40 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 750 m
Terén: Lesní cest, singly
Plzeň-u sv. Jiří - Chlum - po červené Doubravka, U Trati - Bílá Hora - Druztová - po žluté Věžka, Dolanský mlýn - po modré Drahotínský rybník - po místní modré a zelené Žichlice - po žluté Břízský mlýn, Třemošná - Záluží-chaty - Ledecká silnice - pískovna - Krkavec - Zálužská silnice - po CT 2151 Orlík - Bílá Hora - u sv. Jiří
Jako polovina smíšené dvojice jsem se zúčastnil věhlasného kvadriatlonu Pilsenman. Trochu jsem trénoval na plavání, ale v Boleveckém rybníku bylo tak málo vody, že se tak 100m běželo po ostrově. Následoval asi dvoukilometrový přeběh k depu u sv. Jiří. Vlastně hned od startu poprchávalo. Následovala hezká hodinka na kánoi, nějakých 6 km. To člověka celkem unaví, když jezdí tak maximálně jednou za rok na Vltavu a z Vyššího Brodu do Rožmberku mu těch 10 km trvá celý den:D
Po kánoi nás čekalo kolo, to už regulerně lilo (pršet mělo jen velmi zlehka-klasika). Zima nicméně nebyla a i kdyby, hned jsme měli příležitost se zahřát po průjezdu parkem v prudkém soupání na Chlum. V tomto kopci jsme poprve předjížděli vedoucí holky, ztratily se samy sobě. Na vrcholu jsme to otočili a rovnou zas jeli zpět po červené pod trať a zkratkou k lávce pod stoupáním na Bílou Horu. Dále se pokračuje po žluté směrem na Druztovou. Nejede se později Malochovo stezkou, ale po silnici. Z Druztové se nicméně pokračuje po žluté kolem Věžky, pěšky do vymleté stojky a pak pozvolným stoupáním kolem rozcestí Dolanský mlýn na modrou turistickou značku, po které se přes kopec dostáváme k Drahotínskému rybníku. Prudké odbočení vpravo na místní modrou a hurá zas na lesní cestu a stoupat...
Na rozcestí Nad Drahotínským ryb. pokračujeme po zelené přes silnici velmi kořenitou cestou do Žichlic. Zde předjíždíme ztracené holky podruhé a přitom nás ještě v kvaltu sfoukli první kluci, kteří měli delší plavání i loď. V Žichlicích občerstvovačka a hurá podél Třemošné pěknou stezkou k Břízskému mlýnu. Za mlýnem se jede kousek po silnici, ale hned se zas sjíždí a brodí u chatek. Zakrátko nás předjíždí druhá ženská dvojice. To už je ale poslední, co nás předjede!
Po místní zelené turistické značce pokračujeme za Třemošnou podél trati k chatové osadě a následné k Ledecké silnici. K pískovně pod Krkavcem nás čeká asi nejhorší úsek plný obřích promočených kořenů, prudkých výjezdů a klikatící se stezičky. Jen pár metrů po silnici a hned zabočujeme do lesa na vrstevnicovou cestu, která nás dovádí k zelené značce, po které se dramaticky stoupá na vrchol Krkavce. Rádi se tu občerstvíme, ačkoliv stále prší. Jsme tedy upozorněni, že máme jet hodně opatrně po tom rozbitém singlu po modré dolu. Přežíváme, za silnici kousek po neznačené cestě ke žluté a až k Zálužské silnici to pěkně jede. Za ní je to trochu do kopce, ale jede se pořád dobře.
U Orlíku, který musíme celý objet, už cítíme únavu a v mokrém hlubokém písku se jede ztěžka. Por nás asi naštěstí se dostáváme na zpevněnou cestu a pomalu začínáme i klesat k Bílé Hoře. Hlavně nezabloudit... Zručskou cestou se blížíme k cíli, už zbývá jen přejet lávku a hurá do depa. No k cíli-cyklistické části.
Na závěr si ještě jednou vyběhneme na Chlum a jednou přebrodíme a jednou přeplaveme řeku. Zhruba pětihodinový závod značně ztížilo počasí, ale lepší, než kdyby bylo 35°C. Kolo bylo ale dobře trasované. Převýšení velké na tak krátkou vzdálenost. S Markét jsme nakonec vybojovali druhé místo:))
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Pilsenman 2019 |
Žádné komentáře:
Okomentovat