76 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1750 m
Terén: Asfaltky, lesní cesty, pěšiny
Plzeň-Pod Záhorskem - Kalikovský mlýn - Techmania - Borská ulice -
Borská Pole - Valcha - letiště Líně - hájovna Chotěšov - Vstiš - Losina -
Křížový vrch - po zelené Horní Lažany - rozhledna Štěpánka -
Čelákovy - Na Sklárně - štola č. 1 - Na Radosti - Bijadla -
Zemětice - Lažany - Vrabina - Černotín - Vstiš - Vodní újezd -
Dobřany - po zelené Nová Ves - letiště Lhota - Černý Most - Českým
údolím Borský park - centrum Plzně - Pod Záhorskem
Už jsem se těšil, až si udělám čas na štolu č. 1 u Lhoty u Merklína. Jde o
zatopený vstup, zbarvený výrazně do oranžova a kdžy jsem to viděl poprvé,
ani se mi nechtělo věřit, že je to pravda. Je to sice zase přes okresy, ale
to už nikdo moc neprožívá. Ze Záhorska sjíždím za bývalým výstavištěm ke
Kalikovskému mlýnu. Poté stoupám kolem areálu Škody k Techmanii a Borskou
ulicí na Karlov. Ještě přesun přes Borská pole a konečně vyjíždím z města
pěšinou za garážemi. Dostávám se na cestu kolem Borské přehrady, ta mě přes
kopec dovede na Valchu.
Z Valchy lesem nad Lučním potokem mířím k zelené turistické značce.
Překonám dálnici a až k letišti se držím CT 2259. Projíždět rozlehlým
areálem letiště je celkem nuda, na druhé straně ale pokračuje pěkná zpevněná
lesní cesta, postupně se svažuje k hájovně na kraji lesa, u níž odbočuji
kolmo vlevo, křižuji silnici a po louce se rychle blížím k nové lávce přes
Radbuzu, jež je už na dohled Vstiši. Ze Vstiše po polní cestě (CT 3)
pokračuji k Vachtlovu mlýnu, odtud pak neznačeným singlem do Losiny. Ze vsi
stoupá nově "vyspravená" cesta nějakým štěrkem z náspu trati, no zlatá
dřívější polňačka... Na kraji lesa, kde je nové malé parkoviště a dál zákaz
vjezdu, končí i tento terén a už to není daleko k rozcestí pod vrcholem
Křížového vrchu.
Po zelené se projíždí lesem Černými vrchy do Horních Lažan. Zde odbočuji
vpravo na asfaltku a v první pravotočivé zatáčce ve sjezdu sjíždím na
poměrně pochybnou polní cestu. Za lesem už bude rozhledna Štěpánka. Cesty tu
mapě neodpovídají, ale jsou tu dřevěné cedulky, které mě nasměrovaly. Kolem
rozhledny vede asi nově značená, ve sjezdu zábavná modrá turistická trasa,
sjíždím po ní do Čelákov. Za Čelákovy vyjedu ještě po modré, ale pak se
stočím na jih mezi poli. Později cesta vede po hranici lesa a je velmi
různorodá, chvíli jsem měl strach, že se ztratí, pak byla jako močál, pak se
jelo po poli, ale naštěstí nikde neskončila definitivně a projel jsem tak až
do míst, kde se noří do lesů. Trochu mě zmátlo, že je značená jako malá
cesta, ale jednou je to velká zpevněná cesta pro lesní dopravu a za dalším
rozcestím zapomenutá zarostlá pěšina. Po překonání pochyb jsem se bývalou
těžební oblastí dostal až k samotě na Sklárně a těsně před silnicí popravo
jsem našel onu štolu č. 1. Je ještě lepší, především větší, než vypadá na
fotkách a jsou tam ještě vidět zbytky výdřevy, paráda😊
Tímto se vlastně začínám vracet, je to asi 2 km před Merklín po silnici,
pak by měla vést modrá turistická trasa na Bijadla. Ještě tu však není značená
v terénu, tak ještě jednou hledám v mapě. Ano jsem, správně. Za Bijadly se
cesta rozdvojuje, já jedu podél Merklínky skvělou cestou do Zemětic, přes
brod. Projíždím přes ves trochu nepřímo, protože ukazatele na Chalupy
ukazují nějakou zvláštní trasu. V zatáčce nad Dražským rybníkem, kde silnice
odbočuje vlevo, se držím severovýchodního směru. Přes pole jsem vystoupal na
rozcestí Chalupy, odkud lesem po zelené pokračuji až do Dolních Lažan. Po
silničce do Horních Lažan to nepěkně stoupá, od chat však jedu podél lesa
směrem na Přestavlky. Měla by tudy vést cesta do Černotína.
Na polovinu cesty je to zcela v pořádku, ale na rozcestí, odkud mám vyrazit
k Vrabině, je cesta evidentně zavezena skládkou. O objížďku ovšem nestojím,
tak to zkusím nejdřív po poli. Je zorané a ztvrdlé, takže velká bída,
později jsem si uvědomil, že už jsem se tu jednou v obráceném směru takhle
napálil. Zcela nepochopitelně tu někdo sabotuje tu cestu. Ale také vím, že
nad Černotínem cesta existuje. Nestálo to sice za nic, ale nakonec jsem se
lesem a lesní školkou po kančích stezkách probojoval až na zmiňovanou cestu.
Pak už jsem se sjezdem rychle dostal do Černotína. Vyjíždím silničkou na
Dobřany a za zatáčkou za kravínem sjíždím na alej do Vstiše. Za vsí
pokračuji na louku, kde jsou oploceny všechny dřívější cesty do Dobřan kromě
té od Vodního Újezdu po břehu řeky. Nevadí, aspoň zatím není vasfaltovaná,
to je super😊 Do Dobřan po větru to je raz dva.
Z Dobřan tentokrát vyrážím po zelené přes lávku přes Radbuzu do Dobřánek
kolem Martinské stěny vzhůru opět k letišti Líně. Zvedl se takový vítr, že
mě to málem sfouklo z kola a s deštěm to taky nevypadalo dobře. Situace se
naštěstí ještě cestou do Nové Vsi uklidnila. Z Nové Vsi po mostě uzavřeném
pro automobily pokračuji k dalšímu letišti. Nějakými z desítek cest se
snažím udržet směr podél letištní dráhy, moc se mi to ale nedaří. Přesto
nakonec vyjíždím na cestě před Valchou. Protože už měla být kvůli opravě
sundaná lávka k Černému mostu, naplánoval jsem trasu malou pěšinkou podél
trati k vyrovnávací nádrži. Vím, že od křižovatky by to mělo jít někudy do
lesa a vskutku, dokonce bez přeskakování hlubokého pangejtu. Zkusil jsem to
pak po pěšince pro koně, co by mohla vést podél trati. Bohužel je tu více
údolíček napříč mým směrem a celkem slušná pěšina se nakonec dost ztrácí a
chvíli vede na vysokém náspu... je to spíš takový trek, ale i tak jsem se
dostal zpět na žlutou turistickou trasu na břehu Českého údolí, kudy se
vrátím do Plzně. Přes město volím cestu přes Borský park, kolem nemocnice k
Masně a podchodem do centra. Přes Rooseveltův most se pak vracím zpět do
Záhorska.
Tenhle výlet mě opět příjemně překvapil, kam až se dá vlastně dostat během
76 km a co vše lze objevit v širokém okolí Plzně.
Žádné komentáře:
Okomentovat