Brdy - Třemšín, Křemel

1. 8. 2020 

105 km

Náročnost: Velká

Převýšení: 1850 m 

Terén: Lesní cesty a asfaltky

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Štruncovy sady - Prazdroj - po NS Údolím Úslavy Božkov - V Pytli - Letkov - Na Kocandě - Starý Plzenec - podél trati Šťáhlavy - Šťáhlavice - po CT 2299 Milínov, Spálené Poříčí - Dražkovice - Ovčín - Nechanice - po červené Nové Mitrovice, Chynín - po zelené Dlouhá - Křemel - po žluté Třemšín - studánka Kobylí hlava - Roubenka - po žluté Getsemanka - Míšov - Číčov - Těnovice - Lipnice - Kornatice - Hádek - Svidná - Lhůta - Tymákov - Na Pohodnici - po zelené Poštovské - Hradecká myslivna - Špitálský les - Jateční - Roudná - Pod Záhorskem

 

 

Pěkný letní den přede mnou, vyrazim na Třemšín, už jsem tam pár let nebyl. Vyjíždím ze Záhorska přes Luční ulici ke Štruncovým sadům, kolem pivovaru k Úslavě a po naučné stezce vedoucí až ke střelnici po levém břehu, poté sadem na pravém břehu do Božkova. Ulicí Ve Višňovce pak projíždím k pěšince, kterou se dá dojet na bývalou skládku popela, kterou objíždím po panelové cestě z jihu a dostávám se do oblasti V Pytli, kde klasicky po singlu stoupám nahoru k Letkovskému potoku. V Letkově využívám starou plzeneckou silničku, která končí kousek před dálnicí, ale dá se projít odvodňovacím tunýlkem na obslužnou cestu na druhé straně. Jedu po ní jen kousek, pak odbočuji doprava do lesa nad lom. Dá se objet po lesní cestě, ale nedoporučuji moc se orientovat podle mapy.cz. Když mi byl podezřelý směr, otočil jsem to na další křižovatce a nakonec jsem se dostal na cestu, kterou jsem chtěl-od vrcholu Na Kocandě na horní konec Starého Plzence sjezdem.

 

Projel jsem celým Plzencem a vydal se pěšinou, místy spíš polem, podél trati do Šťáhlav. Ze Šťáhlav už vede asfaltová cesta od nádraží dubovou alejí po modré turistické značce. Za lesíkem a zatáčkou je však odbočka vparvo, kudy se dá hezky projet do Šťáhlavic. Tam zase z návsi projíždím k lávce přes Úslavu a pokračuji přes malý brod po polní cestě ke trati. Za ní pokračuji po asfaltové cestě do dlouhého stoupání po CT 2299, která mě dovede do Milínova, kde se chvíli klesá, ale za vsí se znovu stoupá na Kohouty až k 450 m n. m. Cyklotrasa do Spáleného Poříčí je moc pěkná, rád ji využívám😊 

 

Ze Spáleného Poříčí stoupám do první zatáčky po CT 2040. Pak je možnost odbočit na mnohem příjemnější polní cestu do Dražkovic a po malé asfaltce ke statku Ovčín. Dříve tudy vedla červená značka, dnes je posunutá na jinou cestu, tak se na ni připojuji až kousek před Nechanicemi. Ve vsi se prudce sjíždí dvěma zatáčkami a za vsí v levotočivé zatáčce odbočuji s červenou na lesní vyasfaltovanou cestu. Postupně ale ubývá asfalt a konečně to začíná být trochu zajímavé. na rozcestí Pod Korálkou se pak odbočuje kolmo vlevo na technický úsek do Nových Mitrovic. I nadále pokračuji po červené, kolem rybníku Drahota, a začínám stoupat do Brd. Pěkným lesem, ale po zpevněné cestě pořád. 

 

Musím trochu mimo směr na kraj Chynína, tak zde prudce odbočuji vlevo na zelenou. Chvíli jedu po velké cestě, ale matně si vybavuji, že jeden úsek je tu velmi těžce sjízdný. Dnes mě k tomu čekalo překvapení v podobě vykácených stromů a tedy absencí značení, takže jsem bloudil mezi kládami bez cíle, až jsem se musel po půlhodině hledání vrátit a vyhledat nenápadnou pěšinku, která vede do hlubokého lesa plného kamenů (no konečně!).

 

Zanedlouho se opět dostávám na lepší cestu a už vybírám, kudy na Třemšín. Po modré jsem jel několikrát-nesjízdné, přichází tedy v úvahu po žluté od Křemele. Ačkoliv se po zelené značně a dlouho stoupá, probíhá cesta v pořádku. Pak zelená odbočuje a vrací se na jižní stranu vrcholu, já jedu rovně a mírně vpravo do sedla mezi Křemelem a Hřebencem a jsem rád, že zde skutečně nacházím žlutou. Tím ale moje radost končí, po hřebínku Křemele je to skutečně na turistiku a možná tak na trial, jízda tu není možná na překvapivě dlouhém úseku a je to završené stoupáním na jinak přitažlivý vrchol Třemšína s bývalým opevněním. Aspoň že je tu tak nádherně💓

 

Tak přes Křemel už nikdy... musím sjet k rozcestí Kobylí hlava a vystoupat si zpět do sedla pod Křemelem, když nechci zas nést kolo na zádech a skákat po špičatých kamenech v tretrách. A tady mi ze 750 m n. m. začíná sjezd. Pod Kobylí hlavou to intenzivně klesá, pak u Roubenky musím ostře vlevo, což ověřuji v mapě. Ani se mi nechce brzdit, jenže tady ty cesty a značení vedou tak nelogicky, že mě to vždycky zmátne. Klesám znovu až k PR Getsemanka, odkud už se mi moc do nepříjemného stoupání vůbec nechce. Přehoupnu se ovšem přes sedýlko, po 200 m odbočuji ze žluté doleva a na první křižovatce po pár stech metrech znovu, ještě trochu do kopce a tam, kde se větší cesta prudce stáčí vpravo, tam začíná dlooouhý sjezd do Míšova, kde zvládnete ztratit 100 výškových metrů. V Míšově v grilu se rychle občerstvuji a pokračuji za Atom muzeem lesem. Pořád tu nedali do kupy mapové podklady, ale já vím, že se to tu projet dá, takže na to kašlu. A zatímco lesem vede dost divoká rozoraná cesta, o kus dál na úrovni Hořic začíná asfalt hladký jak pleť po léčivé kúře. Už i sem dorazila ta nesmyslná asfaltománie... A už to vidím, je tu cyklostezka, ta je za europeníze, tady se po smyslu a rozumu ptát nelze.

 

Za Číčovem sjíždím na polní cestu a spravuji si chuť, obzvláště proto, že jsem po ní s trochou štěstí dojel až do Těnovic, paráda:) Přes Lipnici do Kornatic jsem jinou možnost než posilnici nenašel, ale auta tu nejezdí. Z Kornatic na Hádek po CT 2040 se stoupá, ale je tu taky natažený povrch pro silničkáře a po CT 2154 to není o nic přírodnější. NS F. X. France je ale dost náročná pro kolo a s 80 km a zhruba 1500 nastoupanými metry volím raději menší odpor. Za Neslívským rybníkem, kde zelená křižuje cyklotrasu, toho mám už ale dost a vydávám se na lesní cestu, která je nábližkou ke Svidné. Kousek za Svidnou pak existuje malá cesta, které jsem si doposud nevšiml, vedoucí pod Maršálem přímo do Lhůty👌 

 

Ze Lhůty do Tymákova volím pěkně klasicky polní cestu kolem střelnice, ač je to poněkud přes údolí. Dále před dálnici a k Pohodnici se mi už moc stoupat nechce, ale není to tak zlé, už mám dnes za sebou mnohem horší kopce. Následuje sjezd po zelené, který ukončuje až odbočení u přístřešku "Poštovská", od něhož se dá dojet k průchodu pod dálničním přivaděčem. Zkouším spíše omylem cestu podél něj, takže velice nepřímo kolem Hrádecké myslivny projíždím k silnici nad Hrádkem, křižuju ji a pěknou lesní cestou pokračuji k poli pod pumpou na Rokycanské a k Ústřednímu hřbitovu. Stačí jen projet Špitálským lesem a pak sídlištěm na Doubravce do Mohylové ulice. Tentokrát pojedu za zahradnictvím a na Jateční se připojím až před Masarykovým mostem.

 

Domů dojíždím přes Roudnou se 105 km v nohách. Co je ale vždy příjemné, že z Brd se jede až do Plzně výrazně z kopce:) Průměrná rychlost 18,7 km/h a maximální skoro 70, to ani nevím, kde se přihodilo.

 

 

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

 

 

Výhled přes kamenné pole z Třemšína