Zámek Trpísty, Butovský vodopád

83 km

26. 4. 2025

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1200 m

Terén: asfaltky a polní cesty

 

Plzeň - Lochotínský park - ZOO - Zadní Skvrňany - Křimice - po CT 37 Vochov, Bdeněves, Plešnice - Jezná - Burda - Pňovany - po červené Beraní dvůr - po žluté žel. st. Pňovany - po modré Pňovanský most, Butovský vodopád - Malovice - Erpužice - Sviňomazy - zámek Trpísty - Úterský potok - po CT 2215 Rozněvice, Krukanice, Pernarec - po zelené Žebrácký mlýn, Chrástov, Třebobuz, Lipno - Písek - Košetice - po modré Čemíny - po červené Kůští, spalovna Chotíkov - Stráž - Malesice - po zelené kaple panny Marie Pomocné - Radčice - ekodukt Regensburská - Sylván - Vinice - Lochotínský park - Pod Záhorskem  

 

 

Tu a tam je sice den otevřených dveří na soukromém zámku Trpísty, ale já se tam ještě nikdy nedostal. Nyní mám ale možnost pomocí dronu nahlédnout na budovu, která je jinak schovaná za nějakými sýpkami. Takže dnes to budou Trpísty a cestou taky Butovský vodopád.

 

Ze Záhorska vyrážím do Lochotínské ulice, spodní částí Lochotínského parku k zoologické zahradě a pak podél Mže na západ. Než dojedu do Radčic, odbočuji do prodloužení Plzeňské ulice, kde je ředa chatek, teď už spíš rodinných domků. Tudy se dá dostat pěšinkou do Chebské ulice. Mezi průmyslovými halami projedu k podchodu pod tratí vedoucímu do Zadních Skvrňan. Chtěl jsem to tu vyzkoušet, jinak to není nic moc. Podél trati pak vede asfaltka ulicí V Dolově do jižní části Křimic. Když překonáte Prvomájovou informaci, můžete pokračovat rovně pod náspem k pěkné pěšince navazující na podchod a pokračující stoupáním po panelech k vochovskému hřbitovu. Po CT 7 pak projedete mezi třemi sídlišti ve Vochově - je to zajímavé, jak se tahle vesnička změnila z venkovského rázu do prefabrikovaného okraje aglomerace. Aspoň že do těch Kozolup vede stále štěrková cesta. Poté podjedete trať úzkým podchodem a pokračujete po CT 37 okrajem Kozolup až k části "se špatným povrchem", to je první hezký úsek cyklostezky od Plzně, ale jen velmi krátký, než vyjedete u Bdeněvsi. Tam je zas třeba jet ulicemi, překonat hlavní silnici na Stříbro a hurá na štěrkovou cestu k chatám nad Mží. Cesta se postupně mění na velkou lesní a od odbočení zelené vpravo docela stoupá zpět k trati. Od osady U Chaloupků je zas zpevněná cesta, a to až do Plešnice. V Plešnici vás čeká stoupání, v navazující Nové Jezné jezdím vždy zkratkou rovně mimo silnici, abych unikl aspoň na chvíli asfaltu. Turistická i cyklotrasa do Jezné vedou po silnici, hned na kraji odbočuji vlevo, jen jsem chtěl jet mimo silnici nábližkou, ale ta vede jen k rodinným domkům, takže se musím vrátit a jet poctivě po silnici. Jedu ted směrem na Úlice a stoupám. Kousek za vrcholkem je prudká odbočka vpravo na polní cestu po hřebínku Burdy. To je moje oblíbená cesta do Pňovan. Vždy jsem jezdil kolem lomu k silnici, ale dnes jsem ve sjezdu zahlédl malou pěšinku, kterou jsem zkusil projet a ukázalo se, že vede přes Hracholuský potok, dá se tudy projet a pokračuje až do Pňovan - super zkratka😊

 

Červená z Pňovan stoupá po silncii a pak nad nimi v pravotočivé zatáčce vede dál rovně po staré rozbité asfaltce k Beranímu dvoru. Až žlutá turistická od něj je po nezpevněné cestě. Pár zákrut k železniční stanici Pňovany a pak už to můžete rozjetpo velké prašné cestě po modré k Pňovanskému mostu. Na levém břehu přehrady Hracholusky, za mostem, je parádní rychlá štěrková cesta, více méně vrstevnicová, sem tam s výhledy na vodu, která se stáčí do údolíška Kšického potoka. Ostrou levou pokračuji i já po modré a sjíždím k Butovskému vodopádu. Voda tu teče, ale jsou tu i lidé, dám si svačinku, než si budu moct udělat fotku, pak budu pokračovat nad Kšickým potokem zpátky do kopce na sever k silnici do Malovic. V Malovicích odbočuji vlevo do táhlého stoupání k Erpužicím. Jinak než po silnici to nejde, až za Erpužicemi jsem vybral polní cestu na sever směrem do Sviňomaz. Přejedete na té cestě železnici a pak se napojíte na malou venkovskou silničku. Ve Sviňomazech odbočuji vpravo po CT 2214 na pěknou polní cestu do Trpíst. V Trpístech sice fouká, ale létat se dá a tak vznikají hezké fotky zámku. K Úterskému potoku sjíždím po silnici serpentinami, hned za potokem ale odbočuji vlevo na nějakou cyklotrasu bez čísla a zelenou turistickou. Kousek je to štěrková cesta, na kraji PP Úterský potok pak začíná asfaltka vedoucí lesem, spojuje se s CT 2215 a ústí o další skoro dva kkilometry dále na kraji Rozněvic. Zde odbočuji vpravo, překonám údolí Křelovického potoka a po silnicčce mířím proti větru do Krukanic, což je v podstatě součást Pernarce. V Pernarci dokončili rekonstrukci hlavní silnice, takže je tu milion ostrůvků, zákazů předjíždění, kruhový objezd a všechna možná zařízení na znepříjemnění cestování autem. Už se těším na zelenou turistickou trasu k Žebráckému mlýnu. Dříve psi běhali jen po pozemku, kudy vedla zároveň turistická trasa. Teď už je možné pozemek objet, ale psů je víc a běhají si volně po okolí. Příjemné to moc není, když na vás skákají 3 uštěkaní psíci a moc neuklidní ani cedulka, že prý nejsou zlí. Majite si seká trávu opodál, takže o ničem neví. Ale šlechtí ho, že vůbec umožňoje průchod oblastí.

 

Od Žebráckého mlýna vás čeká prudké stoupání vymletou lesní cestou. Postupně se zlepšuje, když jedete mírnou oklikou místo necestou přímo po zelené. V Chrástově odbočuji vpravo a stále po zelené jedu přes vrek do Třebobuzi. Tahle cesta je boží a i dnes tu dronuju, řepka ale není ještě natolik rozkvetlá, aby byla shora dostatečně kontrastní se zelenou pšenicí na druhé straně cesty. Z Třebobuzi vede zelená do Lipna po silnici. Z Lipna už opouštím zelenou a jedo do Písku. za Pískem sjídžím vlevo na polní cestu, která mě zavede na louky a háje nad Čemínským potokem. Cesta se tu dělí na spoustu traktorem vyježděných kolejí. Asi všechny ale vedou tam, kam potřebuji, k cestě vedoucí do Košetic. Po modré pak pokračuji pěknou polní cestou do Čemín. Po červené pak jdu další hezkou cestou (s výjimkou zbytečně vyštěrkovaného počátečního úseku) přes kopec do Kůští. Chtěl jsem tam jet neoznačenou pěšinkou na kraji lesa, ale ukázalo se, že to není zkratka a kajícně jsem se vrátil na značenou cestu. Z Kůští pak po červené stoupáte pod spalovnu Chotíkov a já až do vsi po ní nepokračoval, odbočuji doprava na kopec Stráž, ze kterého sjíždím k silnici mezi Vlkýší a Malesicemi. vracím se do Plzně, takže sjedu do Malesic, odkud chci jet po zelené do Radčic. Je to tu na cestě Ke Sv. Josefu celé rozkopané, už jsem se chtěl čílit, že tu zas nějaký bezmozek bude asfaltovat jednu z posledních hezkých cest, ostatně panu Tolarovi by to bylo podobné, ale ukáízalo se, že jde asi o vodovod. To nic nemění na tom, že stále hrozí zničení celé cesty asfaltem. Ani o čtvrt roku později tu ale není nic dokončené, takže na výsledek čekáme. Kdyby se tak stalo, do Radčic by zbýval posled
ní krátký úsek hezkého singlu ke kapli Panny Marie Pomocné. Protože i od ní vede dálnice do Radčic, zpravidle jezdím horem. Je to bohužel přes další kopec, ale aspoň nemusíte jet jako robot. Radčicemi projíždím po pěšince loukou k ulici na Hůrkách a pak stoupám k ekoduktu přes Regensburskou ulici. Pěšinka na kraji lesa stoupá k Sylvánu. Díky bohu sídliště Sylván i Vinice se dá ojet po krásném singlu do ulice Nad ZOO. Pak už jen projedu Lochotínským parkem a za Karlovarskou třídou do Záhorska.

 

Sice hodně asfaltových úseků, ale moc pěkný výlet, 83 km, přes 1200 nastoupaných metrů a docela vysoká průměrná rychlost 20,7 km/h.   

 

 

 

 

 

 

Butovský vodopád

Zámek Trpísty

Zámek Trpísty

Okolí Třebobuzi