Plzeň-Pod Záhorskem – Kotíkovská ulice – Košutka – Košutecké jezírko – rondel – Štruncovy sady – prazdroj – Pod Záhorskem – Depo 2015 – Doudlevce – po CT 3 Bručná – Hradiště – Radobyčice – po červené Štěnovice – po zelené Vysoká – Lišice – jez Lišice – Snopoušovy – Předenice – po zelené Nebílovy-kaple – po žluté Čižice – po červené Štěnovice - kaple Štěnovice – cihelna Černice – Černice – po žluté Čechurov – Škoda park – po CT 3 centrum Plzně – Štruncovy sady – Rooseveltův most – Pod Záhorskem
No, tak prvních 15 km jsem najezdil jen kvůli vyzvednutí balíčků a zásilek, ale zamířil jsem na Košutku, takže mě neminulo dlouhé stoupání a pak Košutecké jezírko, stále ještě pod vrstvou ledu. Pak jsem musel ještě do Hornbachu pro materiál, abych se pokusil opravit svou vidlici na kole za 30 korun+práce místo výměny za novou včetně zapleteného kola, bratru za cca 15 tisíc.
Když jsem tedy vyrazil na tu hlavní část výletu, byl jsem povzbuzen tím, že posledních pár dní je opravdu teplo a bahna ubývá. Vydal jsem se tedy i více mimo zpevněné cesty. Přes město to jde hůře, ale když to vemu přes Šafaříkovy sady... Kolem Radbuzy se dá jet celkem slušně, na levém břehu od papírny bývá méně lidí. Nebýt několika stanů s bordelem a bezdomovci projíždím hezkým koutem přírody kolem loděnice a vyjíždím na Malostranský most. Kolem Škoda parku pak pokračuji po CT 3 na Bručnou, sjíždím do Hradiště a pokračuji po cyklostezce do Radobyčic. Následuje dlouhé stoupání na Valík a prudší sjezd k dobřanské silnici.
Ve Štěnovicích se cesta krásně kroutí, ale posledních pár serpentin si zkracuji po červené turistické značce, po které konec konců pokračuji až k jezu, kde odbočuji na menší cestu na zelenou. Začínám stoupat, cesta se mění v pěšinku a za chvíli je to tak prudké, že se dá sotva jet. Bohužel se tu masivně kácelo, takže se beztak nedá vlastně skoro ani projít. Další asi kilometr a půl pokračuji po mírně stoupající, větší, lehce zpěvněné cestě a pokračuji na ní i poté, co zelené odbočí vzhůru k Vysoké. Já stoupám trochu pozvolněji, ale nechá se to šlapat. Na dalším rozcestí odbočuji vlevo a zvlněnou, nicméně převážně klesající cestou obkružuji Kozí kámen.
Snažím se držet větších cesta, za PP Pod Smutným koutem tedy odbočuji vpravo a pak hned vlevo, dostávám se na 200 m na zelenou a pak z ní zase odbočuji mírně vlevo hned za křižovatkou s velkou cestou. Dostávám se nad Hradčany a ačkoliv jsou pro mě ty cesty tady pořád bludištěm, zde poznávám, že mohu údolím klesat a docela přímo tak vyjet z lesa a polní cestou sjet do Lišic. Ani za vsí mezi rybníčky k lávce přes řeku, ostrůvek a náhon, jsem se neutopil v bahně, tak dobrý.
Začínám se vracet po polní cestě do Snopoušov, poté po silnici do Předenic a pak dlouhým stoupáním nad Nebílovy. Tam se stáčím vlevo na žlutou turistickou značku a klesám opět přes úsek cesty pekelně zdrancovaný těžbou. V Čižicích jsem přesto za chvilku, shodím nějaké bahno v zatáčce a přes Úhlavu kolem mlýna pokračuji po červené chatovou osadou zpět do Štěnovic. Kolem zámku a přes staré Štěnovice opět vyjíždím serpentinami po červené a přímo nad obcí se konečně po letech jedu podívat na kapličku schovanou ve stráni nad řekou.
Přejíždím hlavní silnici, vydávám se do kopce k vrcholu Valíku, ale v levotočivé zatáčce pokračuji rovně na neznačenou cestu vedoucí nad východní ústí tunelu. Podél dálnice se dá dojet až k bývalé cihelně. Zde se už napojím na silnici a pokračuji po ní do Černic. Černice a Čechurov projíždím po žluté, přes město se vracím od Škoda parku tentokrát po pravém břehu Rabuzy po CT 3, kolem papírny a U Ježíška. Přes řeku se vracím až u bývalého Domu kultury, poté přes Mlýnskou strouhu a Lochotínskou lávkou k rondelu a do Záhorska.
Teprv únor a už dva poctivé výlety, letošní sezóna začíná snad ještě ostřeji než loňská. 65 km, téměř 800 m převýšení a průměrná rychlost 19,4 km/h.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Kaple Štěnovice |
Žádné komentáře:
Okomentovat