93 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1500 m
Terén: Šotolinové cesty, singly, asfaltky
Plzeň-Bory - Na Hvězdě - Techmania - Zámeček - po zelené Sylván, Košutka - po modré Pod Krkavcem - Příšov - Stýskaly - Nekmíř - Lhotka - Hubenov - po CT 35 U Františka, Kostelík - Velká Mýť - Pod Vysokým vrchem - Nečtiny - po červené Doubravice, Kozelka, Doubravice - Nečtiny - po mísntí modré Hrad Nečtiny - Plachtín - Dlouhá louka - PR Hůrky - Zahrádka - Všeruby - Smolný vrch - Čemíny - Komberk - po zelené Dolní Vlkýš - Malesice - po NS Údolím Mže Křimice, lávka u ZOO - nemocnice Lochotín - Roudná - nám. Republiky Plzeň - Bory
Hned musím prozradit, že tenhle výlet jsem měl už nějakou dobu za lubem a nakonec byl asi nejhezčí za celý rok. Z Plzně jsem vyjel přes Hvězdu, kolem Techmanie, kolem autobusového nádraží a po NS Údolím Mže k nové lávce za ZOO. Jen pár metrů po silnici na Radčice a hurá do kopce k Zámečku. Zkouším to údolíčkem kousek dřív, než po zelené, protože se mi nechtělo do prudkého stoupání, ale moc jsem si nepolepšil, čekaly mě schody, bloudění, zarostlá pěšina (ač v mapě je vyznačená regulérní silnice) a i tak kopec...:D Hezky stoupám na Sylván, krajinou dosud neznehodnocenou obchvatem. Ze Sylvánu pokračuji přes pole na Košutku a pro změnu po modré stoupám směrem ke Krkavci po šotolině a pak po singlu. Až na vrchol nedojedu, stoupání si dnes užiju dost. Z rozcestí Pod Krkavcem mířím podél lesa a zakrátko vlevo kamsi do pole, abych mohl zas prudce stočit směr na první křižovatce polních cest a zamířit na Ledce. De facto objíždím pískový lom, stáčím se tedy doleva a sjíždím lesní pěšinou do Příšova. Leží u potoka a tak není divu, že do Stýskal je zas třeba stoupat po prašné cestě a přes les plný houbařů.
Do Stýskal přijíždím od koupaliště a opouštím je takovým tankodromem na Tatinou. Chci zkusit zkratku do Nekmíře. Asi 300m za Stýskaly tedy odbočuji vlevo, vypadá to slibně. Dojíždím na kraj lesa a nechávám se raději vést tou větší cestou na severozápad. Ano! Projíždím až k silnici a sjíždím pěknými serpentinami do Nekmíře. Už jsem zapomněl, že do Lhotky se dá jet přes PR Bažantnice, takže jedu proti větru do táhlého kopce, tento úsek nemám rád. Následuje ovšem o dost horší kopec do Hubenova. Z Hubenova se konečně řítím do PP Manětínská. Po CT 35 opět projíždím kolem zástupů houbařů, kteří nejraději sbírají z okýnka auta. Sjezd se nenápadně mění v rovinu a táhlé stoupání. Rozcestí U Františka je už více jak 550 m n. m. Ale není to jen o stoupání, sjíždím se k potoku Bělá, pak zas stoupá, stále po CT 35. A právě v místě, kde se připojuje zelená a jsme už 600 m n. m., odbočuji vlevo a opět doufám, že někde nazakufruju v lese nebo neskončím v rokli.
Chtěl bych zamířit po hřebínku pochybnou cestou od vrcholu Lom po Velkou Mýť. Bomba, projíždím cestou jak ze sna. Už není kam výš, tak mírně klesám nad Nové Městečko a pak ještě víc, pak prudce odbočit po žluté z asfaltky zpět na lesní cestu a úplně brutálně pak klesnu do Nečtin. Závěrečný úsek vyvolává lehký pesimismus, 200m převýšení po červené v celkem zapomenutém kraji, bude to vůbec průjezdné? Je, stoupá se podél lesíka, ale je to tu vzorně prosekané. Do Doubravice se stoupá po louce a už zdáli mě pozoruje divící se a grilující obecenstvo. Za barákama (ani vesnicí se to tu moc nedá nazvat) to pokračuje pozvolna. To se ovšem brzo mění, za chvíli následuje mýtina, kterou už mám tendenci křižovat, protože proti spádnici je to na hraně. Dojíždím k rozcestí Pod Kozelkou, zcela výmluvné jsou zde stojany na kolo, upozornění, že dále je to jen pro pěší už ani není třeba, ale samozřejmě ho ignoruji.
No kopec je tu jak hovado, bohužel je sucho a probíhala zde těžba, takže cesta je hodně špatná, navíc je horko. No nebudu se vymlouvat, vzdal jsem to a hned za dvacet sekund jsem toho začal litovat, protože mi zbývalo k vrcholu pár metrů:(( Budu sem muset znovu, to je jasný. Jak se člověk dostane nahoru, podél útesu už se jet dá, ale kochat se přitom není až tak úplně možné. Vyhlídka Kozelka je nakonec ale skvělá. Moc se v těch výšinách nezdržuji, stálo by to sice za obhlídku i zdola, ale není to tam příliš přístupné na kole a taky mě čeká asi 45 km do Plzně...
Tak i dolů to je celkem adrenalin, není to až takové překvapení, že nahoru mi to moc nešlo. Najednou mi připadá, že jsem musel neskutečně stoupat. Až teď jsem si to uvědomil, brzdím fest a jedu jak neřízená střela... Z Doubravice tentokrát jedu po asfaltové příjezdové cestě, po silnici přes Nečtiny, ale kolem fotbalového hřiště k místní modré značce zadem k rybníku Baba a pod hrad a kolem zámku. Nestoupá se tu až tak dramaticky, jak jsem se obával. Ale jak vyjedu na silnici, to je jiná, už se mi moc do kopce nechce. Do Plachtína je ale hezký úsek, kolem skot, takový nádech hor tu je kolem a já navíc ještě budu stoupat po žluté opět k Velké Mýti-a to stojí za to po šiškách a hlubokém nánosu jehličí kamsi vzhůru. Zanedlouho jsem nicméně u asfaltové cesty, kde odbočuji vpravo a vše si vynahrazuji nekonečným táhlým sjezdem k Dlouhé louce. Modrá se připojuje a pak odbočuje, mně by se nicméně hodilo jet stále na jih. Znovu to riskuji a ne že by to bylo úplně bez ztráty květinky, ale projel jsem celou PR Hůrky a vyjíždím kousek pod Zahrádkou. To mám radost!
Pokud nechci nějak složitě objíždět lom nebo tak nějak načerno ho projíždět, pokud to vůbec jde, musím kus po silnici směrem na Všeruby k Bukovému vrchu-to je nevýrazný vršek kousek za zemědělským družstvem, kde se dá jet zkratkou do Všerub a konečně se tu začíná klesat. Teď už mi tedy síly dochází, nakonec však stoupání ke státní silnici na Karlovy Vary nebylo tak zlé, asi po větru. Hlavní tah jen křižuji a pokračuji do lesa ve směru na Smolný vrch, stále po nějvětší cestě, nejdřív se stáčí vpravo, poté na rozcestí ve tvaru Y vlevo, u rybníčku znovu a pak už vás cesta dovede do Čemín. Do Komberku jedu nejkratší možností-po silnici, dále však po zelené nahoru do Vlkýše. Cestou do Malesic se dá odpočinout. A taky rozsvítit, páč padá tma.
Po NS Údolím Mže do Křimic se přes jámy na cestě nejede nejlíp, jak není moc vidět. Pak se odchyluji od NS, jedu podél řeky kolem nového parčíku a workoutového hřiště, dále pak už opět po NS směr Plzeň. Nakonec jedu ještě pozdravit Barču do nemocnice, takže ještě jednou přes lávku, k Lochotínskému parku a přes alej Svobody do areálu nemocnice, protože se mi nechtělo spodem přes padesát vrátek a schodišť. Na Bory to pak zkouším ulicí Na Hrádku, pro mě neznámou oblastí Plzně, dále pak už samozřejmě známou Roudnou k náměstí Republiky. U McDonalda si mě nevšímají, tak jedu kolem Masny na Klatovskou a zásoby cukru na večer pořizuji v Žabce na Borech.
No, vidíte, jak jsem se rozepsal, opravdu boží výlet. 93 km, 1500 m nastoupáno, průměrná rychlost 19,4 km/h.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| PR Kozelka |
 |
| Vyhlídka Kozelka |
Žádné komentáře:
Okomentovat