62 km
22. 8. 2023
Náročnost: Střední
Převýšení: 1100 m
Terén: Asfaltové, štěrkové a polní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - zoologická zahrada -
Zadní Skvrňany - Křimice - Vochov - Myslinka - po modré Na Svanku -
Harabaska - Lhota u Stříbra - po CT 37 Žďár - Pozorka -
Kladruby - Úhlavka - po zelené Petrův mlýn, býv. Kočovský mlýn
- po CT 2217 silnice II/193 - Kostelec - zámek Alfrédov -
Ostrov u Stříbra - podél Hlubočky Heřmanova Huť - sjezd 100 D5 -
Dioss - Humboldtka - Nýřany - Torovka - Tlučná - pískovna Tlučná -
Vejprnice - po CT 2258 Nová Hospoda - Zátiší - Plzeň, sady
Pětatřicátníků - Rondel - Pod Záhorskem
Je sice už půl šesté a to na konci srpna znamená, že už nebude úplně dlouhý
den, jenže já zas nechci jet jen kolem komína, nejhezčí úsek se dnes nachází
až za Kladruby. Časově tušim, že to bude těsné, ale ani tak neustoupím. Tak
nsad to pojede...
Ze Záhorska vyrážím přes Lochotínský park k plzeňské ZOO. Zatím ještě není
postavená propojka z ulice Pod Vinicemi do Radčické, ale brzy snad bude.
Zatím tedy po NS Údolím Mže po lávce a pak po asfaltkách k řadě domků
vedoucí k Plzeňské ulici. Právě tudy projedu do Zadních Skvrňan. Vojanovou
ulicí se konečně vzdaluji městu, přejedu Regensburskou ulici/západní obchvat
a vydávám se do polí ke křížku sv. Vojtěcha. Kousek za ním se dá odbočit
vpravo do bývalého sadu a projet hezkou pěšinou na kraj Křimic. Vlastně jsem
do nich pořádně nevjel, jen překonám silnici a pokračuji polní cestou na
západ. Až po dalším kilometru a půl odbočuji na sever a dojedu do Vochova.
Ten projíždím kolem hřiště, za nímž se stále rozšiřuje nevkusné sídliště. I
když se stále následující polní cesta zkracuje a vozí se na ní stavební
odpad, odolává všeobecným touhám o asfaltování, což je velmi dobrá zpráva.
Aspoň kousek se tak dá jet přírodou. Zanedlouho se připojí CT 2301 z
Kozolup, která vás provede lesem k Myslince. Dříve za lesem byla ještě pole,
dnes jsou tu odporné bezduché sklady, popírající veškeré snahy o zlepšení
životního prostředí, kterému jinak věnujeme tolik úsilí a peněz. Lepší
prchnout z této apokalyptické oblasti polní cestou do středu vsi a pak se
vydat po modré na sever. Po silnici nevede dlouho, pak stoupá kolem samoty do
lesa Na Svanku. Můžete pokračovat po modré k Bubnu, já ale odbočuji vlevo na
neznačenou cestu. Překonám malou silničku, z níž o pár metrů jižněji opět
pokračuje polní cesta. Pod Kníjemi hodně rozbitou cestou vjíždím do lesa a
směrem na jihozápad se klikatými cestičkami k Harabasce. Nechci jet po celkem
nudné žluté trase, proto jedu o alej níže nad Kbelanským potokem. Zhoršující
se cesta vás nicméně postupně sama donutí vrátit se na CT 2204 kousek před
Harabaskou. Několik kilometrů se pak této cyklotrasy držím. Jede se po
rovině nebo mírně z kopce a pěkně to odsýpá. Dojedete však k silnici, kde
cyklotrasa odbočuje na Sulislav. Já jedu dál na západ a vyjíždím na
křižovatce malých silniček mezi Sytnem a Hněvnicemi. Jedu do Lhoty u
Stříbra, ale ne přímo, chci vyzkoušet polní cestu ze severovýchodu. Nebylo
to nic moc, na kraji vsi na mě místní koukali jak na zjevení...
Ze Lhoty po CT 37 se blížím k samotě Žďár a poté podle mapy ucházející
neznačenou cestou údolím Žďárského potoka. To jsem si pěkně naběhl. Nalákala
mě pěkným začátkem, ale jak došlo na brůdek, téměř jsem ztroskotal, protože
po těžbě se tu válí kmeny a klacky, do toho pařezy, hluboké vyjeté koleje,
zarostlá stráň, no prostě těžký terén. Jenže vracet už se nebudu, že ano.
Ztratil jsem tedy spoustu drahocenného času v tomto krátkém úseku, potom se
to už lehce zlepšilo, takže aspoň mohu jet na kole k vyhlídce Kalvárii.
Prudkým sjezdem se dostávám k Úhlavce na kraji Kladrub, propletu se mezi baráky a parkově
upravenou strání s nečekaným výhledem na klášter projíždím ke sportovními
areálu a jezu na Úhlavce za městem. Není zřetelné, jakým směrem bych měl po
zelené jet, když chci proti proudu řeky. Takže jsem to samozřejmě netrefil
napoprvé. Když jsem se nakolejil, užívám si parádní pobřežní cestu. Nikde
nikdo, jen se lehce obávám, abych neskončil za chvíli v nějaké bažině.
Kupodivu se to nestalo, je tu dokonce docela nový mostek na druhý břeh😊
Kolem Petrova mlýna bych se podle terénního značení nedokázal zorientovat,
kudy kam, ale mapa mi samozřejmě byla nápomocna. Podjedu vysoký dálniční
most a pokračuji po pravém břehu k bývalému Kočovskému mlýnu. Je tu nějaký
tábor,ale nikdo tu momentálně není. Zkratky k CT 2217 mi nepřišly dostatečně
dobré, abych je využil. Musím jet na jistotu. Až tady od odbočky ze zelené
na tuto cyklotrasu se začínám vracet a nevypadá to vůbec dobře s časem.
Ačkoliv mám světlo, za tmy se nejezdí dobře. Táhlé stoupání k silnici II/193
docela utíká, nemá příliš velký sklon. Hned naproti ústí cesty na silnici je
rybníček, od jehož druhého konce má vést cesta dál. Nevěřil jsem tomu, ale
opravdu mapa nelhala, že se nedá dostat skrz těch asi 50m lesa. ztratil jsem
tedy další čas zbytečným hledáním a stejně jsem to pak objel severně. Není
tu moc orientačních bodů, cesta se špatně popisuje, nicméně jsem dojel na
modrou trasu za golfovým hřištěm, po které jsem se dostal do Kostelce.
Stáčím se doleva na sever a po silnici jedu k zámku Alfrédov sloužícímu jako
ubytování pro hosty golfu. Slunce zapadá, takže se nezzdržuji, ještě to mám
zpátky do Plzně daleko. Z této strany je Ostrov u Stříbra docela normální
vesnicí, ale jinak je to nejvíc zdevastovaná obec bezohledným developmentem
v západních Čechách😳 A to se tu staví dál. Pole, louky, lesy, vodní toky,
nedostatečná kapacita silnic, vlny veder, nic není překážkou pro další
vybetonované kilometry čtverečné. Ještě před dvěma lety jsem tu projížděl po
louce, dnes už jedu po buldozerem srovnané oblasti do lesa nad Hlubočkou.
Zarostlými cestami postupně klesám, až objevím pěknou mýtinu, kde člověka
trochu opustí úzkost předchozích zážitků. Krátce na to však vjíždím do
Heřmanovy Huti a Dolních Sekyřan. Dlouhou rovinkou po silnici pak mířím k
dálnici D5 kolem další ukázky lidské slbomyslnosti - hal s rozlohami
většími než celé okolní vesnice. Podél dálnice vede polní cesta, kde už se v
šeru bojím jet, co to jde. Stačí jeden větší kámen a nebude to dobré. Projel
jsem ale bez újmy. Za Diossem jedu pak podél bývalé vlečky na Humboldtku.
Tady je dobře sjízdná prašná cesta. Poté k nýřanskému koupališti a ke
hřbitovu, rychle přes frekventovanou siilnici a hurá na Torovku. Tady už to
bez světla přes lels nepůjde. To mě čeká ještě kus cesty za umělého
světla.
Projedu Tlučnou a z Tyršovy ulice vyjíždím vstříc lesu Draganci. Ve tmě jsem
jel raději po větší cestě mírnou oklikou kolem pískovny, pak se trochu
vracím do Vejprnic. Obcí sjíždím po modré k nádraží a pak po CT 2258 na
Novou Hospodu. Přes Zátiší Domažlickou ulicí se blížím centru města. Dnes se
vrátím do Záhorska přes sady Pětetřicátníků a Rondel. Samozřejmě jsem se
vrátil pozdě za tmy, ale jsem rád, že jsem si projel cestu kolem
Úhlavky, ta mě bavila. Mám tedy za sebou skoro 82 km a ačkoliv jsem se
několikrát na cestě zasekl a nastoupal jsem necelých 800 m, průměrná
rychlost vystoupala na 21 km/h.
 |
| Klášter Kladruby |
 |
| Zámek Alfrédov |
Žádné komentáře:
Okomentovat