Abertamy - Pernink - po Krušnohorské NS Dračí skála - Chaloupky - po CT 2000 Sejfy, Nové Hamry - Chaloupecké parkoviště - podél Rolavy Přebuz - po CT 2003 Rájecké údolí - Stříbrná - Bublava - U Altánu - po CT 2000 Pod Zadním Ostružníkem, Pod Vysokým vrchem, Rolava - po CT 23 Sauersack, Jelení - Nové Hamry - Horní Blatná - po žluté Pernink - Abertamy
Na Velikonoční neděli jsem si naplánoval výlet z Abertam na Bublavu. Sníh ještě nějaký je, ale pojedu po větších cestách, tak by to snad nemuselo být tak zlé. Při jarním tání je hodně vody, tak se opravdu zuby nehty přemlouvám, abych nevjel někam na lesní pěšinu, kam mě to táhne. Do Perninku tedy jedu podél silnice po asfaltové stezce. Už zde jsou ale úseky ledu. Z Perninku ale prostě po silnici stoupat nebudu, vydávám se po červené do táhlého stoupání k Dračí skále. Zkratkou lesem po červené to na kole nejde, o kousek dál po Krušnohorské NS je to lepší. Dalo se dojet až k Dračí skále😊
Cestou k silnici do Nejdku klesám, na lesní cestě je hodně vody, s tím jsem počítal. Po silnici jedu jen kousek, k Chaloupkám, kde odbočuji na CT 2000/Sejfskou cestu a čeká mě téměř nekonečný sjezd - až na pár krátkých výjimek 7,3 km. Podél klesající trati na úpatí Tisovského vrchu se jede báječně, je tu hrubý starý asfalt nebo štěrk, místy naplavená zem, ale bez námahy to velmi rychle odsýpá. Z lesa vyjíždím u nádraží v Nových Hamrech, kde začínám stoupat proti proudu Rolavy po silnici směrem na Jelení. Nezdá se to, ale nechá se to šlapat. Cestu nicméně ukrátí pohledy do krásného údolí horské říčky. Na Chaloupeckém parkovišti, asi 3 km za Hamry, odbočuji vlevo a už v zatáčce vidím regulérní běžkovou trať. Trochu jsem se zalekl, ale pokračoval jsem, že to vyzkouším. Téměř souvislá vrstva tvrdého sněhu a ledu pokračuje téměř tři kilometry. Nejede se ale špatně, utažené od rolby a zmrzlé po nočním mrazu, se to vlastně ani neboří. Energii navíc to ale vezme. Rolavské údolí, jedno z nejhezčích v Krušných horách, pokračuje mezi lukami a pastvinami a přes skoro rozpadlý mostek ještě další kilometry. Na slunci to o poznání víc hřeje a tak nevadí, že ledově fouká.
Dojedu ještě na kraj Přebuzi a odbočuji doprava, na západ po CT 2003. Nečekal jsem, že nejhorší úsek dne mě čeká právě tady, nebyl jsem daleko od toho to vzdát a objet někudy jinudy, ale nebylo moc kudy. Šlo sice jen asi o 2,5 km, ale zde nevede žádná skimagistrála, takže sníh nebyl utažený, bylo ho průměrně tak půl metru, zaboření 20-30 cm mě tak čekalo asi každé tři šlápnutí. Vlastně moc nechápu, že jsem udržel průměrnou rychlost kolem 19 km/h za celý výlet, protože tady jsem se trápil opravdu dlouho. Naštěstí mě vysvobodilo rozcestí Pod Špičákem, které je stočené víc na slunce, je méně v lese a tak se objevila normální zem. Brutální sjezd do Rájeckého údolí jsem si ale kvůli nevyzpytatelným ledovým plotnám a popadaným větvím naplno bezpečně užít nemohl.
Síly jsem ale nabral. I když klesám i nadále, na kraj Stříbrné, už je to mírnějsí a fouká proti mě, takže to není zadarmo. na rozcestí Nancy odbočuji vpravo a stoupám dlouhou serpentinou na Bublavu. Nahoře na rozcestí se vydávám vpravo, Olověný vrch dnes vypouštím, bůh ví, co mě čeká cestou zpátky. V kopci k altánu je úplně letní počasí, slunce hřeje, nefouká, taky se tu sluní spousta lidí😊 Také chvíli rozjímám a při tom se rozhoduji, že zkusím pokračovat po skimagistrále (CT 2000) nahoru, abych neztratil výšku. Když se mi začátek bude zamlouvat, dojedu pěknou trasou až na Rolavu. A jak to dopadlo? První kilometr pohoda, sníh jen tak pro radost, proti mě jel jeden člověk na gravelu, tak si řikam, že dobrý... No a zbytek byl v podstatě celý na sněhu. V místech ve stínu to bylo ještě dobré, ale vždy v prudším výšvihu byl sníh nejvíc rozbředlý, protože na něj zrovna ze západu svítilo. Chvílemi už jsem toho měl opravdu dost. a na rozcestí Pod zadním Ostružníkem už jsem se radoval, že končí sníh, když tu najednou jsem zjistil, že musím odbočit prudce vpravo a pokračovat do výšin přes 900 m n. m. a tím pádem zpět do závějí. Tady by šlo ještě celkem slušně běžkovat.
Zvolna začínám klesat k silnici Pod Vysokým vrchem, tady už je spíše jen tající led s jehličím. Zrádná kombinace, kdy člověk neví, kdy mu to ustřelí. Ale přežil jsem bez pádu. K rolavskému pomníku jsem se vykašlal na červenou turistickou, ačkoliv bych ji jinak upřednostnil. Dnes opravdu raději po zpevněných cestách. Stoupám k Sauersacku a protože je pozdní odpoledne, je tu provoz, jak lidé odjíždí. Směrem na Jelení je to průjezdné pro odvážlivce, místy jsou ještě hluboké sněhové koleje. Ale pár dní sluníčka a bude čisto... K Jelení se jede dobře a protože jsem si dnes už užil asi 15 km sněhu, neodbočuji na Bučinskou cestu, nýbrž podél Černé vody klesám po rozbité silnici zpět k Chaloupeckému parkovišti a do Hamrů. Zde v údolí je proklatá zima, leží tu ještě sníh a táhne od vody. Tak trochu se tedy těším do stoupání k Horní Blatné, až se zahřeju. Krásná nová silnička bez provozu se táhne nepříjemným stoupáním podél božího Bílého potoka asi 5 km. Klikatí se to a je to dlouhé, naštěstí jsem ale chytil rytmus a tempo a tak mi to uteklo. Před Horní Blatnou je ještě slušný sjezd a pak už následuje houpavá cesta po žluté turistické do Perninku.
Poslední tři kilometry vedou převážně do kopce do Abertam, opět po asfaltce
podél silnice, po celodenním jasném počasí už s výrazně menšími úseky ledu.
Hodně náročný výlet, nejn kvůli 1200 nastoupaným metrům, ale hlavně z pětiny
s prokluzujícím kolem na sněhu. Ale bylo krásně a lidí relativně málo.
|
|
Rolava u Přebuzi |
|
| Přebuz |
|
|
Dračí skála |
|
|
Bublava, U Altánu |
Žádné komentáře:
Okomentovat