66 km
19. 4. 2025
Náročnost: Velká
Převýšení: 1350 m
Terén: Polní a lesní cesty, asfaltky
Abertamy - po žluté Pstruží - Merklín - Hroznětín - Bystřice -
PR Ostrovské rybníky - Nová Víska - Bor - Stráň - po zelené
Kyselka - Dolní Lomnice - rozhledna Bučina -
Mattoniho stezka - Mattoniho muzeum - kaple sv. Anny -
Mattoniho vila - Kyselka - Radošov - Velichov - Mořičov - Liticov -
Ostrov nad Ohří-zámek - Kfely - Hluboký - údolí Rudného potoka
- údolí Eliášova potoka - rozcestí Lípa - Pod Plešivcem - Kaffskou cestou
Abertamy
První jarní ježdění v Krušných horách a to rovnou na novém kole! Vůbec jsem
neplánoval vybírat nové kolo, jenže se objevila super nabídka Cube Reaction
ve velikosti XXL, modelový rok 2024 v parádní barvě. Nový modelový rok nemá
tak hezký design rámu a protože u Cubu mění design rámu tak jednou za čtyři
nebo pět let, asi zase dlouho jiný nebude. Padlo rozhodnutí a už je doma💓 A
protože není rozhodně momentálně teplo, vybírám cestu dolů do údolí. Až budu
zpátky stoupat, klidně může přituhovat, to se zahřeju.
Po deštích je celkem mokro, ale po nezpevněných cestách toho dnes tolik
nenajezdim. Z Abertam se spouštím podél Bystřice, u bývalého dolu Šlik
přejíždím ne levý břeh a pokračuji po flow trailu Helen. Ten postupně sbírá
všechny plešivecké traily. Dnes tu ale v podstatě nikdo není, ačkoliv mám
pocit, že lanovka možná i v porovozu byla. Cesta po žluté i trail trochu
mokré jsou, ale jde to. V Pstruží vyjíždím na silnici, protože po zelené od
Hroznatova vrchu to na kolo není a jinudy to moc do Merklína nejde. Aspoň si
to jednou zkusím. Měl jsem strach, že při nekonečném sjezdu zmrznu, ale
hodně rychle se klesá a trik s teplejším údolím funguje, takže to nebylo tak
zlé. Z Merklína do Hroznětína vede hezká cyklostezka mezi tratí a říčkou, do
Bystřice pak vede cyklotrasa více méně vedlejší ulicí. Už se ale těším, až
odbočím a za hlavní silnicí na Ostrov vjedu na nezpevněnou cestu. Chvíli je
to velká polní cesta, ale obory Hájek odbočuji vlevo a jedu po nádherné
louce - to jsou ty nejhezčí úseky obecně😊Je to asi jen kilometr k podjezdu
pod tratí, ale zapsalo se mi to do paměti. Mezi rybníky a zákrutou železnice
se zdálo být více variant cest, ale asi byla nakonec jen jedna a náhodou
jsem jel zrovna po ní. Trochu podmáčená, ale moc pěkná cesta po louce. Když
šlapu v tomhle měkkém terénu a vysvitne slunko, nenapadlo by mě, že jsem měl
ráno strach, že mi bude zima...
Netrvá však dlouho a vyjíždím na silnici u železničního přejezdu u Hájku,
proti silnému větru pokračuji chvíli na jedné, chvíli na druhé straně trati
k železniční zastávce Hájek, pak kolem rybníku Malý Bor, přes silnici na
Karlovy Vary a pomalu se začíná stoupat k vesnici Bor. Za vsí odbočuji na
rozdvojení vlevo na Stráň, kde v zatáčce ještě před domky odbočuji vpravo a
jedu rovnou k jezdeckým stájím. Nutno pochválit majitele, že přes své
pozemky nechají jezdit cyklisty a chodit turisty, takže tu může vést zelená
turistická trasa. Škoda že je asfaltová snad až k rozcestí a přístřešku pod
Studeným vrchem. Odtud začíná docela dlouhý a místy intenzivní sjezd po
zelené do Kyselky. Zpočátku štěrková cesta se postupně mění na hezkou pěšinku v bukovém
lese, ale je tu pěkně mokro. Přejíždím Ohři a jsem u výrobny minerálních
vod, vypadá to tu ale celkem žalostně, opravy spíš nepokračují, než že by
pokračovaly šnečím tempem. Byl jsem tu před čtyřmi lety a nevidím žádný
posun, pořád ta samá lešení. Chci se dnes podívat hlavně na rohlednu Bučina
a protože tuším, že odtud nahoru jakoukoliv přímější cestou to nebude na
jízdu, vybral jsem si trasu oklikou přes Dolní Lomnici. Táhlým stoupáním
údolím do nejbližší vsi je to pohodička, pak přejedu potok Lomnice a jedu o
150° vpravo. Trošku jsme zaváhal, jestli to bude průjezdné, ale nebudu vás
napínat, dá se tudy jet až na vrchol. Jenom to takhle zjara neníé zadarmo.
vyjedete za chvíli na louku, po které vede cesta přímo kolmo na vrstevnice,
půlka energie se ztrácí ve vysoké trávě, takže jsme hned vyzkoušel jedny z
nejlehčích převodů na tom novém kole s jedním převodníkem. A když skončí
louka, zbytek cesty vede po mazlavém blátíčku. Ani nové pláště mě
nezachránily před masivním prokluzováním. Aspoň že když se připojím na
žlutou vedoucí od Dubiny, je kopec mírnější, respektive jede se po rovině,
tak mě nějaký kluzký povrch tolik netrápí. Ještě traochu problém to je těsně
před rozhlednou v kopečku, kde se vlastně klesá, protože
Bučina není přímo na vrcholu. Jsou tu nějací lidé, než udělám
fotky, i z dronu, a nasvačím se, projíždí kolem dokonce motorkáři!?
Tuším, že to nebude nic moc, ale přesto se vydávám po žluté dolů. Jsou na
cestě schody a skalky, no prostě na pěší túru fajn, ale na kolo ani ne.
Bohužel mi unilo rozcestí, kde žlutá pokračovala vpravo, protože jsem se
zrovna v daném místě soustředil na to, abychom se minuli s kolemjdoucími, a
tak si dál vychutnávám prudké klesání po podmáčené půdě nebo mokrých
kamenech, je to hodně technický sjezd. O pár desítek výškových metrů níže
tedy odbočuji z červené, abych se vydal směrem, kterým jsem chtěl jet po
červené, měl bych se dostat k Jindřichovu sedátku a pak už to bude po místní
modré trase. Noo, tak to je trasa za všechny peníze, řekl bych naprosto
neprostupná, zdevastovaná od těžkých strojů, s metrovými koryty od kol
plných vody a bahna. To bude něco... No projel jsem sice až na dohled žluté
nad Löschnerovo pavilonem, ale v cestě mi stojí mokřady - louka, po
které volně proudí potůčky. Jinudy to nejde, takže do toho. za chvíli jsem
se dostal na cestu, kde to nebylo o nic lepší, mazlavé rozježděné bahno se
okamžitě nalepilo na kola, a tak to ze mě létá ještě daleko za
Mattoniho muzeem a kaplí sv. Anny, kde jsou moje další zastávky. Sjíždím zpět na silnici u Ohře a
nechávám za sebou stopu od bahna možná až do Radošova. I červená turistická
trasa tu vede po kroutící se silničce. Ve velichově přejedu Ohři a čeká mě
výživné stoupání délklou i sklonem do Mořicova. Pro auta pěkné serpentiny,
na ploužícího se cyklistu možná trochu úzké a do zatáček není vidět, kdyby
to tu někdo vzal zostra tím autem.
Tak jsem se dostal z údolí řeky a zvlněnou krajinou pokračuji po silnici
přes Liticov do Ostrova nad Ohří. Chci si projet zámecký a kláštěrní areál. Na to, že celý život jezdím do Krušných hor, tak tohle jsem vždy míjel a
teď se trochu stydím, je tu plno krásných památek, parádní park s
protákající Bystřicí, hrobky, letohrádek - hustý, a navíc málo
lidí😊 Tak jsem se pokochal a teď zpět z podhůří do hor. Skrz Kfely sice
vede cyklotrasa a naučná stezka, ale ty vedou normálně ulicemi, až od
Kfelského rybníku je polní cesta vedoucí do Hlubokého. Tahle vesnička je
opravdu velmi hluboko pod kopci, čeká mě výstup sice v nejprudčích místech
po hrubém betonu s velkým gripem, ale tak prudkým stoupáním, že se dostávám
na samou hranici možností kola. To jenevýhoda jednopřevodníkových systémů,
že mají nedostatek převodů. Jedu na nejlehčí a dokážu si snadno představit,
že bych pod koly měl trávu a potřeboval bych o dva stupně lehčí převod, jako
bych měl na starém dobrém trojpřevodníku. Vrstevnice v mapě takový drsný
kopec nanaznačují. Čeká vás to ale hned na začátku lesa, než se dostanete k
Rudnému potoku, už je to mírnější a pak houpavě po vrstevnici. Pořád jsem
ale jen v 650 m n. m., takže nekončíme. Nad Oldřiší jedu kousek po červené,
ale na Mariánskou nechci, takže zůstávám kousek pod ní. Dostávám se tedy do
údolí Eliášova potoka, tam se jede hezky po štěrkové cestě. Budu pokračovat
na rozcestí Lípa, takže bych se rád vydal po zelené, ale tam je totální
bahnité oraniště od těžby. Stojí mi to za to ujet dva kilometry navíc k
silnici pod Zálesí a pak se zas vracet, než vjet do tohohle hnusu. Pod
Kamennou hůrkou však od silnice po zelené znovu stoupám. Dokud neodbočí ke
Švýcárně. Ještě si totiž objedu Plešivec přes Horní Kaff, ke
sjezdovce Hana a pak Kaffskou cestou po hrubém asfaltu vlastně až k silnici
do Abertam.
Přes 1350 nastoupaných metrů na 66 km, to ujde takhle na začátek sezóny,
ale jezdí se mi dobře letos😊 Dneska bylo hodně asfaltu, ale co se dá dělat,
bylo dost mokro a trochu chladno, tak to tolik nevadilo. Taky jsem dobře
otestoval nové kolo. Všeobecná spokojenost kromě těch převodů. Jsou celkem
slušně odstupňované, ale chybí jak rychlý, tak pomalý. Kolem Plzně to
nevadí, v horách trošku jo. Převodník s jiným počtem zubů to bohužel
nevyřeší. Jinak spoustu památek dnes na trase, to byla
paráda.
Rozhledna Bučina |
Rozhledna Bučina |
kaple sv. Anny v kyselce |
Kyselka podél Ohře |
Ostrov nad Ohří - Letohrádek |
Žádné komentáře:
Okomentovat