63 km
30. 8. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1200 m
Terén: Lesní cesty
Abertamy - po červené Mezilesí - Pernink - Horní Blatná - Smolný potok -
Oberjugel - Henneberg - přechod Jelení - PP Přebuz - NPR Rolavská vrchoviště
- přechod Rolava - zadní Ostružník - Hirschberg - Aschberg - Kamenáč - Kolébka - Tři skalky - po CT
2000 Pod Zadním Ostružníkem - Vítov - Pod Vysokým vrchem - po červené
Rolava-u pomníku, Rolavský vrch, Jelení potok - býv. Chaloupky - po CT 2000
Chaloupecké parkoviště, Nové Hamry - po žluté Horní Hamry, Perninský vrch,
nádraží Pernink - Pernink - Rybná - Abertamy
Po nějaké době jsem opět v Krusných horách a zkusím zas najít kout, kde to
moc neznám. Volba padla na Kamenáč, skalní útvar nad Bublavou, tak pojďme na
to...
Z Abertam se vydávám po červené turistické trase do Mezilesí, kde však
pokračuji rovně nad plání a sjíždím po neznačené cestě k brodu přes Bílou
Bystřici. Za potokem vystoupám a překonám silnici na Horní Blatnou a pak
jedu rozbitou cestou k přístřešku Perninský les. Po žluté se pak svezu do
Horní Blatné. Podjedu trať po silnici směrem na Potůčky a až za zatáčkou,
asi 200 m za posledním stavením, je odbočka vlevo přes Blatenský potok. Po
hrubém asfaltu zde vede Kravská cesta přes kopeček k Tichému potoku, pak
prudce stoupá k rozcestí s Písečnou cestou a dál pokračuje "Pašerácká" cesta
přes několik potůčků. Ta se zanedlouho stáčí dokonce až na severovýchod.
Sjezdu si ale moc neužiju, odbočuji na cestu U Piketu, což v terénu
samozřejmě nepoznáte😃 Prostě nebudete sjíždět, ale odbočíte prudce vlevo.
Tak nějak přibližně vrstevnicově pojedete maximálně kilometr, kde se
zpevněná cesta stáčí doprava. Jenže já chci rovne ke Smolnému potoku a budu
doufat, že u něj se dostanu do Německa. Pěšinka se torchu ztrácí, ale
potkávám tu dokonce 3 lidi, takže to půjde. Lehčeji, než jsem očekával, jsem
se tedy propašoval do Německa pod Oberjugelem a hodně prudce stoupám jižně
od roztroušené zástavby na mýtině. Když kopec přestává být tak dramatický,
dostávám se na stěrkjopískovou cestu pro auta do Hennebergu u Malého Jeřábího jezera. K přechodu Jelení vede asi jakási červená, ale víme jak to
u sousedů s tím značením je...velká bída.
Za přechodem ještě pokračuji podél hranice po německé straně. Je to velká
cesta v létě pro kola, v zimě magistrála pro běžkaře. Kousek před
přístřeškem Eibenstock vede cesta přímo po hranici a v jedné zatáčce můžete
přejet přímým směrem do Čech. Tady je česká a německá skimagistrála/cesta
nejblíž. Necelé dva kilometry se dá jet bez problému po pěkné lesní cestě
podél PP Přebuz. Poté buď odbočíte vpravo a zkusíte malou zarostlou pěšinu
na jihozápad jako já nebo si to objedete. Mezi borůvčím k pramenu Rolavy to
vypadallo nadějně, evidentně tu někdo dokonce jel na kole, tak mě to
povzbudilo, abych pokračoval. Dalších několik set metrů v kleči to pořád šlo
nějak přeběhnout a oběhnout, ale pak jsem se dostal do údkých. Slať byla
všude přede mnou. Zkusil jsem chvíli jet, ale v rašelině jsem se nořil po
kolena, takže to brzy nebylo možné. Pak jsem tedy přemýšlel, zda dále pěšky
po kolena ve vodě nebo zpátky. Vyhrálo vpřed samozřejmě😄 Šlo o pár desítkem
metrů ke korýtku Rolavy. Naštěstí mě bažina nepohltila a protože bylo dost
teplo, ani koupel mě tolik nevadila. Dostal jsem se tedy na západní stranu
slatě a vrátil se přes popadané stromy k CT 2044. Odbočuji doprava, přes
přechod Rolava se vracím do Němec, kde odbočuji zas vlevo a po červené "WDE"
objedu Großer Kranichsee a pak přímo po hranici lesem hezkou cestou přes
mnoho sjezdů a výjezdů k zadnímu Ostružníku (949 m n. m.), rozcestí
Hirschberg, dlouhým a nakonec pěkně prudkým sjezdem do sedla. K cíli si ale
ještě musím prudce vystoupat k Aschbergu. Tam mají rozhlednu Otto Herrmann
Böhm Turm, já však pokračuji lesem nejistě neznačenými, ale zřetelnými
pěšinkami ke skalkám opodál na české straně. Ačkoliv jsem myslel, že vrchol
Kamenáč bude tím highlightem, nakonec se mi víc líbila skalka Kolébka. Když
jsem tu, chci ještě na vršek Tři skalky. Ani tam to nebylo lepší než na
Kolébce. A sjet dolu k CT 2000 nešlo, to by byl spíš let přes vrstevnice.
Vracím se tedy kousek, a slibuji už naposled, ke Kolébce. Vracím se lesní
pěšinkou k hraniční čáře a sjíždím do toho sedla, co kupodivu nemá jméno.
Zde odbočuji vpravo, na jih a sjíždím k cyklotrase z Bublavy. CT 2000 vede
krásným okolím, škoda že je asfaltová. Ale je to aspoň starý hrubý asfalt (v
tomhle úseku), takže to ujde. Myslel jsem, že uvidím umělecké předměty na
speciální landartové naučné stezce, ale ta není nikde značená a zdá se, že vede odtud k
Bublavě, kam už se mi nechce sjíždět. Stoupám tedy k Jelení louce, pak
řekněme vrstevnicově pod Zadní Ostružník a protože jsem přejel ostrou
odbočku, tak taky pod Přední Ostružník. Po sjezdu přichází táhllé stoupání
na kopec Vítov, takže jsme zpět na 943 m n. m. Je tu značená malá pěšinka,
ale jedná se o docela velkou cestu, po které se to dá valit. U Stříbrného
potoka se vracím na CT 2000 a sjíždím k silnici za Přebuzí.
Dál pokračuji po červené zátočinou po silnici a pak kamenitou cestou údolím
Rolavy. Zkusím pár záběrů dronem, ale trochu se to mračí, tak to nezdržuji a
pokračuji po nádherné cestě přes Rolavský vrch zas do údolí k Jelenímu
potoku. Podél potoka pak rychle sjíždím na bývalé Chaloupky. Po jedné z
nejkrásnějšíchh cest v Čechách podél Rolavy dlouho klesám až k Chaloupeckému
parkovišti po CT 2000. Poté na silnici do Nových Hamrů naberu trochu morální
síly, protože jsem se rozhodl to dneska vzít po žluté jedním z nejdelších a
nejprudších stoupání zde v Krušných horách. Ani přes město si to neobjedu,
že ano, pěkně kolmo nahoru po pěšince po žluté. Nakonec se nejede tak
strašně, je tu asfaltka. Až od kapličky z Horních Hamrů, kde už toho máte
dost a kde se vjíždí do lesa, kopec ještě přitopí pood kotlem. Ani to však
není konec, vymletou cestou se stoupá až do pěkně zakulacených 1000 m, které
má Perninský vrch. Z Hamrů, které mají méně než 700 m n. m. je to tedy
pěkných 300+ m převýšení. A teď zase na brzdy po průseku, který vapadá jako
nezatravněná sjezdovka. Sjedete až k nádraží a já to pak vzal po sjezdovce,
kde byla pěkně vyježděná cesta od stavební techniky. Z Perninku se mi nechce
jet po asfaltu podél silnice, tak to ještě vemu po Krušnohornické NS přes
Rybnou a pak už tedy definitivně do Abertam.
Sice "jen" 63 km, ale 1200 m nastoupáno, takže v nohách to cítit je.
Každopádně parádní výlet mimo civilizaci😊
Žádné komentáře:
Okomentovat