61 km
30. 3. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 650 m
Terén: Polní a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - park za Plazou - Husovo nám. -
Techmania - Borská Pole - Valcha - po NS Údolím Radbuzy Lhota
- Měsíční stráň - Wartův mlýn - Dobřany -
keramička Chlumčany - Šavlice - Zastávka - Žerovice -
Přeštice - kostel sv. Ambrože - Vícov - Dolní Lukavice - Lišice - Vysoká -
Robčice - Útušice - Radobyčice - Hradiště - Vokounova lávka - Doudlevce -
centrum Plzně - Rondel - Pod Záhorskem
Letos to teda pěkně jede, pořád ještě je březen, ale stovky kilometrů už
jsem najezdil. Bohužel slabá zima, ale pro kolo dobré. Dneska si teda smlsnu
cestou k Přešticím ke kostelu sv. Ambrože.
Je to směrem na jih, takže přes celou Plzeň. Ze Záhorska sjíždím k Rondelu,
za Plezou projedu k Jíkalce, stoupám k Husovo náměstí a pak Korandovou ulicí
k
Techmanii. Dříve oblast zeleně kolem Borské ulice je nyní rychle zastavována a
zneprostupněna, tady urbanismus zcela selhává. Někdy tu nejde projet vůbec,
někdy mezi dvěma ploty a přes zákaz vstupu na staveniště, někdy to zdánlivě
jde, ale musíte objíždět hluboké jámy a pak se bodláčím prodrat k Folmavské
ulici. Tentokrát jsem to vzal přes areál učiliště. Který jde projet jen
tímhle směrem asi, z druhé je vstup na kartu. Velmi zvláštní. Magisterskou
ulicí tedy pokračuji k univerzitě, poté Univerzitní ulicí za garáže, kde tak
nějak už tradičně odbočuji vlevo a sjíždím pěšinou do lesů. Vyjedete u
viaduktu, kudy prochází žlutá turistická trasa od Borské přehrady,
ale já pokračuji neznačenou cestou přes kopec na Valchu. Ona tu žlutá dříve
vedla, ale jak se postupně odlesňuje a asfaltuje, stává se to zde méně a
méně atraktivní pro procházky oproti minulosti. Smutnou pravdou je, že když
jsem vystoupal na kopec, byl to můj poslední průjezd touto cestou před její
kompletní a trvalou devastací asfaltem. Jak tohle může někdo provést, to
prostě nelze rozumně vysvětlit. To bude divení, až tu budou cyklisté jezdit
45 km/h. Dnes naposledy je to hezk štěrková cesta, to jsem nicméně žil ve
sladké nevědomosti. Sjíždím až na Valchu, na kruhovém objezdu se vydávám
vlevo a pak pokračuji po pěšině podél vyrovnávací nádrže až k náspu u trati,
v jehož strmé a vysoké stráni vede pěšinka k obytné zóně.
Z ulice U Čertovy díry vede NS Údolím Radbuzy právě do
Lhoty. Dlouho pak musíte jet vesnicí. Mířím na náves, kde jsem si dal sraz na
pivo s rodiči. Hospoda však v otvírací době nemá otevřeno a cukrárna nevítá
lidi, co jdou na pivo. Nakonec nám natočili u fotbalového hřiště, ačkoliv
tam zrovna otevřeno nemělo být🙏 Asi hodinku a půl jsme poseděli a já si
ještě dám okruh. Taplo tedy není, fouká a je zataženo, div že ještě nezačne
pršet. Tak rycle se dostat do tempa, ať se zahřeju. Vydávám se přes řeku k
Měsíční stráni, kde je pořád pěkný singl přes louku. Poté je třeba jet po
místní komunikaci pod dálnici k silnici ze Šlovic do Dobřan. Tam skoro žádná
auta nejezdí, ale i tak ji nevyužívám. Kdo by odolal těm ěkným cestám na
levém břehu Radbuzy. Poprvé využívám opravenou lávku a tak zbytek cesty do
Dobřan
jedu po pravém břehu. Projedu celé město až k psychiatrické nemocnici a ke
keramičce v Chlumčanech
jedu po nově opravené silničce. Projedu areálem, ze nímže hned naproti přes
silnici pokračuje cesta lesem k
rybníku Šavlice. Je tu trochu bahno a mám strach, jak to bude vypadat dál. Místy dobré,
místy nic moc, podle toho, kde je to rozježděné... Za Šavlicí se stáčím víc
k jihu po lesní cestě vedoucí do Zastávky. Z ní jsem si vybral lesní pěšinku
vedoucí od posledního domku. Ale nejprve mě varuje hluboká louže na kraji
lesa, poté nejasné, kterou z cest se mám vydat a nakonec další bahno, stromy
přes cestu a podobně. No rozhodl sem se, že s novým a relativně čistým kolem
to riskovat nebudu a raději shodím bahno cesotu po silnici a na jih odbočím
o půl kilometru dál. Tam vím, že je to průjezdné. Ale zjara je to tu také
docela pod vodou, takže jedu pomalu. Trochu se to pak lepší na louce před
tratí u Žerovic. Ke kraji obce vede kamenitá polní cesta, pak se musím vydat
po silnici do
Přeštic. Přes Masarykovo náměstí to vemu do Nepomucké ulice, přejedu Úhlavu a za
ní na první křižovatce odbočuji vlevo. Úzkou, klikatou a docela
frekventovanou silničkou přes chatové oblasti jedu až k Vícovu, kde je
nenápadná cesta s ještě nenápadnější cedulkou ke kostelu.
Kostel sv. Ambrože schovaný mezi stromy, naprosto neviditelný,
ale pěkný, je mým dnešním cílem. Dron dnes nemám, takže ze země.
Od kostela se vracím k silnici, jinam to ani nejde, a budu pokračovat v
původním směru na Vodokrty. Jenže za dvěma zatáčkami je odbočka na štěrkovou
cestu šikmo vlevo. Nad další chatovou osadou se cesta postupně mění v polní
a vede do
Dolní Lukavice. Stárnu a brod před vsí si dnes v zimě odpouštím. Projedu opravdu jen
krajíčkem Lukavice, přejedu silnici, jen kousek vpravo začíná cesta za mlýn
směrem na Snopoušovy. Nebo Lišice, když odbočíte u jezu a překonáte náhon a
řeku. Z Lišic vedou k
Vysoké
minimálně 3 cesty a já nikdy nevim, která je která, takže jsem to samozřejmě
ani dnes netrefil podle představ. Ale to nevadí, všechny ty cesty jsou
pěkně, nezpevněné. Zarazí mě to až od lesa, kde jsem věděl, že mám jet po
větší cestě, ale místo toho hledám tu svou, kam se vlastně ztratila. Horší
lesní cestou jsem se vyškrábal pod
Jelení vrch, kde u krátkého úseku zelené turistické odbočuji vlevo na severozápad.
Tady už je hrubá asfalt a s nevelkým převýšením mě dovede k Červenému kříži.
Odtud sjíždím do Robčic, ale protože i tady se hodně těžilo, je celá cesta
rozoraná a bahnitá, takže se nejede dobře. Cesta ústí v Robčicích u
logistické firmy, takže ke zkratce musím kus po silnici. Frézuje se tu
povrch, takže se tu nejezdí 130, ale spíš kolem těch 90. Pěšina do Útušic je
docela zarostlá už teď, jak to tu bude vypadat na začátku léta? Útušicemi
projíždím nad Útušickým potokem ke štěrkové cestě pod dálniční most,
kde se z nějakého důvodu rozšiřoval prostor pro chodce a cyklisty, kteří
tudy rozhodně nejezdí. Jsem za to rád, ale takové stavební úpravy jsou
vyhazováním peněz.
Rozhodl jsem se dnes jet po louce nad řekou k několika chatám, kde si
postupně všichni vybudovali hradby a tak se musí jezdit větší a větší
oklikou. Další stupidní předraženou cyklodálnici s nesmyslným mostem lze
naštěstí objet přírodou o kus dál. Ačkoliv to znamená kopeček navíc, rád to
udělám. Beztak se ale asflatu před Radobyčicemi nevyhnete. A ani za nimi. Do
Hradiště šlapete jako robot. Do Doudlevec k Vokounově lávce jedu tradičně po
pěšince nad řekou, kterou zas někdo znepříjemnil masivním schodištěm. Od
Vokounovy lávky pak jedu po panelové CT 3 pod vodárnou ke
Škoda parku. Podjíždím ho samozřejmě přes diskgolfové hřiště k
podjezdu pod Malostranským mostem a podjíždím i tenisové kurty hezkou
stezkou u řeky. Na Doudlevecké lávce přejíždím na druhou stranu řeky, kde
bývá méně lidí a mohu bez starostí jet až do centra. Přes Plzeň jedu
Šafaříkovými sady k ROoseveltovu mostu a pak přes Rondel do Záhorska. Lehce
přes 60,5 km, průměrná rychlost 21 km/h, z toho mi vychází necelé tři
hodinky jízdy. Pěkný výlet, za starých časů před 10 lety by byl o hodně
hezčí, protože se neasfaltoval plošně venkov, ale taková už je doba, že se
rozhazuje zbytečně našimi penězi.
|
||
| Kostel sv. Ambrože - Vícov u Přeštic |
|
| Kostel sv. Ambrože - Vícov u Přeštic |
Žádné komentáře:
Okomentovat