláštního typu kamene. Nikde jsem k tomu nenašel informace, jestli někdo víte, co je to zač, dejte prosím vědět, docela to stojí za vidění, a to včetně přilehlého rybníčku.

Pěšinka podél hradby se časem poněkud horší, začínají tam růst ostružiny a k náspu nezbývá mnoho místa. Snad se tam bude sát projíždět i v dalších letech... Zbůchem projíždím jen na okraji, k nádraží. Hned za ním je přejezd, takže ho vlastně objíždím a vydávám se po cestě k lesu u Jetelového vrchu. Zpočátku velká cesta končí na samotě u evidentně trvale obydleného domku, kupodivu to není vyloučená lokalita. Dle mapy to vypadalo jednoduše, ale malou pěšinku pokračujícím dál jsem chvíli hledal mezi stromy. Rovnou za nosem jsem přes pole a po hezkých lesních cestách projel až na větší cestu vedoucí od Úherec. Tam už to poznávám, vystoupám ke kraji lesa a pak sjíždím k relativně novému Husímu rybníku na rozcestí. Sjel jsem až do Hoříkovic, kde odbočuji vpravo a po NS Stodsko/CT 2271 rovinatým terénem mířím do Kotovic. Kousek musím po silnici, kudy vede dokonce i ta naučná stezka. Ta vede až do Stoda, já odbočuji kousek před Krůtí horou (vysílač) na polní rozbitou cestu vedoucí až do Chotěšova. Sjíždím do Mantova a protože nehodlám podporovat asfaltové šílenství, sjíždím z nudné CT 3, podle mapy by měla vést cesta i podél řeky. Není to úplně nejlepší, ale projet se dalo, tráva byla vzrostlá. Projel jsem až k lávce, tak jsem ji také viděl z jiného úhlu než shora. Přeskočil jsem Dnešický potok a pak už jsme viděl, že do Vstiše dojedu, cesta se zlepšila. Vlastně jsme ale ves objel ze severu, pokračoval jsem na Dobřany, kam se jede podél Radbuzy. Musí se jen objet rozzsáhlé, často nevyužité, ale oplocené pastviny. Dojedete tedy téměř do Vodního Újezdu, dělit vás od něj bude jen řeka. Následující úsek parádní polní cesty si užívám ještě o to víc, že už se dlouhá léta plánuje její likvidace. Snad na to nebudou peníze, bylo by to lití peněz do kanálu. Jak víme, kudy teče beton, tudy tečou peníze, nikdo tam jinak žádnou asfaltku nepotřebuje, chodí tu spousta lidí na procházky a venčit psy-díky tomu, že tam je kousek přírody.

Za Dobřany pokračuji po NS Lesoparkem Martinská stěna. za historiickým kamenným mostem vede  přes louku a pak prudce sotupá, logicky, na Martinskou stěnu. Za ní pak pokračuji po polní cestě po zelené turistické trase  k letišti Líně. Na kraji lesa se buduje nějaká zcela nová silnice odnikud nikam, stálo to vylkou vykácenou plochu v lese-nerozumím. Snad nebudou asfaltovat i dosud parádní cestu k leltišti. Zelená vede lesem, moc lidí to nikdy nepotkávám, ústí v Nové Vsi a pokračuje podél dálnice k mostu přes ni k rozcestí Starý Sulkov. Odtud se držím po CT 2271 až před Valchu, rád pak sjíždím neznačenou cesotu do ulice K Volskému vrchu. Dříve nad přehradou vedla žlutá turistická trasa z Valchy až do Borského parku, nyní je její vedení změněno a tak nejprve stoupám po CT 2151, poté sjíždím k viaduktu a až pak se připojuje žlutá. Následuje známý a oblíbený singl nad v. n. České údolí. Projíždím po žluté i Borský park k bývalé konečnně tramvaje č. 4. Poté sjíždím přes Hvězdu k Jižnímu předměstí a kolem Techmanie stále z kopce, přes Husovo náměstí a ke Kalikovskému mlýnu. Park za Plazou pořád není průjezdný, takže do Záhorska musím přes sady Pětatřicátníků.

Ani mi nepřišlo, že bych ujel 65 km, asi proto, že převýšení nebylo tak velké, jen kolem 550 m. Objevil jsem nějaké nové cesty, z toho mám vždy velkou radost. Průměrná rychlost se udržela na 21,5 km/h.


Skalka Na Haldách, Zbůch

Rybník Na Haldách, Zbůch


Lávka přes Radbuzu u Vstiše

Žádné komentáře:

Okomentovat