23. 10. 2022
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Asfaltky a nezpevněné cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Roudná - Masarykův most - Doubravka - Špitálský les
- fořtovna - Holý vrch - po CT 3 Kyšice - dálniční přivaděč - po žluté
Ejpovice - Čílinské polesí - hájovna Čílina - Rokycany - po červené Pod
Žďárem - Borek - Borecký rybník - po modré Rokycany -
PP Rokycanská stráň - po CT 3 Klabava, Kyšice - Červený
Hrádek - Újezd - Ejpovický tunel - Pecihrádek -
Bolevecký ryb. - Malý Bolevec - Mikulka - Pod Záhorskem
Už bych klidně kolo zazimoval a jel na lyže, ale pořád je (sychravý), ale
cyklistický podzim, tak se s radostí vydávám na oatrnou cestou spíše po
více zpevněných cestách do Rokycan. Původně spíše k rybníku Lopatárna, ale
nakonec mi nepřišel tak atraktivní, tak jsem zvolil za cíl Rokycanskou
stráň.
Vyrážím východním směrem, takže přes Roudnou k Masarykovu mostu,
pak Jateční a Mohylovou ulicí na Doubravku, kde nejraději projíždím parkem
V Homolkách, kolem Gymnázia L. Pika a od něj vzhůru do Špitálského lesa. I
když mám obavy o množství bahna v lese nad Hrádkem, přesto jedu po cestě
kolem ústředního hřbitova a přes pole do lesa pod fořtovnou, kde je
kritický podmáčený úsek. Nakonec to nebylo tak špatné. Za silnicí už je
štěrková cesta a když pak vyjedu z lesa na CT 3 do Kyšic, tam už je
asfaltka, takže to odsýpá. Z Kyšic od rybníčku stoupám po louce k
přivaděči, kde přes lávku od Pohodnice přichází žlutá a po té začínám
klesat do Ejpovic. Tady je cesta pořádně podmáčená s vyjetými kolejemi,
ale jen prvních pár set metrů. Projel jsem tedy obec a opět stoupám ulicí
Na Zelence, ze které vede polní cesta na jih až k dálnicí D5. Stará cesta
pod náspem k podjezdu dálnice je vždy špatná, dnes je tomu nejinak. Na
druhé straně už se jede o něco lépe a tak mířím k hájovně Čílina.
Chtěl bych projet na louku k Plzeňskému předměstí v Rokycanech, snad to
trefím, protože když jsem tu minule jel obráceným směrem, docela jsem
bloudil. Tentokrát to šlo lépe a rychle jsem byl u trati. Ulicemi podél ní
jsme projel celými Rokycany až ke Klabavě, takže se musím trochu vrátit
bludištěm mezi řekou, traťemi k červené turistické trase vedoucí Žďárskou
cestou. Vystoupám po ní pod Žďár, kde odbočuji vlevo na CT 2157 a sjíždím
do Borku. Projíždím mezi domky práve k Lopatárně a Kofroňovu rybníku a
vjídžím na rozježděnou cestu kolem Boreckého rybníku. Po modré se tedy
vracím do Borku a podél Holoubkovského potoka se vracím do Rokycan.
Pěšinkou, která má označení Stramá ulice, skutečně strmě stoupám až k
nemocnici. Protože to nejde jinak, sjíždím ke koupališti a prudce odbočuji
vpravo a tím se dostávám na Rokycanskou stráň. Jsou tu krásné pěšinky ve
svahu a nikdo tu většinou moc není😊 Od Klabavy-řeky se vracím k centru
Klostermannovou ulicí a pak se po CT 3 vracím přes Klabavu-obec, kde už je
bohužel vyasfaltovaný i poslední hezký úsek od D5. Za Klabavou se jede
kousek po nefrekventované silnici a pak také po asfaltce přes kemp a pak
od chatové osady stoupáním do Kyšic. Na kopci před Hrádkem už mám asfaltu
tak akorát po krk, tak odbočuji na polní cestu, která mě dovede také do
Hrádku, navazuje na ni zkratka k CT 2151. Ani po té ale nejedu dlouho,
odbočuji z ní vlevo na neznačenou cestu, dříve polní, dnes štěrkovou, a
sjíždím do Újezdu. Za Újezdem jedu po CT 3 k Ejpovickým tunelům a za tratí
k lávce přes Berounku, za kterou následuje stoupání na Pecihrádek. Nechce
se mi vracet znovu přes Roudnou, tak mířím kolem Boleveckého rybníku do
Malého Bolevce a pak přes Mikulku zpátky do Záhorska.
No, 53,5 km s průměrnou rychlostí 20,4 km/h a převýšením 700 m. Takový
průměrný výlet, který byl nad plán, akorát tedy s nadprůměrným zastoupením
asfaltek. Jsem rád, že jsem vyrazil, nakonec se i vyčasilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat