49 km
26. 8. 2023
Náročnost: Střední
Převýšení: 750 m
Terén: Polní a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotín - Košutecké jezírko - Krašovská ul. -
Sytná - Chotíkov - po červené Kůští - Nevřeň - Kokořov - Lipovice -
Kunějovice - Mostice - Hřebensko - Hubenov - Vrtbo -
Horní Bělá - po CT 35 Tlucná - Doubrava - po zelené k silnici -
dům Vlna Stýskaly - Příšov - Chotíkov - Sytná - Bolevec - Pod
Záhorskem
Na závěr srpna se povedlo domluvit grilování v Hubenově, také jako rozlučku
s Petrovo domem. Vyrážím na kole, ačkoliv jsou hlášené intenzivní přeháňky a
velký vítr. Stoupám ze Záhorska k Libušině ulici, kterou vyšlapu na Lochotín
a pak kolem učiliště zamířím do prudšího kopce ke Košuteckému jezírku.
projedu mezi domy na konci Pálenické ulice a Krašovskou ulicí konečně k
nezpevněným cestám pod vrškem Sytná. Cestou tam to vemu podél lesa spodem,
na CT 2295 se tak připojuji nad rozcestím Chotíkovský les. Potom sjíždím
přes Štuperk do vsi, podjíždím hlavní silnici a stoupám kolem školy. Je to
vlastně přes celou obec po červené turistické trase, jakkoliv podél silnice.
Až na druhém konci červená odbočuje na písčitou plní cestu a zvolna klesá
pod
spalovnu. Vjíždím do lesa a pak sjíždím do Kůští. Ze vsi vystoupám ještě po
červené, za posledními domky znovu začíná krásná polní cesta a po ní jedu k
odbočce na kraji lesa, do míst, kde končí stoupání. Tam odbočuji doprava na
sever a mířím znovu k hlavní karlovarské silnici. Přejedu ji a pokračuji
bohužel už ne po polní cestě, ale po cestě odpadků-tento rozemletý bordel
obvykle nazývaný recyklát je tu od rekonstrukce vodojemu asi před dvěma
lety😞 Je to ale jen malá kaňka na dnešních hezkých trasách. Za
Nevření
se totiž odvážně vydávám po neznačené pěšině nad Nekmířským potokem. Trafil
jsem to kupodivu celkem dobře, ale sám jsme se divil, protože v tomhle směru
jsem tu ještě nejel. Čeká vás prudké stoupání a spoustu odboček svádějící na
scestí. Na závěr sjedete do Kokořova. Jen asi kilometr překonám po silnici,
za křižovatkou je polevo bývalá drůbežárna a pak popravo cesta do lesa za
závorou-tam přesně odbočuji a nepojedu do Všerub na západ, nýbrž na sever
kolem Lipovice k všerubskému obchvatu a pak navazující cestou ke
Kunějovicím. Po obou stranách je cesta lemovaná trním, křovinami, které mě
svírají, takže si tento úsek nemůžu plně vychutnat.
Z Kunějovic vybírám cestu na Mostice, překvapen, že takhle nedaleko Plzně
je tolik pěkných nezpevněných cest a navíc tuhle ani neznam. Po necelých
dvou kilometrech pěkné polní cesty hezkou venkovskou krajinou mi to dodalo
odvahy nejet po silnici, ale zkusit vyjeté stopy po traktoru vedoucí podél
strouhy jménem Nekmířský potok. K rybníčku u Mostic jsem dojel vcelku dobře,
ale další úsek nedoporučuji. Označil bych ho za nesjízdný, jen jsem měl
štěstí na roční období po sklizni, tak jsem se skrz meze a pole dostal až k
lesu u Hřebenska a časem narazil na místní polní cestu. Je tu na
vyvýšeném místě nádherný výhled do krajiny. Není divu, že je tu jakási
naučná stezka. Já však vidím černé těžké mraky, jak se ženou právě ke mně.
Naštěstí už jsme co by kamenem dohodil do Hubenova, kde se kdyžtak můžu schovat. Nakonec ale nebylo třeba, po třech hodinkách
tedy vyrážím zpět do Plzně, to abych to vůbec stihl za světla. Hned se
pojede líp, když mam vítr v zádech. Pod Vrtbem prý není průjezdná
cesta, někdo přes ni natáhl ohradník. Mě ale mrzí jet po silnici, tak jsem
to stejně zkusil. Ano, ohradník tu je, takže nelze volně projet, ale
pokračovat se dá, takže snad to bude bez následků. Z Horní Bělé po CT 35 do
Tlucné to je po silnici. Šlo by to objet i po NS Hornobělskem, ale dnes jsem
ji nevyužil. Tlucnou projíždím kolem rybníčku, za nímž cesta ústí v zatáčce
na silnici a uprostřed oblouku na druhé straně pokračuje lesní cesta na
Doubravu. Za chvíli se připojuje zelená turistická trasa. Po obvykle
rozbahněné cestě pokračuji na jih k silnici z Nekmíře do Tatiné a začíná
poprchávat. To jsem zvědav, co mě čeká za počasí. Hned za silnicí odbočuji
vlevo a rozbitou cestou jedu vstříc Stýskalům. Když vyjíždím z lesa,
rozhlížím se a zmerčil jsem architektonický skvopst ve vsi. Vím, že už jsem
ve Stýskalech jednou obdivoval neobyčejný rodinný dům, takže
tu asi bydlí nějaký architekt. Matně si vzpomínám, kudy kam, ale ulice už tu
není, objel jsem tedy malou vísku, ale našel skutečně
experimentální dům Vlna. Je neobydlený, ale udržovaný a skutečně jako na vizualizacích. Protože
ale nebe pořád hrozí průtrží mračen, rychle pokračuji dál na Příšov. Ačkoliv
za koupalištěm vede spíše polní cesta, je docela hojně využívaná místními
jako zkratka pro auta. Je fajn, že dnes nepráší, protože jinak tudy stačí
projet a můžete čistit řetěz. Za Příšovem jedu svoji oblíbenou pěšinkou
prudkým stoupáním pod
pískovnu
a pak lesem kolem ní nad Ledce. Poté kolem lesa pod Krkavec a protože nelze
jet přímo do Chotíkova, můžete jet buď horem nebo spodem k zemědělskému
družstvu. Dříve tu ke krkavci vedla žlutá, ale protože byla bez náhrady
zrušena lávka přes frekventovanou silnici a jinak i nejde překonat, prostě
končí před silnicí😂 Tak po té bývalé žluté stoupám a postupně odbočuji více
a více doleva, na východ, abych neznačenou cestou vystoupal k modré. Té se
držím jen kousek, k rozcestí U Chotíkova, pak jedu neznačenou lensí cestou
kolem Sytné a stáčím se k severovýchodu tak nějak za nosem. Za střelnicí
ještě pokračuji pěšinkou pod elektrickým vedením mezi chatky a rybník
Buriánek. Nějak jsem se tu zamotal, chtěl jsem vyjet až u rybníku Ledňáček,
ale takhle jsem aspoň objevil novou cestičku k sídlišti. Promotal jsem se
přes Bolevec a Ledeckou ulicí projel na Lidickou. Od křižovatky s alejí
Svobody pak sjíždím do Záhorska.
Jen 49 km a přesto tolik hezkých polních cest, to je skoro až neskutečné😊
Jen těsně jsem nezmokl, naštěstí mi stačila průměrná rychlost 19,0 km/h k
tomu, abych unikl dešti.
 |
| Experimentálmní dům Vlna ve Stýskalech |
Žádné komentáře:
Okomentovat