13. 7. 2022
Náročnost: Malá
Převýšení: 500 m
Terén: Asfaltky, polní a štěrkové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - centrum Plzně - po levém břehu Radbuzy
Tyršův most - Malá Homolka - po poli Radobyčice - Podhájí - po červené
Štěnovice - Boreckou ulicí lom Čižice - Štěnovický Borek - pod
Štěnovickým vrchem V Koutech - tunel Valík - Černice - jez Černice - Čechurov
- U Seřadiště - Velenická ul. - seřaďovací nádraží - Prazdroj -
Rooseveltův most - Rondel - Pod Záhorskem
Vyrazil jsem na krátký výlet k lomu do Čižic. Tam už se vlastně chystám
několik let, ale dosud mi na něj nějak nepřišla myšlenka. Ze Záhorska jedu
přes plzeňské centrum k Anglickému nábřeží. Pak pokračuji podél Radbuzy kolem
Depa, bývalé plovárny, Doudlevecká lávky a pak singlem za loděnicí pod
Malostranský most. Protože chci pokraočvat přes Tyršův most, rozhodl jsem se,
že tentokrát nepojedu po louce, ale po silnici, která je vlastně pořád pro
dopravu uzavřená - takže pohoda. Na druhé břehu však odbočuji vlevo k
Meditační zahradě a přes dříve chatovou, dnes rezidenční oblast nad Úhlavou,
která pokračuje i za silnicí pod Malou Homolkou. Už jsem jednou projel po poli
mezi Litice a Radobyčice, tak to zkusím znovu, abych nemusel po frekventované
silnici. Dojel jsem asi do poloviny a pak jsem se dostal do pasti. Tak daleko
se mi nechtělo vracet, silnice byla na dohled, jenže uzy vysokým obilím.
Nakonec jsem kus proklestil a pak jsem musel v brázdě sjíždět do Radobyčic po
tom poli. Naštěstí bylo sucho, takže jsem projel obstojně. Znovu klesám k
Úhlavě, načež stoupám přes Podhájí, kde už vím, že je zase kilometr zbytečného
asfaltu a betonu navíc😖 Hezké cesty přes Valík do Štěnovic tedy už
opravdu moc nezbývá. Je to jen pár set metrů k silnici a pak už se to kroutí
přes severní Štěnovice. Celá vesnice se za posledních deset let hodně rozlezla
do krajiny, takže musím dlouho zástavbou. Vyjíždím Boreckou ulicí, která se
časem mění ve zpevněnou cestu podél hranice lesa. Asi kilometr za poslední
ulicí odbočuji prudce vpravo konečně na pěknou polní cestu vedoucí do
Čižic.
Zatopený lom tedy podjíždím a dostávám se k němu od západu. Jsem překvapen, že
ho lze celý objet a dokonce je vyšlapaná pěšinka v poli zpět na sever k polní
cestě, kudy jsem přijel. Přesně to potřebuji😊Najednou vidím, že vlevo ode mě
je ještě jeden menší lom, schovaný v háječku. Je sice hodně sucho a voda je tu
nevábná, ale je to hezké místo. vrátil jsem se tedy na cestu i pod les a
stoupám ke hřbitovu na kraji Štěnovického Borku. Po silnici je třeba jet jen
100 m, poté právě u hřbitova začíná nezpevněná cesta ke Štěnovickému vrchu. Už
jsem ji párkrát projížděl a doufám, že to dnes správně trefím k chatové
oblasti V Koutech. K neoficiálnímu rozcestí U Šesti dubů jsem dorazil, i když
trochu jinudy, než jsem chtěl. To neva, dále je třeba vyrazi do sjezdu na
východ. Větší cesta se stáčí doleva na sever, já jsem správně držel směr, po
pěšince překonal malý potůček a to už jsou chaty co by kamenem dohodil.
Sjíždím po štěrkové cestě k silnici , dále přes Černý les stoupám po asfaltu
až k další silnici z Plzně do Dobřan. Pojedu kus po ní, abych pak mohl nadjet
východní portál dálničního tunelu a užít si singl k vysílači pod Valíkem. Zde
začíná asfaltka, po které jsem raz dva v Černicích. Protože jsem na tom časově
celkem dobře a mam "zkoumavou", rozhodl jsem se sjet na černickou náves a
dokonce až k mlýnu a doufat, že pak projedu zpět nahoru. Kupodivu slušná cesta
vedla až k chatě v meandru pod mlýnem. Pak to ale na kole nejde, vzhůru vedou
prudké schody. Ale aspoň že se nemusím vracet... Jak jsem předpokládal, vylezl
jsem na žluté turistické trase. Aha, tak teď koukám, že už tam zřejmě tahle
turistická trasa navede, zajímavé. Dokonce ani cyklotrasa. Nevím, co to mistři
z radnice vymýšleli...
Ulicí Do Zámostí mířím na Bručnou a stáčím se až v ulici U Seřadiště.
Pokračuji totiž Velenickoiu ulicí, protože chci mimojiné zjistit, jak je to tu
s průjezdem aut, když jsou celé Slovany zavřené kvůli rekonstrukcím. Noo,
nejde to projet autem. Na kole se ale ze Sladovnické do Barákovy protáhnout
dá. Zapadajícím sluncem se proplétám místními jednosměrkami. Za kruhovým
objezdem v Sušické ulici přejíždím trať a pak na jistotou jedu Drážní ke
garážím, ža kterými se dá projet kolem seřaďovacího nádraží. Nebo ne?! Na
vjyzdu na cestu je postavené nějaké oplocené parkoviště a má tak hloupě
sloupky plotu, že se nedá protáhnout mezi jednotlivými pozemky s kolem.
Naštěstí jsem objevil, že z druhé strany garáží existuje alternativa. Jak to
asi bude na druhé straně? Projedu jen kolem ropných lagun a už vidím, že i tam
jsou vrata. Tady jsou naopak postavena šikovně a mezi zdí a sloupkem vrat lze
projít. Můžu tak projet za Albertem k Prazdroji a pak přes Štruncovy sady na
Rooseveltův most a přes Roudnou do Záhorska.
Jen 40 km, ale jakou radost udělají😊 Dvě hodinky rozsvítí úsměv, ten kazá jen
asfaltovací mánie, už je problém najít nějaký kus krajiny, který není vylitý
betonem. Průměrná rychlost 20,8 km/h.
 |
| Lom Čižice |
 |
| Lom Čižice |
Žádné komentáře:
Okomentovat