neděle 16. září 2012

Býkov, Nebřeziny, Dolní Hradiště

15.9. 2012
81 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Doubravka-Bílá Hora-Malochova skalka-Druztová-Dolany-Žichlice-Hromnice-Obora-Nebřeziny-Čečín-Dolní Hradiště-Koryta-Dobříč-Jarov-Chotiná-Žichlice-Dolany-Doubravka-Bory

Tak jsem si vybral pěknou zářijovou sobotu, poslední před začátkem školy, na projížďku. Mělo bejt krásně, ale zřejmě když se zákon schválnosti dověděl, že vyjíždim, zařídil vítr a zataženo, zatimco pátek i neděle byly dny bez mráčku. Ale co, nezmok jsem, tak nač si stěžovat:) Cíl okolí Berounky, původně jsem zamýšlel z východní strany, ale nakonec bohatě stačilo z té bližší, západní. Když jsem se proplet městem k Jiřímu, už jsem měl přes 7 km, tam pro mě vlastně teprv začíná výlet, městem je to akorát o nervy. Dlouho jsem nejel po žluté kolem Malochovo skal, tak jsem měl cestu jasnou, valil jsem to, co to šlo, nálada i síly byly. Pamatuju si, že jsem tam dřív nemoh někde projet, ale pořád to šlo, už jsem si myslel, že jsem naexpil a projel jsem to, že už jsem v lese, ale pak se zas cesta vrátila k řece, břehy byly štěrkové, kolo podjíždělo, místy velké šutry a velkej kořen pro mě znamenal trapnou stopku, i když jen na nějakej ten metr. Pak už celkem pohoda, jen se dost stoupalo do Druztový, tam jsem se napojil na silnici, protože na Věžce jsem byl celkem nedavno. Dorazil jsem do Dolan, kde jsem odbočil na zelenou a jal se i nadále stoupat, špatnym terénem, takže zase nejlehčí převody přišly ke slovu, za zručskou silnicí se to ještě přiostřilo, sem tam mezi kořeny byla i zem, jinak kolem spoustu houbařů-takovejch těch co sbíraj z auta, hlavně neujít víc jak 50 metrů pěšky. Přejel jsem ještě pole a vyloup se v Žichlicích. Pořád jsem se držel zelený, kde mě čekal další brutální stoupák k Hromnickému jezírku. Vypadalo pěkně, ale nevim, jak se k němu dalo dostat na koupačku, byl jsem asi 50 metrů nad nim na vyhlídce;D Kopec pokračoval dál nad Býkov na vrch Kosina. Tam jsem ztratil zelenou, ale jen na chvíli, páč jsem se rychle zorientoval a zjistil, že mam špatnej směr. Nicméně jsem pokračoval po zvláštní značce...žlutém trojúhelníčku, který mě měl dovést do Obory, kam jsem přesně mířil, ale nevěděl jsem, že se tam dá dojet i takovou pěknou lesní cestou. Rozhod jsem se tomu věřit, směr byl dobrej a protože když se podíváte do mapy (mapy.cz), zjistíte, že tam vede úplně přímá cesta, kterou bych však za jiných okolností nerisknul, páč víme, jak takový cesty končí v houštinách. Tnetokrát to však skutečně vyšlo, vyjel jsem kousek před Oborou na silnici. A páč jsem si zapmněl mapu, byl jsem rád, že jsem si další cestu naplánoval a nafotil na mapě v Oboře, mimochodem velice si vážim takové vymoženosti, že skoro v každé vsi je plnohodnotná mapa okolí, ve srovnání s jinými státy je to unikát, musim říct velmi pozitivní. Rozhod jsem se pokračovat na Nebřeziny. Krásnej sjezd, respektive moh by bejt lepší, nebejt rozsekaný silnice, ale žádnej provoz. Takže jsem si sjel ke Střele a pokračoval po zelený turistický, zase jsem si zahrával s ohněm, kde skončim, ale mile mě překvapila, pár  brodů kolem chatek a pak stoupák, kterej se dal vyšlápnout, ož na mapě úplně nevypadalo, jak tak měl křižovat vrstevnice. Pak se to srovnalo a jelo se pořád rovně, jen malé houpáčky. Myslel jsem, že už budu sjíždět k řece, ale to jsem se splet, stezka vyjede kousek před Dolním Hradištěm z lesa, ztrácí se na louce, ale vede do kopce. Grr:D Až pak se sjíždí takovou zapomenutou silničkou opět ke Střele a zase se stoupá do Koryt. Tam už jsem se chystal jet po silničkách mezi vískami. A tak se taky stalo, opět jsem využil map na návsích a jel přes Dobříč a Jarov, kde mě překvapila nová silnice, krásná. Nepamatuju si, že bych po ní už jel, snad se nepletu, nevypadala úplně fungl nová, že z ní zrovna odjely válce, ale byla bombová, když vzpomenu, co tam před tim bylo za tankodrom!!! Teprve teď jsem si moh pořádně užít serpentýnky ve sjíždění k Chotiný. kousek před vsí už jsem zkušeně (:D) najel na žlutou a pokračoval opět do starejch dobrejch Žichlic a po silnici proti větru a přes kopec, kterej vyloženě nemam rád, do Dolan. Hned za mostem jsem se dal doprava na zelenou podél Berounky, která mě dovedla na Doubravku. Od těch letních průtrží jsem tam nejel a někdo mi řikal, že ta cesta je úplně v čudu, ale nebyla, dala se krásně jet, ale potkával jsem tam lidi bohužel a to je dycky otrava. V Bukovci jsem jel rovně podél trati a přejel jsem ji až pozdějš u Chlumku. U jiřího byla zase nějaká akce, tak tam bylo takhle kolem čtvrtý zas milion lidí, ale promotal jsem se a kolem řeky, u teplárny, přes most Milénia, kolem zimáku a za nemocnicí  jsem dorazil na Bory:)
Tentokrát stojí za zmínku profil, jak je na první pohled vidět, bylo to pořád nahoru dolu. Velice zajímavý, bylo to způsobeno tim, že jsem sjížděl a vyjížděl od Berounky a Střely. Takže na 81 km jsem celkem nastoupal skoro 1200 m. A najetá vzdálenost je další taková perlička, většinou se skutečnost a mapa moc neshodujou, ale tentokrát jsem na tachometru naměřil 81,29 a virtuálně 81,31 km, tak to mi to krásně vyšlo. Jinak průměrná 20,19. Na to, jakýma cestama jsem jel, je to dobrý, aspoň přes těch dvacet je to psychologicky úspěch, i když žádný mistrovství, že... Tak a co nevidět mi začíná škola, tak doufam, že ještě bude pár hezkejch dní na kole během podzimu.



Žádné komentáře:

Okomentovat