Zřícenina hradu Vlčtejn

23. 6. 2020

65 km

Náročnost: Střední

Převýšení: 800 m 

Terén: Asfaltky, polní a lesní cesty

 

Plzeň-Bory - Doudlevecká lávka - Částkova ulice - Lobzy - Doubravka - Masarykův most - Roudná - Bolevecká ulice - Kilometrovka - Borská pole - České údolí - Výsluní - Útušice - Štěnovice - Štěnovický Borek - rozc. Pod Nebílovským Borkem - po modré Chouzovy, Vlčtejn - Želčany - Chválenice - Nezbavětice - vyhlídka a skála na Škalkách - Losiná - po červené Radyně - po NS Staroplzenecká Andrejšky - Starý Plzenec - pramen U Bětušky - po CT 31 Koterov, Bručná, Doudlevce - Bory

 

Musím dneska sice objet celou Plzeň, ale pak bych se rád vyvětral směrem k Vlčtejnu. Jezdit přes město je otrava, musím na Doubravku, tak jedu přes Doudleveckou lávku na Slovany a mou aktuálně nejoblíbenější cestou Liliovou a Suvorovovou ulicí, skrz blok k nám. Gen. Píky a do Částkovy ulice. Poté jedu vesměs přímo Dlouhou a Masarykovou ulicí. Následuje necelých 5 km Mohylovou ulicí k Jateční a pak přes Roudnou do Bolevecké ulice. Poslední povinnost mě čeká na Borských polích, tam zamířím po NS Údolím Mže ke Kalikovskému mlýnu, Borskou ulicí a nezastavenou oblastí s plnou bezdomovců k WPA.

Teď už tedy mířím z města, a sice kolem věznice na kraj Borského parku, za hrází sjíždím ze silnice vlevo a za domkem přímo kolem jeho zdi na pěšinku vedoucí na Výsluní. Z Výsluní jedu po menší cestě podél přivaděče ke sjezdu na Litice a po silnici do Útušic. V následující vesnici, Štěnovicích, se snažím trefit Třešňovou ulici, abych se vyhnul provozu a vyjel do Borecké ulice, odkud vede polní cesta do Borku. Trefil jsem se a ve Štěnovickém Borku u rybníku odbočuji doprava k Čižickému potoku. Následuje krátký úsek po červené turistické k rozcestí Pod Nebílovským Borkem, odkud pro změnu jedu po modré. Nejprve lesem a pak po polní cestě se stoupá k rozcestí V Babších a pak se sjíždí do Chouzov. V Chouzovech začíná táhlé stoupání k hlavní silnici na Budějovice. Cestu mi zpestřujou zralé třešně. Silnici přejíždím a pokračuji na Vlčtejn, který už není daleko. 

Zřícenina není v dobrém stavu, ale dá se projít kolem i dovnitř. Tak a kudy pojedu zpět? Vidím, že vede nějaká cesta na sever směrem k Želčanům. Podle mapy pak končí kdesi v polích, ale já se začal spoléhat víc na vlastní rozum, než mapu, protože mapy v tomto nejsou přesné. A proč by někdo jezdil takhle do pole a tam by cesta končila? A navíc by to pak ani nemělo být daleko k asfaltové cyklostezce ze Žákavé. Vesele si tedy sjíždím a ejhle, cesta opravdu končí, kupodivu přesně podle mapy. A dál ani pěšinka. Jenže vrácet se, to je daleko a do kopce. Zkusím tedy prorazit polem a vysokou trávou k háji nedaleko, tam snad něco bude... No, jen jakési zybtky kančích stezek se uchovaly, ale lepší než nic. Bohužel háj končí a já musím do obilí. Úzké řádky, takže nabírám stébla na obou stranách a strhává mi to řidítka. Nic moc, ale nakonec jsem projel. Tohle nebyla nejlepší volba.

Projíždím k silnici na Olešnou, ale na další křižovatce odbočuji prudce vlevo, abych se dostal do Chválenic a za nimi po silnici i do Nezbavětic. Zkratku k cestě pod Radyní jsem netrefil a tak jsem vlastně náhodou objevil pěknou polní cestu k vyhlídce a skalce Na Škalkách. Brzy ještě blíže povede obchvat Losiné. A tak asi zmizí i další cesta, kterou jsem dnes objevil, to je ta, která je zkratkou od silnice č. 19 k Bambousku. Nebo taky jedinou rozumnou cestou pro pěší z Losiné na Škalky. V zatáčce pod Radyní sjíždím ze silnice na červenou turistickou značku a prudce stoupám relativně náročným terénem k hradu.

Nehraje to žádnou roli, ale z Radyně sjíždím po NS Staroplzenecká. V tomhle směru stejně není moc značená, takže spíš jedu tam, kde ještě není z cesty dálnice. Vede kolem Andrejšek a pak mě to svedlo k Plzenecké železnici. V různorodé zástavbě mám sice strach, že dojedu do nějaké slepé ulice, ale tentokrát se mi povedlo projet kam jsem potřeboval, do Bezručovy ulice. Mezi posledními dvěma budovami v Plzenci, u autoopravny, vede cesta dolů, která je tou správnou, ač moc nevypadá. Vede k tunýlku pod železnicí a pokračuje k nudě mezi Koterovem a Plzence v nivě Úslavy. Tady naopak v terénu byla značená naučná stezka, ačkoliv v mapách.cz není. Pozitivní je, že už mě čeká jen půlka z té dálnice do Koterova. Původní cesta skoro zarostla, tak se po ní už nedá jet moc dobře.

Projíždím Koterov a ulicí Na Lipce stoupám na Bručnou. Návrat na Bory volím po CT 31 kolem Škoda parku a z Doudlevec Samaritskou ulicí. Celkem ujeto 65 km, bylo tam docela dost asfaltu, ale i polní a lesní cesty. Nastoupáno přes 800 m výškových a průměrná rychlsot 18,3 km/h.

 

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

 

Zřícenina hradu Vlčtejn

Na Škalkách

 

Zřícenina hradu Vlčtejn