64 km
1. 9. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1450 m
Terén: štěrkové, asfaltové a lesní cesty
Abertamy - Abertamy-Východ - po Nové slatinské cestě Mrtvý rybník -
po červené Pod Špičákem, býv. Nový mlýn, Boží Dar - po žluté
celnice - po zelené Oberwiesenthal - Hammerunterwiesenthal -
České Hamry - nádraží Kovářská - po místní modré Antonínův háj -
Ptačí alejí býv. důl Měděnec - po žluté Mezilesí -
důl Kovářská - žst. Kovářská městys - po místní žluté
Kovářská - po zelené býv. vápenka, Háj - Loučná - po CT 3000
Neklid - Jahodová louka - Abertamská zatáčka - po žluté Barbora -
Abertamy-Východ - Abertamy
Na prvního září, krásnou slunečnou neděli, jsme se rozhodli s Martinem, že
se vyrazíme podívat na důl Kovářská. Cesta vlastně nebude ani tak moc
navidačně složitá. Kolem Abertam to známe jako své boty, takže přes louku
sjíždíme do ulcie Pohraničníků, kde překonáme Bystřici a pořádnou stojkou
vyjíždíme k lesu. Po kamenité cestě už mírněji stoupáme k rozcestí
Abertamy-Východ, kde odbočujeme vlevo a po hrubém asfaltu na Nové slatinské
cestě s převážně stoupající tendencí dojedeme až k Mrtvému rybníku.
Za kopcem, už po červené, je rozcestí Pod Špičákem, kde turistická značka
odbočuje vlevo a my spolu s ní stoupáme. V létě se dá jet jen západně od
Špičáku, kudy nás právě tahle červené provede. Všude jsou tu štěrkové cesty
a právě pod Božídarským Špičákem se spojujeme s Ježíškovou cestou vedoucí od
Mysliven. K sejpám u bývalého Nového mlýnu, který leží u
Blatenského kanálu a silnice na Ryžovnu se pořádné sjíždí. Asfaltový
chodník a cyklostezka do Božího Daru bývá obležená lidmi, někdy je
lepší jet po silnici. Tentokrát to ještě bylo únosné, lidi už asi pomalu
odjížděli na konci prázdnin. Projedeme městečkem a prudkým stoupáním po
žluté se vyšvihneme k celnici. Pěkně jsme se zahřáli, takže
vychladnutí rychlým sjezdem po štěrkové Alte Poststraße už na německé straně
do Oberwiesenthalu nevadí. Projedeme přes náměstí centrem na
Annaberger Straße, které vede údolím Polavy podél tratě. Po silnici jet
nechceme, takže vystoupáme na kraji obce na "zelenou" trasu Erlebnispfad
Bimmelbahn. Asi dva kilometry takhle pokračujeme nad údolím po asfaltce, než
odbočíme nad lomem kolmo vpravo (stále po té "zelené") a sjíždíme loukou do
Hammerunterwiesenthalu. jedeme k přechodu a taak se vracíme do Čech v
Českých Hamrech.
Raději neriskujeme nějaké kančí stezky lesem a stoupáme po silnici směrem
na Kovářskou. Pod tratí je to po hlavní, ale na kopci odbočujeme vpravo a
vydáváme se po malé silničce k
nádraží Kovářská. Na rozcestí za nádražím pojedeme po místní modré podél trati. Nevim,
jestli tahle stezka je úplně šťastně vymyšlená, na tomhle rozcestí vede do 4
z pěti stran😀 My jedeme na jihovýchod. Podél trati k Antonínovu háji vede
parádní nezpevněná cesta, Kolem potoka Milíře je několik rozcestí a větší
cesta, ale z té odbočujeme neznačenou alejí přímo na východ k měděnecké
silnici. Tu přejedeme a pokračujeme Ptačí alejí přes kopec Rašeliniště (902
m n. m.). Už jsme ale stoupali dost, takže teď to dramatické není a naopak
za vrcholkem to jede jedna radost. U bývalého
dolu Mědenec
tak jsme raz dva, přejedeme trať k rozcestí U Šachty, od kterého se budeme
držet žluté turistické trasy. Dalším atraktivním sjezdem míříme k potoku
Přísečnice. I za ním cesta spíše klesá. Za Mezilesím ale na jednom z
větších rozcestí prudce odbočujeme vlevo a táhlým stoupáním se začínáme
vracet na západ. Asi 300 m před tím, než bychom dojeli k silnici, zhruba na
kopci, je nenápadná panelka vlevo, která vede k dolu Kovářská. Je trochu schovaný v lese, ale dá se dobře najít. Svačinka, pár snímků z
dronu a můžeme jet dál...
Ve sjezdu do Kovářské po silnici to pořádně sviští, takže se nám na
kraji lesa moc nechce brzdit a odbočovat vlevo na pěšinku po louce znovu po
místní stezce. tentokráít po místní žluté, červené a modré - tohle značení
mě trochu fascinuje. To je ale jedno, je to krásná, ačkoliv náročná cesta
nad městema lukami, která je odměnou za to nežádoucí brždění ve sjezdu.
pěkně to v trávě tahá za nohy, ale za železniční stanicí se pokračuje jižně
od trati po suprové cestě na kraji lesa. Převýšení minimální, když se jede
podél trati, tu a tam potůček, jinak bez zpevnění - ideál😊 Takhle jsme
dojeli zpět k měděnecké silnici, jednu serpentinu sjeli po ní a pak
Spojovací ulicí k Černému potoku pod zahrádky, kde se pěkně opírá slunce a
dá se projet na konec městysu. Nádražní ulicí se vracíme - jak překvapivé -
k nádraží, tentokrát ale jedeme po zelené, tedy na druhé straně kolejí.
Dříve od lesa vedla štěrková cesta. Ta už je bohužel několik let
vyasfaltovaná. Zpravidla se proto snažím odbočit na nějakou zajímavější
cestu. Jde to až za
bývalou vápenkou. Nicméně jsme pouze přejeli Černý potok a po zelné pokračovali stoupáním
po minisilničce do Háje. Ve vsi se chvilku sjíždí, tak je třeba nabrat síly.
Odbočíme brzy vpravo, přejedeme Bílou vodu, překonáme silnici od Klínovce do
Kovářské, lehce vystoupáme k vysílači a hřbitovu, pak opravdu prudce sjedeme
do Loučné, ale pak nás čeká dlooouhé stoupání po CT 3000 do Klínoveckého
sedla. Ono se tu jede dobře, ale místy je to prudké. Dneska jsme rádi, že je
to ve stínu. Na začátku a pak za prudkou levotočivou zatáčkou jsou nejvíc
nepříjemné úseky. Přes Klínovecké sedlo je třeba jet asi kilometr po
silnici, když se dostáváme na jižní svah, odbočujeme na pěšinu přes louku
vedoucí přímo k Rumburakovi na Neklidu. Za posledním vlekem se
stáčíme doleva a klesáme k Jahodové louce. Křižujeme žlutou turistickou
trasu a valíme to dál po boží polní cestě - vlastně spíš jen po uježděné
trávě, to je prostě nepopsatelný pocit, jak člověk v té rychlosti jen tak
houpe na kole😍
Před pár lety se podél silnice k Abertamské zatáčce nedalo lesem dojet. Ale
mezi silný provoz se nám opravdu nechce, takže to znovu vyzkoušíme. Byl jsem
opravdu překvapený, ale projeli jsme. Zřejmě se tu někde těžilo, tak tu
museli pro harvestory zřídit cestu. Přes polovinu vzdálenosti k Abertamské
jsme si takhle zpříjemnili a pak už jen sjeli z kopce. Půl kilometru za
Abertamskou zatáčkou je stejnojemnné rozcestí, kde odbočujeme vpravo a
stoupáme po štěrkovo-asfaltové cestě po žluté k rozcestí Pod Špičákem.
Minule jsem se v tomhle koppci docela trápil, ale dneska mi to uteklo, asi
mi zbylo víc sil. Žlutá nicméně stoupá až k vrchu Barbora do 1031 m n. m. O
to příjemnější a delší je pak sjezd k silnici za Vrškem. Do Abertam se
budeme vracet znovu lesem, takže ještě pár set metrů podmáčenou cestou k
Abertamům-Východ, pak kamenitou cestou k louce, kudy dřív vedla oficiální
běžkařská trasa a jsme tam.
Ani nevím, kde se tam vzalo 1450 nastoupaných metrů, jelo se mi dobře. Asi
byl dobrý terén a taky ke konci sezóny naježděno. Plus dobré počasí, takže
nebylo, nač si stěžovat😊 Průměrná rychlost 17,3 km/h, to je v horách
slušné. Vzhledem k tomu převýšení asi spíš velká obtížnost výletu.
 |
| Důl Kovářská |
 |
| Důl Kovářská |
Žádné komentáře:
Okomentovat