PILSEN BIKE: Zámek Zbiroh

úterý 23. září 2014

Zámek Zbiroh

20. 9. 2014
92 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Doubravka-Bukovec-po zelené Dolanský most-po modré Chrást-Eiffelův most-Sedlecko-Střapole-Všenice-po zelené Stupno-Na Radosti-Skomelno-po zelené Pod Babskou skálou-Soběčice-Chotětín-zámek Zbiroh-Plískov-Lhota pod Radčem-Těškov-Holoubkov-po CT 2158 Svojkovice-po modré Rokycany-Ejpovice-Kyšice-Božkov-Světovar-Bory

Dopolední jasné nebe mi vylákalo na projížďku a sice do Zbiroha. Sotva jsem ale dojel na Doubravku, už se od západu hnala na Plzeň bouřka. řekl jsem si fajn, jedu dál za sluníčkem. Ujížděl jsem pod Chlumem a po oblíbené zelené k Dolanskému mostu. Krátký výšvih k Chrástu po modré mě v postupu jen lehce zbrzdil. Z Chrástu jsem se rozhodl neztrácet výšku a čas a jet po Eiffelově mostě. Až za Střapole jsem jel po silnici s hřměním nad hlavou, přesto jsem se rozhodl sjet do Všenic a vydat se po zelené vzhůru do Stupna. To už mi vítr v zádech doslova hnal kupředu, a tak jsem se schoval u Jednoty v domovině rodiny zakladatele McDonald's.

Liják se však nekonal, asi po půl hodince přestalo poprchávat, tak jsem vyrazil. Sotva jsem však dojel do Břas, přišlo to, co všichni čekali-průtrž. A já chytře bez blatníků měl sprchu i zespoda. Promok jsem hned, ale pokračoval jsem na Přívětice a po silnici na Skomelno. Ještě před ním jsem ale uhnul vlevo mezi pole zarostlou cestou, abych se dostal k zelené, co mě měla dovést až pod Zbiroh. Byla celkem dobře značená (převážně slušná štěrková lesní cesta), ale stejnak pod Babskou skálou nic neřekla a jen tak si zmizela. Tak jsem si zajel. Víc, než jsem čekal, vracel jsem se, ale nakonec jsem dojel přes louku do Chotětína. Ne, kecam! Do Soběčic dokonce:D Do Chotětína jsem musel ještě přes kopec po hrubé štěrkovce.

A heleme se, přestává lejt. Ale už se mi stejně nechtělo na Čertovu skálu, tak jsem po červené jen vyšlápnul kopec a podél lesa jsem jel do Zbirohu. Jen jsem nesměle neprojel průmyslovou zónou, tak jsem to k zámku zbytečně objížděl po turistické. prohlídnul jsem si nádvoří, objel překrásný zámek dokola a vydal se jako bahňáček zpět na Plzeň. Déšť byl vidět leckde kolem rozhod jsem se tedy jet po slušnějších cestách a mimo nejčernější mraky. Po silnici jsem tedy dojel do Plískova, do Lhoty pod Radčem a stále pohodově do Těškova. Tam jsem bohužel neodbočil dobře a místo na Volduchy jsem jel do Holoubkova. Snažil jsem se to zachránit stezkou lesem podél dálnice, ale ta byla skutečně jen pro zvěř, takže jsem se musel potupně vrátit a zbytečně sjíždět do Holoubkova. Pak už jsem jel po cyklostezce do Svojkovic, to byla rychlovka, a po modré do Rokycan, co byla bahnivka. Ale zase jsem narazil na nečekaný vodopád:)

Bohužel z Rokycan byla značená objížďka cyklotrasy! Což už je asi vážný, tak jsem to nezkoušel, zřejmě se tam hloubí ten úžasný koridor pro vlaky. Ale pro příště lepší lézt staveništěm, než jet na Ejpovice mezi řidiči utrženými ze řetězu. přežil jsem to ale nakonec obě táhlá stoupání až do Kyšic, odkud jsem jel klasiku tunýlkem pod přivaděčem, kde v tu dobu tekl potok, skrz Božkov po krásné silničce a pak přes Světovar, kolem Škodaparku, kde asi není v plánu dodělat tu rekonstrukci, na Bory.

Nepočítal jsem sice, že bude pršet, ač v září to není zrovna překvapivý, ale úplná blbost jezdit bez blatníků. malý ústupek estetice vynahradí obrovský skok v komfortu (třeba by bylo i vidět skrz brýle a nemusel bych sedět v pískovišti). Naštěstí bylo enormní teplo, takže na pohodu v krátkém rukávu. Celkem 91,68 km s průměrnou 21,0 km/h. Dobrá práce!:)

http://app.endomondo.com/workouts/474394410/20482649