81 km
13. 4. 2025
Náročnost: Velká
Převýšení: 1500 m
Terén: Polní a lesní cesty, singly, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Zadní Roudná - Pecihrádek - u sv. Jiří - po CT
2151 Bukovec - po zelené Dolanský most, po modré Chrást - Klabava -
býv. Spálený (Telínský) mlýn - Korečnický mlýn - po zelené Všenice -
Stupno - Bašta - Břasy - Radnice - rybníčky - radnická
hájovna - Mostiště - Hlohovice - Prašný Újezd - Chlum -
vyhlídka Na Plazu - Prašný Újezd - Kladruby - Svinná -
Kamenec - vyhlídka - Radnice - lom Terezie - Vranovice - Kříše
- Kříšský vodopád - Korečnický potok - Střapole - Bušovice - po NS
Kokotské rybníky Nová Huť - Dýšina - Červený Hrádek - Újezd -
u sv. Jiří - Jateční ulice - Zadní Roudná - Pod Záhorskem
Juknu do seznamu cílů a dneska bych to viděl na vyhlídku Na Plazu. Je to
kus cesty, ale to půjde. Ze Záhorska jedu kolem roudenských pramenů rovnou
na Zadní Roudnou. Všude už je asfalt, takže je snazší jet po silnici a
odbočit až na malou stezkou vedoucí po břehu Berounky pod všemi třemi mosty.
Tahle pěšina vás navede na poslední nezpevněnou cestu na Pecihrádek. Je to
sice dál, ale o to horší cesta. Projedete k soutoku s Úslavou, stočíte se
pod Feronu a vystoupáte na kraj Bílé Hory. na kopci odbočíte vpravo a za
Pecihrádkem sjedete k další lávce. O kousek dále podjedete železniční trať a
já se vydal po červené k lesu pod Chlumem. Provádí se tu velká obnova lesa,
trochu se děsím, co tu provedou, takové akce většinou nevedou ke zlepšení
ničeho. Na vrchol ale nestoupám, protože to jinak nejde, vracím se na CT
2151 do Bukovce. Ves projedu po asfaltce na místě bývalé trati, ale velice
rychle se vracím na nádhrný single vedoucí podél. Nejhezčí stezkou v okolí
Plzně po zelené dojedete k Dolanskému mostu, kde jsem tuhle nějak projížděl
autem a všiml si, že vede pěšinka loukou od kempu. Doposud jsem o ní
nevěděl, takže mám radost, že ji můžu vyzkoušet - podjet silniční most a
vydat se mimo silnici k modré turistické trase stoupající k Chrástu. Hned na
kraji Chrástu se vydávám vlevo přímější cestou kousek nad Poradní skálou ke
Klabavě. Ani jsem to původně neměl v úmyslu, ale dostal jsem se na malou
pěšinku ve srázu nad řekou, kde to tedy za moc nestojí, pokud chcete
jet...
U soutoku se to ale zlepší a tak už s radostí pokračuji k chatám, kde je i
mostek přes říčku. Vystoupám prudce z údolí, abych do něj za meandrem
Berounky zase mohl sjet. Taky je tu singl, ale sjízdný, pěkný. Vynořil jsem
se u Spáleného (Telínského) mlýnu. Nádherný úsek cesty loukou pok račuje k
červené turistické trase vedoucí ze Sedlecka, pak je ke Korečnickému mlýnu
štěrková cesta. Odtud jedu po zelené proti proudu Korečnického potoka, kde
mě čeká několik brodů a obvykle taky trochu bahna. Je to ale krásná cesta.
Ve Všenicích zelená odbočuje doprava, já jedu po kamenité cestě ke Stupnu.
Před pár lety tu udělali trail v opačném směru, ale nikdy jsem tu nikoho
neviděl jezdit, musí se tu asi šlapat...😀 Ve Stupně odbočuji do kopce k
Baště a pak kolem skládky na severovýchod do Břas. Za Břasy je celkem pěkná
cesta přes nějaké sedy do Radnic. Bohužel je asi 200 m oplocených. Minule
jsem tu projel, protože byla otevřená vrata, povede se to i dnes? No,
nepovedlo, na zmíněný úsek tedy sjíždím k železniční trati a jedu po náspu.
Poté se vracím na hrubý asfalt, který ale pěkně práší od nánosů hlíny.
Dojedu k CT 352, po které sjedu do Radnic. Od nádraží jsem projel do Luční
ulice a zapomněl jsem, že jsem si trasu naplánoval tímhle nepříjemným
stoupáním od Komoráku. Nakonec to tolik nebolelo, pak už je trochu mírnější
stoupání kolem noěvjších rybníčků. Vznikl tu trailpark a je jediné štěstí,že
je málo využívaný, protože zespodu vůbec není jasné, kudy vedou sjezdové
tratě - ani v terénu, ani na mapě. Některé totiž vedou ve stopě dřívějších
pěšinek, jiné zarůstají, no prostě se dá těžko vyhnout tomu, abyste jeli v
protisměru - já jel například kousek vzhůru po modrém trailu Hájenka.
Jakmile to bylo možné, uhnul jsem na pokračující neznačenou cestu k louce s
radnickou hájenkou, pak lesem podle navigace nedaleko vrcholku Rovnička a
poté sjezdem do Mostiště. Následuje úsek po silničce do Hlohovic a pak po
frekventovanější silnici ke křižovatce Fatěra před Skoupým. za zemědělským
družstvem odbočuji na polní cestu, která se stááčí k severu a vede do
Prašného Újezdu. Po silnici je to stejně daleko, ale tudy můžete po
zábavnější cestě. Z Újezdu to bohužel mimo silnici v podstatě nejde, ale
jsme na venkově, provoz tu není. Na kraji Chlumu se připojí červená vedoucí
z údolí, cesta se začně prudce sklánět a na návsi odbočuje vlevo. Vyhlídka
Na Plazu mi nepřijde známá, ale lidé tu asi přesto občas bloudili, takže je
dobře označená, vede k ní přímo i červená turistická značka. Dokonce je tu
malé místo pro parkování. Než se dostanete na otevřenou vyhhlídku, klesnete
ještě takových 50 výškových metrů na lesní cestě, pak se otevře celé široké
údolí. Přímo naproti je proslulé podzemní město Ptyč a trochu dál po proudu
kostelík sv. Petra a Pavla na louce v Dolanech.
Pokochal jsem se, dal svčinkua stoupám zpátky do Chlumu. Pochybnými
cestami do Kladrub už jsem asi předloni jel, takže se po nich už s menšími
obavami vydám i dnes. Jinak bych musel zase po silnici. Takhle ještě před
Prašným Újezdem odbočím vpravo a dojedu do něj vlastně přes les. Za prvním
domkem prudce odbočíám vpravo a zcela neznačenou cestou vedoucí podél
polního úvozu klesám údolím Radubice. Projel jsem k soutoku potůčku na
samotě Suchomelka, kde kupodivu jsou lidé a odkud vede větší cesta do
Kladrub. Za nimi stoupám trochu zarostlou polní cestou, ale nakonec stejně
mezi vesnicemi vyjedu na silnici. Do Svinné to ani jinak nejde. Za Svinnou
se dostanete na kopeček a pak už silnice začíná klesat k Radnicím. Já ale po
silnici nechci jet, proto na samotě u Vlčků sjíždím na nezpevněnou cestu
vpravo. na úroveň kopce Babina je to dobrá cesta, potom jak klesá v údolí
jsem měl stejně jako minule obavu, jestli neskončím někde uprostřed porostu.
Povedlo se projet a po kamenitém povrchu jsem se dostal až do Kamence. Tady
už jsem taky kolikrát byl, ale zřejmě proto, že se musí dost stoupat, nikdy
jsem se nevydal přes jižní část Listopad. Vyškrabal jsem se tedy na pahorky
a nemohl jsem uvěřit, jak hezká krajina tu je. Několik vyhlídek na
bezejmenných kopečkách všude kolem. Nejsou zarostlé a jsou to takové
zajímavé homole. Rozhodně hodné mojí pozornosti pro přístí výlety😊 Cesta
začíná potom klesat, připojuje se na ni i jeden z červených trailů a po
hrubém štěrku vede až ke hřbitovu Svaté Barbory. Po zelené k Cukrovic mlýnu
jezdím poměrně často, tak tam už to znám.
Přes Radnice jsem se rozhodl projet zas trochu jinudy, než podle paměti -
první ulicí vzhůru k nádraží, pak podél trati po žluté, k sadu u bývalé
cihelny a pak se uvidí. Ačkoliv jsem tuhle cestu pochopilně vyšpekuloval v
mapě, měl jsem obayv, jestli ve skutečnosti existuje. V rozměklém jarním
terénuu byly hluboké koleje a nebylo vždy možné se udržet mezi, nejelo se tu
dobře. Na nějakém poli pak evidentně končily cesty traktorů, tak byl úsek
dost zarostlý a vyústíl v (asi bývalíém) sadu. Moc udržovaný nevypadal, ale
tráva tu byla nahrubo posekaná, tak se dalo projet západním směrem k cestě z
Újezdu u Svatého Kříže, i když cesta tam ve skutečnosti nebyla. Asi ji tu
zamýšleli, viděl jsem nekolik odpočívek a možná i nějaké infotabule. Cestou
plnou prachu jsem dojel k CT 352, kde jsem odbočil vpravo a pokračova po ní
přes silnici až k bývalíému lomu Terezie a do Vranovic. tam jsem zahučel do
hlubokého údolí a pod Hochperkem vystoupal po louce na cestu do Kříší. Z
nepochopitelného důvodu byla před lety vasfaltovaná, ale ledabyle, takže se
povrch propadá. Měla zůstat polní... V Kříších se pěkně klesá, ale nemám z
toho úplně dobrý pocit, kdyby vyjelo auto odněkud ze strany. Na závěr sjezdu
je křižovatka s malým rozhledem, kde dáváte přednost. A odbočuji vpravo
směrem k přívozu. Za půl kilometru v pravotočivé zatáčce je ale menší polní
cesta, po které se dá sjet kolem Kříšského vodopádu ke Korečnickému
potoku. Křižuji zelenou a svou ranní stopu a za brodem stoupám do Střapole.
Zkusím se dostat do Bušovic. ta cesta, která tam vede, mě fascinuje, jak je
jeden rok krásně průjezdná a druhý jak kdyby ji nikdo 10 let nepoužil...
Dnes je to spíš první varianta. Je hodně podmáčená, takže jsem si zbytečně
ušpinil kolo a stejně jsem se musel prodrat na kraj pole, abych moml
pokračovat. V Bušovicích se všechno rozkopáno, asi tu dělají kanalizaci. Já
po kračuji po silnici po NS Kokotské rybníky, takže nahoru. Za silnicí do
Litohlav se jede kus po nějaké cestě z recyklátu, ale pak je nádherný rychlý
sjezd přes louku k chatám za Novou Hutí. Při nájezdu do lesa je nutné dost
zpomalit, bývá tu i bahno. Projedu Novou Hutí a Dýšinou a zamířím do
Červeného Hrádku. Ještě než jsem vyjel ze vsi, dostal jsem se do měnší
kolize s řidičem, který dokázal zastavit jedním autem tak, že zablokoval
celou ulici, ačkoliv měl kolem sebe na obou stranách volná parkovací místa.
Nachávám to ale za sebou a jedu pod vysoké napětí kousek od ústí ejpovických
železničních tunelů. Vedení elektrického napětí se zrovna mění, takže jsem
se rozhodl jet obslužnou cestou. Už jsem tu kolikrát nanbral tuny bahna na
kolo, nevěřil jsem ale, že je možné vyjet bez nadsázky metr hluboké
koleje jakýmkoliv strojem. Masakr. Tady je nějaká zvláštní lepivá a bořící
se zem a navíc tu musí být i podzemní pramen, protože je tu na kopci u
areálu zemědělského družstva vždy dost mokro. Asi kilometr po silnici
do Červeného Hrádku tedy schazuji nabrané bahno, pak odbočuji na alej k CT
2151. Je tu nová asfaltka, stále ale dost úzká. Za dalších pár set metrů
odbočuje jiná cesta. Dřív pěkná polňačka, teď štěrková. Nevim proč, lidi se
pak strašně divíá, že tu cyklisti jezdí 50 km/h. Co by nejezdili, že
jo...
Projedu Újezdem, pokračuji ke sv. Jiří, pak po lávce přes Úslavou, k
Jateční ulici, na Zadní Roudnou, k Pramenům a do Záhorska. Pěkných téměř 81
km, solidních 1500 výškových metrů a spousta hezkých cest včetně zajímavého
cíle😊
Žádné komentáře:
Okomentovat