13. 8. 2020
72 km
Náročnost: Střední
72 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Roudná - Štruncovy sady - Depo 2015 - Bory -
Na Hvězdě - Techmania - Slovanské údolí - Na Brůdku - Vejprnice -
Myslinka - Doubrava - po zelené U Maška - po žluté nad Rochlovem - Úlice -
Burda - Boží vyhlídka, židovský hřbitov - lom Pňovany -
Harabaska - Kbelany - žst. Přehýšov - Přehýšovský rybník - podél
dálnice Dioss - Humboldtka - Nýřany - Tlučná - Vejprnice-Pod Hájíčkem -
Nová Hospoda - Slovanské údolí - Na Jíkalce - Kalikovský mlýn -
Kilometrovka - po NS Úolím Mže Lochotínská - Pod
Záhorskem
Párkrát jsem jel u Pňovan přes kopec Burda, kde jsou vyznačená jezírka po
bývalých lomech, ale nikdy jsem je pořádně neprozkoumal, dnes se tam vydám
a napravím to.
Pojedu ještě přes Bory, tak vyjíždím na Roudnou, za Černou ovcí po polní
cestě mířím k soutoku Mže a Radbuzy a Štruncovým sadům a poté právě po
nábřeží Radbuzy přes centrum Plzně a kolem Depa 2015 projíždím k zimnímu
stadionu a stoupám na Bory. Okružní cesta Plzní pokračuje na Hvězdu, kde
už se na křižovatce Sukova/Schwarzova chystá nesmyslný semafor, dále kolem
Techmanie k I. bráně Škody a ulicí V Úvoze k Vejprnickému potoku do
Slovanského údolí. Projíždím pod Regensburskou na pěšinu podél silnice a
zkusím u viaduktu ústící novou cyklostezku do Vejprnic. Jak známo, jedná
se o předraženou zlodějinu a hlavním úkolem bylo během prolít co nejvíce
asfaltu a betonu, ale musí se nechat, že zbytky přírody, které nebyly
zničeny stavbou, jsou působivé. Vejprnický potok se proměnil ze
stoky před 20 lety v pěkný biotop.
Z Vejprnic bych chtěl projet novým "sídlištěm" a z ulice K Cihelně by
měla pokračovat cesta na Tlučnou. To se nepotvrdilo, tak jedu přes
rokli k pomníku padlým ve 2. sv. válce k CT 2259. U vysílače odbočuji
vlevo k silnici z Vochova. Asi po 200 m po silnici odbočuji doprava na
lesní pěšinku. Mýtí se tu les, takže se nedá pokračovat dál,
vracím se tedy na hlavní cestu přes les, po které se dostávám k výsypce
nad Tlučnou. Kolem ní projíždím severozápadním směrem k modré turistické
značce, která vede lesem až k Myslince.
Už vím, že do Doubravy se dá projet polní cestou (na rozdíl od situace
před dvěma lety), tak jedu přes kopec ke statku na kraji vsi. Bohužel se
projet nedá k zelené turistické značce bez ztráty výšky, tak to objíždím
přes ves a stoupám až k rozcestí U Maška. Vždy vzpomínám na časy, kdy tu
nebyla žádná turistická stezka a já tu objížděl ulice, abych natrefil na
zarostlou, skoro neexistující stezičku, vedoucí kamsi do
neznáma...😁
Na Rozcestí odbočuji doprava na žlutou, která mě přivádí až k asfaltce od
Rochlova. Zde sjíždím ze značené cesty a klesám do Úlice. Křižuji hlavní
silnici a pokračuji směrem na Jeznou. Na kraji lesa pod hřebínkem kopce
Burda vjíždím na lesní cestu, která mě protáhne kolem současného lomu na
severní stranu kopce. Nesjíždím nicméně až k Pňovanům, odbočuji doleva ve
sjezdu a doufám, že neskončím nad propastí lomu. Povedlo se, objevuji
zarostlý židovský hřbitov a dokonce lavičku s malým Božím výhledem nad prudkou
zalesněnou strání. Vracím se kousek na cestu, ze které jsem odbočil k
hřbitovu. Vidím, že tu někdo vyhrnul novější cestu, zřejmě kolem lomu. To
je přesně ten signál, který hledám, zbývá už jen pár metrů sjezdu a
dostávám se na vyhlídku nad lomem Pňovany. Paráda, jde už o nevyužívanou
část lomu, takže voda je krásně modrá a čistá. Tak ještě projet někam k
silnici. Trochu jsem znejistěl, protože vykukuje brána, váha, kropící
systém a pracovní buňka, ale nakonec jsem projel bez obtíží.
Měla by vést jakási lesní cesta přes Harabasku do Kbelan, jenže musím
napříč hlavním tahem na Stříbro. Bohužel nejen napříč, ale také asi 200 m
po ní přímo. Provoz je tu velký a to z poloviny kamionů, takže nic moc,
rychle a rád se uklízím do lesa a stoupám na hřeben Harabasky. Mapa je tu
celkem k ničemu, cesty si vedou "kudy chtějí", snažím se udržet směr,
křižuji CT 2204, jsou tu ale i nějaké místní ukazatele, což mi dodává
důvěru, že neskončím uprostřed lesa. Jednu chvíli jsem se o to už bál, ale
projel jsem loukou, hodně zarostlou podmáčenou cestou a nakonec jsem se
vyloupl na sjízdné lesní cestě a začal klesat do Kbelan. Vlastně je to tu
velmi pěkné, jen to chce trochu projezdit a zjistit, kudy kam se dá
rozumně projet.
Z Kbelan pokračuji po polní cestě k železniční stanici Přehýšov. Ani
nevím, jestli funguje, nezaregistroval jsem ji vlastně, ale je vyznačená v
mapě. Je super, že je tu podjezd pod dálnicí, který ovšem vede k pomníku
lidské hlouposti, jak nazývám ten půlkilometrový sklad. Ironií je, že je
tak veliký, jak zemědělci doporučují maximální rozlohu jednoho pole...
Netrvá však dlouho a spravuju si chuť u Přehýšovského rybníku, který je
naopak hezký a celý ho objíždím. Pod ním jsou navíc i mokřady. Po
asfaltové cestě se vracím zpět k dálnici, podél níž jedu až k Diossu. Díky
bohu se z ní časem stává pěkná rychlá polní cesta. Od Diossu pak podél
vlečky po štěrku projíždím pod dálnicí k Humboldtce a přes Nýřany na lesní
cestu vedoucí Torovkou, lesem mezi Tlučnou a Nýřany.
Tlučnou projíždím snadno na cestu po louce a skrz les k dalšímu lomu a CT
2300. Rozrůstající se průmyslovou zónou Vejprnice se vydávám do lesa za
Novou Hospodou. Opět se mi nepovedlo trefit to, co jsem si představoval,
tak jsem skončil v ostružiní pod vysokým vedením kousek nad tratí u
brůdku. Když jsem se z toho konečně dostal, sjel jsem zpět k Vejprnickému
potoku a do Plzně se vracel znovu Slovanským údolím. Domů jsem se nicméně
vracel přes Jíkalku kolem Kalikovského mlýna. Kousek jsem využil
Kilometrovku a poté jsem se po NS Údolím Mže dostal vlastně až k
rondelu.
Mám radost, že lom byl tak pěkný😁 V nohách mám nakonec skoro 72 km. Průměrná rychlost 19 km/h,
zhruba jak je obvyklé.
 |
| Lom Pňovany |
 |
| Lom Pňovany |
Žádné komentáře:
Okomentovat