95 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1700 m
Terén: Asfaltky, lesní zpevněné cesty
Plzeň-Bory - Tyršův most - po NS Údolím Radbuzy Vokounova lávka - Koterov - Letkov - sjezd Ejpovice - Němčičky - Rokycany - po červené Polesí Žďár - Hůrky - Strašice - po modré zámeček Tři Trubky, rozc. Tři Trubky - po žluté Praha, u sv. Jana - po modré Nepomuk - Dolejší Padrťský rybník - Kolvín - Skořice - Mirošov - po modré Kamínky, Hádek - po CT 2154 Kozel - po červené Šťáhlavy, Starý Plzenec - Andrejšky - Ostrá hůrka - Černice - po žluté a NS Údolím Úhlavy Škoda park - Plzeň-Bory
Konečně, po jaké době, jsem se vydal obhlídnout Plzeňsko. Nedávno jsem si vzpomněl, jak jsem supěl při stoupání na Prahu v Brdech. Rozhodl jsem se, že tentokrát zkusím vyjet ze Strašic, nikoliv z Nepomuku.
Vyrážím velmi brzo, už v půl osmé, do mlhy v plzeňské kotlině, do 10 °C a rovnou sjezdem k Radbuze. K Vokounově lávce je to jen jedno symbolické stoupání, ale pak do Čechurova už se zahřívám. Definitivně do teplotní pohody se dostávám u Božkovské vyhlídky, kam se z Koterova pěkně stoupá. V Letkově už vykukuje slunce a jak postupně dál stoupám k dálnici, nechávám mraky za sebou. Odbočuji na žlutou turistickou značku a mířím k Ejpovicím právě podél dálnice. Žlutá značka odbočuje na Pohodnici, já pokračuji obslužnou cestou, až dokud cesta neústí v nájezdu na dálnici, a zamířím k Tymákovu. U hřbitova se vydávám na polní cestu podél lesa, po odbočení vlevo na rozcestí u rybníčku mě přes Čílinské polesí, přes kopec, dovede do Němčiček, chatové oblasti u Rokycan. Bohužel jsem sjel k hlavní silnici, takže jsem minul turistickou cestu, která by byla zajímavější. Projel jsem tedy celými Rokycany a jal se pokračovat po červené. Jako obvykle jsem ji netrefil, tak jsem si zajel až ke staré huti. Aspoň jsem poznal novou cestu...
Na Žďárskou cestu jsem se dostal trochu dále, to nevadí. Červené se držím jen k CT 2157. Asi půl kilometru jedu směrem na Borek, pak odbočuji vpravo do táhlého stoupání, na jehož vrcholu se opět připojuje turistická červená, a po poli sjíždím do Hůrek. Stoupám kolem obecního úřadu a na rozcestí na konci vsi se vydávám lehce vpravo. Stoupání intenzivně pokračuje, už v PP Trhoň, téměř do 600 m n. m. Před definitivním stoupáním do Brd bohužel výšku ztratím, teď mě totiž čeká sjezd k Hůreckému potoku, k zelené turistické značce vedoucí od Bábovky a klesání do Strašic.
Strašice projíždím po modré, za nimi začínám stoupat proti proudu Klabavy. U loveckého zámečku Tři Trubky jsem za chvilku, jede se dobře. Zanedlouho míjím i stejnojmenné rozcestí. Trochu se bojím o cestu, snad dojedu po žluté, která není zanesena v mapě, na Prahu. Je tu kupodivu značené jen rozcestí u sv. Jana. Táhlá stoupání se střídají s těmi prudkými, nejhorší je to asi kolem Březového vrchu. Závěrečný výšvih není tak zlý, jak jsem se obával.
Kupodivu už mám ujeto 50 km, to jsem zvědav, kolik to bude v cíli. Jedu se podívat i na skutečný vrchol Prahy, nejen na vysílač, a pokračuji po žluté na rozcestí u sv, Jana, odkud se začíná prudce klesat po modré do Nepomuku. A je tu množství lidí, už se probudili... Ale stejně na vymleté štěrkové cestě nejedu nijak zvlášť rychle. U občerstvení Nepál ve vesničce Nepomuk odbočuji vpravo, po CT 2273. Ta ale odbočuje časem směrem na Míšov, já pokračuji k hrázi Dolejšího padrťského rybníku. Je jasné, že od vody se musí stoupat, tak se také děje, po vojenských cestách kolem bývalé střelnice Kolvín. Před Skořicemi mě čekají dva střety s přírodou, nejdřív na mě zpoza zatáčky vykoukne bachyně velká jak autobus, pak za mnou zvědavě zvedá hlavu užovka. Rychle jim ujíždím ve sjezdu do Skořic a ke Strnadovu mlýnu. Do Mirošova je to ještě přes jeden menší kopeček.
Z Mirošova se držím modré turistické značky, vyhýbá se v největší možné míře silnici, v Kamínkách se stáčí na západ a po hlaďounkých asfaltkách vás brzy dovede až k občerstvení na Hádku. Ke Kozlu pokračuji po CT 2154, poté sjíždím do Šťáhlav, abych mohl ve výhni stoupat polem po červené značce ke Starému Plzenci. Ten ovšem objíždím shora, kolem Andrejšek. Pak už se stáčím k Plzni, tedy nejprve ke střelnici, nad Ostrou hůrku a po žluté do Černic. Na Bory pro změnu volím cestu kolem Škoda parku.
Celkem jsem urazil 95 km. Bylo celý den velmi příjemně, tak se jelo jedna radost. Průměrná rychlost se vyšplhala až k 21 km/h, ačkoliv převýšení dosáhlo 1700m. Cesty byly převážně rychlé, těžkého terénu jsem se nedočkal.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Brdy - vrchol Praha |
 |
| Vrchol Praha, 862 m n. m. |
Žádné komentáře:
Okomentovat