24. 6. 2020
84 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 850 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Bory - Depo 2015 - nám. Republiky - Pod Záhorskem - po
NS Údolím Mže Kalikovský mlýn - Slovanské údolí - U Brůdku - po CT
2151 Křimice - Vochov - po CT 37 Kozolupy, Bdeněves, Plešnice, Nová Jezná -
Rájov - Nový dvůr - Pňovany, žst. - Pňovanský most - Beraní dvůr - po
žluté Chotěšovičky, Harabaska - po CT 2204 Rochlov - Blatnice - Dioss
- Větrná jáma - Kotovice - Chotěšov - Hájovna - Červený Újezd - Líně
- po NS Líňská okružní trasa Sulkov - U Fulínů - Lesov - Nad Valchou
- po žluté v. n. České údolí, Borský park, Bory
Původně jsem se chtěl vydat do lomu Hradišťský vrch u Konstantinových
lázní, jenže jsem zjistil, že to nestíhám a tak se cílem po nedlouhé době
stal znovu Pňovanský most. To ale nevadí, pořád mě baví.
Vyjíždím z Bor klasicky na za nemocnicí k zimnímu stadionu a klesám k
Radbuze a Depu 2015. Pokračuji přes
náměstí Republiky
na most Gen. Pattona a stoupám do olasti Pod Záhorskem, kde zanechávám v
centru vyzvednutou zásilku a vyrážím na samotný výlet po
NS Údolím Mže ke Kilometrovce a Kalikovskému mlýnu. Slovanským údolím
proti proudu Vejprnického potoka pak pokračuji ke Brůdku, odkud stoupám na
pole za Skvrňany. Zanedlouho se polními cestami dostávám k CT 2151 a kousek
po ní jedu, na kraj Křimic. Cesta do Vochova kolem hřbitova, dříve
nefrekventovaná, mě moc nenaplňuje, takže jezdím raději po polní cestě od
statku k rybníčku, ačkoliv je to delší.
Z Vochova pak pokračuje kolem architektonicky otřesné nové výstavby CT 37
po štěrku do Kozolup, kde se viaduktem podjede trať a pokračuje se po pěšině
do jiné části vsi, která už je Bdeněvsí. Na konci Bdeněvsi sjíždím ze
silnice a cyklotrasa pokračuje poklidnou chatovou oblastí na rozhraní lesa a
řeky. Později se pak musí vystoupat zpět k železnici a to už jste kousek
před Plešnicí. Zjistil jsem, že do Nové Jezné není nutné jet po silnici, ale
dá se to střihnout pěknou pěšinou od autobusové zastávky. Asi 200m po
napojení na silnici se vydávám do sjezdu vpravo na červenou turistickou
značku. K viaduktu pod železnicí, kudy protéká i Hracholuský potok, se
výrazně sjíždí, a to po silnici. Kousek před podjezdem je neznačená polní
cesta vedoucí vlevo pod vysokým náspem, nyní značně zatopená. Nicméně projít
se dá a tak mohu stoupat do polí ke kapli, kde se vydávám vpravo a začínám
klesat do Rájova.
Nad Radostí vede asfaltka k chatám u Českého mlýna, kudy se vydat na kraji
lesa, značí šipka. Já si pak vybrla cestu podél trati a byla to špatná
volba, v mapě by cestu měli přestat značit, protože tu ve skutečnosti není.
Nejedná se o dlouhý úsek, už u Nového dvora se dostávám na větší cestu,
která záhy křižuje silnici a pokračuje pod zastávkou Pňovany a to už zbývá
asi jen kilometr po modré turistické značce širokou štěrkovou cestou lehce z
kopce k
Pňovanskému mostu.
Za ním zjišťuji, že do Konstantinek nestihnu dojet, tak most přejíždím
znovu a vydávám se po CT 37 asi 1 km, kde je rozcestí, kde se odbočuji vlevo
do stoupání kolem hájenky po kamenité cestě k Beranímu dvoru. Zde začíná
pěkná náročnější lesní cesta po žluté, která mě dovede přes Chotěšovičky na
Harabasku. Odtud po CT 2204 pokračuji do
Rochlova
s výjimkou krátkého úseku přímo nad vsí, kde jsem raději než po hrubém
asfaltu jel lesní cestou, skoro bych řekl rychlým singlem.
Z Rochlova vyjíždím po zelené, ale následně ji nechávám odbočit vlevo do
kopce a pokračuji přímo do části Blatnice, tzv. Kolonie. Projíždím Blatnicí,
kousek musím po hlavní a pak mířím k Diossu pod dálnicí. Ještě se nevracím
do Plzně, jedu tedy přes Větrnou jámu a kousek po výjezdu z lesa sjíždím na
zarostlou cestu v lukách vpravo na
Nový. Nejprve se nejede špatně, ale na kraji dalšího lesního úseku se cesta
dělí, což není zaznamenáno v mapě a tak chvíli laboruji, kterou se vydat.
Nakonec se ukáže jako správná ta více rovně, kde je ale beztak navezena
spousta stavebního odpadu a tak to není žádný med. Do Nového nedojedu, na
konci lesa se stáčím vlevo kolem háje u rybníčku a do Kotovic. Do Chotěšova
musím po silnici, dále ovšem opět po louce z Máchovy ulice k cesta do
Vstiše, kde se ovšem vydávám vlevo do kopce přes hlavní silnici k Hájovně s
velkým H. Od ní mířím na sverovýchod k areálu letiště. Tentokrát ho ale
objíždím zpevněnou lesní cestou přímo do Červeného Újezdu. Rychlou polňačkou
valím do Líní a pak po NS s nekonečným názvem Líňská okružní trasa do
Sulkova.
Přes Sulkov projíždím k Fulínům, dále pak severně od fotovoltaické
elektrárny kolem soukromého rybníku k Lesovu a kolem něj k rozcestí Nad
Valchou, kde se nedávno měnilo vedení žluté a zelené turistické značky.
Žlutá vede kořenitým singlem k přístřešku Hradčín a pak po zpevněné lesní
cestě sjezdem k vodní nádrži České údolí, kde je opět pěkný, nicméně
frekventovaný singl, takže pozor na pěší a rybáře:) Jedna zrada navíc je tu
momentálně, a sice těžba stromů, takže se to objíždí v příkrém svahu nad
vodou. Na závěr mě čeká stoupání k Borskému parku a pak návrat na Bory kolem
minigolfu.
Celkem 85 km s průměrnou rychlostí 20,3 km/h. Převážně jsem se držel lesní
cest, takže to je pěkný výsledek:)
|
|
A zase s vláčkem... Pňovanský most |
Žádné komentáře:
Okomentovat