Plzeň-Pod Záhorskem – Mikulka – Senecký rybník – Senec – Škoda JS – PP Doubí – Orlík – po žluté zálužská silnice, ledecká silnice – po červené PR Petrovka – po žluté Bolevec – Košutka – Kozí pec – Radčice – kaple Panny Marie Pomocné – Kyjovský les – Malesická skála – zřícenina Kyjov – Malesice – Křimice – po CT 2151 Zadní Skvrňany – NS Údolím Mže – Sylván – Sylvánský vrch (rozhledna) – Kopeckého pramen – Lochotínský park – Pod Záhorskem
Máme tu tvrdou uzávěru pohybu a tak se musíme pohybovat jen po katastru obce. V Plzni máme to štěstí, že katastr je celkem velký a zahrnuje i lesy. Zkusím tedy Kyjovský les kolem Malesic a Kozí pec nad Radčicemi, jestli se tam dostanu kolem stavby západního obchvatu. Stoupám nejprve na Mikulku, odkud sjíždím po louce do ulice Pod Stráží a novou, zatím nedostavěnou křižovatkou pokračuji do Malého Bolevce. Kolem Prokopávky mířím na hráz Seneckého rybníku a pak začínám stoupat na kraj Sence, kde přesně vede hranice katastru😀
Lesními cestičkami se postupně stáčím k areálu Čepra. Tady v lesích se jezdí hezky. Abych se udržel v Plzni, mířím zpět směrem do města po CT 2151 podél trati. V online mapě už je zakreslený podjezd pod výpadovkou na Most, ale teď když se dívám do svých aktualizovaných offline map, pochybuji o své střízlivosti, když nikde nic nevidím. Stejně jsem dojel k podchodu pod tratí a když jsem viděl širokou novou cestu vedoucí na severozápad, zkusil jsem ji. Za pár metrů už vidím rozestavěný velký podjezd. Sice je tu bahenní lázeň, ale mám radost, že někdo aspoň trochu myslí i na jinou mobilitu, než automobilovou, a dá se tak projet do lesů pod Krkavcem.
Pěšinkou směrem na sever pokračuji k hranici katastru na rozcestí Orlík a pokračuji po žluté na západ. Je dost bahno, ale jinak se tu jede pěkně. Případně je tu paralelní zpevněná silnice, ale zdá se, že už je v jiném katastru😛 Křižuji zálužskou silnici, kde hlídkuje Celní správa. Za křižovatkou se držím stále po žluté a za ledeckou silnicí se vydávám vlevo k červené turistické značce. Tudy sjíždím do PR Petrovka. U Strženky odbočuji na žlutou, kudy se dostávám k bezejmenným rybníčkům na kraji Bolevce. Po písčité cestě vykáceným prostorem pod vysokým napětím stoupám k modré turistické trase. Po té se přiblížím Krašovské ulici a Globusu. Po tankodromu po zelené vyjíždím mimo město (asi tu bude brzy další obchodní zóna, tak užívám, dokud to tu není definitivně pohřbené). Zelené odbočuje vlevo, já pokračuji do lesa rovně a prudkým sjezdem se dostávám nad (asi) Radčický potok, kde je spousta pěšinek, z nichž jedna vede ke skalce Kozí pec.
Následuje sjezd ke studánce Viktorka a bahnem kolem chatek do Radčic. Ke kapli Panny Marie Pomocné tentokrát nejedu po zelené, ale menší cestou severněji. Od kaple pak stoupám nepříjemným kopcem ke žluté trase do Chotíkova. Po žluté pak projíždím Kyjovský les kolem Malesické skály a zříceniny Kyjov. Cesta se tu pěkně vlní, ale bývá tu dost lidí. Na závěr se prudce technicky sjíždí na kraj Malesic. Po NS Údolím Mže a nenápadnou pěšinkou podél náhonu jsem projel k zámku Křimice. Projíždím celou obcí a po CT 2151 se směruji na Zadní Skvrňany. Od železniční stanice projíždím k chatám na konci Plzeňské ulice a vyjíždím na NS Údolím Mže, přejedu lávku u zoo a ulicí Pod Vinicemi stoupám na Sylván. Netrefil jsem to úplně tak, jak jsem chtěl, ale nakonec jsem se dostal na zelenou od Zámečku. Je sice nutné projet kousek stavbou, ale nic se tu teď neděje a lidé tu chodí, je tu i vyšlapaná pěšina. Po CT 2151 pak mířím na Košutku kolem rozhledny Sylván.
Po bahnitých cestách s mnoha slepými rameny (to ani nejsou ulice) sjíždím otřesnými křovisky plných nepořádku a přístřešků bezdomovců ke Kopeckému pramenu a pak už jsem skoro Pod Záhorskem…
Aspoň jsem se vyvytral, když se teď skoro nic nemůže dělat a už vůbec nikam jezdit. 41 km, 600 m převýšení a průměrná rychlost 16,8 km/h.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Skála Kozí pec |
Žádné komentáře:
Okomentovat