58 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 850 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Bory - Tyršův most - po žluté Vokounova lávka, Čechurov, Černice,
Ostrá hůrka - střelnice - Starý Plzenec - po červené Šťáhlavy - po
modré Hraběcí cesta - Šťáhlavice - Nezvěstice - obora Žákava -
Zdemyslice - Podhájí - Rohatá skála - Blovice - hájovna Kamensko -
Žákava - Kohouty - po CT 2299 Šťáhlavice žst. - Vymrovka -
Lopatský rybník - Šťáhlavy - Starý Plzenec - po CT 31 Koterov
- Doudleve - Bory
Přišel den, kdy se podívám na Rohatou skálu u Blovic. Dříve jsem o ní vůbec
nevěděl, což ovšem není s podivem, protože byla schovaná někde mezi stromy.
Aktuálně je okolí vymýceno, takže ideální doba ji omrknout.
Vyjíždím z Plzně, Bor, k Tyršovu mostu a lehce přes kopec po žluté k
Vokounově lávce. Prudkými serpentinami vystoupám k Bručné a po žluté
pokračuji přes Čechurov až do Černic a pod dálnicí do lesa nad Ostrou
hůrkou. Stoupám ke 400 m n. m., ale kousek před střelnicí se cesta začíná
svažovat. Jedu asi 200 m po staré silnici, pak odbočuji prudce vpravo do
kopce, ale hned se zas vydávám do lesa na vrstevnicovou lesní cestu k
Plzenecké železnici. Stoupám kolem fotbalových hřišť, pak ještě kus lesem a
vyjíždím skoro nad Plzencem. Kolem Výrovny projíždím k červené turistické
značce, která mě lesem s popadanými stromy provádí až na vyhlídku nad
Šťáhlavy a pak dlouhým sjezdem po polní cestě do vsi.
Celé Šťáhlavy projíždím podél trati, kde je vlastně jen cesta pro pěší a
cyklisty, to je příjemné. Následuje Hraběcí cesta, po které je vedena modrá
turistická značka. A pakliže pokračujete na jihovýchod jako já, lepší
než po silnici je vydat se po chodníku za zatáčkou v lese doprava. Dále
mířím k lávce přes Úslavu a brod přes Kornatický potok, kudy tedy dnes moc
vody neteče. Za tímto zpestřením se vracím na silnici, po ní na levý břeh a
záhy odbočuji vlevo, na polní cestu do Nezvěstic. Je tu něco vykolíkováno,
tak se jen modlím, aby to tu nevyasfaltovali.
V Nezvěsticích je to poněkud navigačně náročné. Od kostela jedu před brůdek
do ulice, která vede nad Úslavou a nikam z ní neodbočuji. Vede do lesíka,
kde se postupně téměř vytrácí, což ve mě budí nejistotu, ale vyplatilo se to
nevzdát. Cesta stoupá ke trati, překonává ji a hned za ní je třeba se vydat
vlevo k oboře, podél jejíž hradby pokračuji na louku, kde už je vyježděná
cesta do Štěrkovny. Kolem chat už pak vede asfaltka. Ze Zdemyslic vede po
silnici modrá turistická značka, podjíždí znovu trať a pak odbočuje do
chatové oblasti Podhájí. Následuje brod přes Podhrázský potok a prudké
stoupání k Rohaté skále. K té je sice potřeba pár metrů odbočit, ale není
problém ji najít. Dostává svému jménu a takhle na té mýtině se docela pěkně
vyjímá😊
Následuje velmi prašný sjezd do Blovic, odkud už to stáčím zpět kolem
hřiště a koupaliště. Můžete jet podél Úslavy až do Zdemyslic, já ale chtěl
do Žákavy, tak jsem stoupal přes hájovnu Kamensko s přilehlým rybníčkem na
Štítovském potoce. Je to poměrně táhlé stoupání do 450 m n. m. Za hájovnou
pokračuji přímo na sever po hrubé asfaltce a na rozcestí ve tvaru T se
vydávám vlevo, dokud nenarazím na nenápadnou pěšinku vedoucí na louku a ke
statku v Žákavě. Dříve to tu nebylo ani průjezdné, dnes už je tu znatelně
vyšlapáno. Zakrátko navíc začíná asfalt.
Ze Žákavy stoupám po silnici, protože chci ke žluté na Vartě. Cesta od
silnice v mém směru není, ale pole je sklizené a nezorané, takže projíždím k
lesu a stoupám k vršku Kohouty. Odtud pak sjezdem po CT 2299 znovu k
železniční stanici Šťáhlavice. Všiml jsem si až teď, že jsem mohl projet
lesní cestou nad řekou přímo, tak příště...
Pokračuji na Vymrovku a projíždím opatrně areálem zámku Kozel kolem
Lopatského rybníku. Jsem si docela jistý, že jsme kdysi prošli pěšinou mezi
řekou a zámkem do Šťáhlav. Trochu se bojím, ale zkusím to. K jezu to jde
relativně dobře, tam jsem jednou i brodil. Ale menší pěšinka vede i dál ve
stráni. Snad to s kolem na zádech nebude moc daleko. Noo, popravdě to do
síně slávy uvedeno nebude, ale dá se tudy dostat k obytné zóně, co už asi
patří ke Šťáhlavům. Legionářskou ulicí pak pokračuji ze vsi do luk a protože
podle mapy chybí opravdu jen kousíček cesty u řeky ke spojení do Starého Plzence,
zkouším to, co to dá. Bohužel má zrovna v tomto mapa pravdu, nedá se tu asi na 100
metrech projet a musím vystoupat k silnici a projet tedy Smetanovou ulicí na
Masarykovo náměstí a pak po cyklotrase NUDA, označované též číslem 31, do
Koterova. Sice ještě projíždím po bývalé parádní nezpěvněné cestě, ale je
tak zarostlá, že už to nedává smysl.
Z Koterova na Bory se vracím přes Bručnou a po CT 3 kolem Škoda parku a pak
Samaritskou ulicí na Bory. Lehčí, 58 kilometrový výlet, nicméně s převýšením
přes 750 m, to celkem ujde. Průměrná rychlost 19,8 km/h.
Žádné komentáře:
Okomentovat