5. 7. 2021
101 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 2000 m
Terén: Lesní cesty, technické pěšiny, asfaltky
Cheb - po CT 6 Jindřichov, Chocovice, Vokov, Nebanice
- Chotíkov - Liboc - Kynšperk nad Ohří - Zelený vrch - Chlum
Svaté Máří - Litovská výsypka - po zelené Habartov - Hrádek - po CT 2074
Krajková - Oloví - U Studence - rozhledna Cibulka - po
NS Oloví Oloví - Hory - po modré Loučná, Jindřichovice, zámek
Favorit - Dolní Rotava - Šindelová - po modré V Poušti -
Poušť - Bernov - Nejdek - Pozorka - Vysoká Štola - po žluté
Vlčinec - Pernink - Rybná - Pernink - po červené Mezilesí - Lesík -
Abertamy
Červencové svátky částečně strávím v Krušných horách. Rozhodl jsem se
dojet vlakem do Chebu a pokračovat odtamtud na kole do Abertam. Vlak jel
přesně, na čas dokonce dorazil i do cíle, nevídaná věc... Jako obvykle
je trochu problém s místem pro kola, ale ačkoliv průvodčí brblal, lidi
se domluvili. Jede se parádní tratí v krásném údolí Mže a pak kolem
Mariánských Lázní.
V Chebu jsem tedy kolem v půl desáté společně s plným vlakem výletníků.
Vyrážím do centra ke Špalíčku, přičemž všechny ulice přilehlé náměstí
jsou obdivuhodné. Ještě se přesouvám za roh ke kostelu sv. Mikuláše, k
bráně hradu Cheb a jeho Černé věži. Podél hradeb sjíždím k Ohři,
projíždím Písečnou branou ke kryté lávce a tou se dostávám na levý břeh.
I odtud je pěkný výhled na hrad a fakticky tu začíná můj výlet. Pobřežní
ulicí (CT EV4 a 6) projíždím město, rychle se dostávám do luk a polí za
ním, přes které vede asfaltka s cyklotrasou. Krásné prostředí, jede se
po proudu, ale brzy je to trochu monotónní. Před Jindřichovem se
podjíždí dálnice a já pokračuji do Chocovic po místní komunikaci, stále
po CT 6. V zatáčkách před Vokovem začínám mít podezření, že mi nějak
měkne zadní kolo. Ještě pár kilometrů pokračuji kolem meandrů řeky,
abych trochu ujel těm, které předjíždím. Před Nebanicemi to ale už dál
nejde, tak měním duši. Je to rychlovka, kolo je i celkem čisté, takže
podmínky dobré. Nebanice ještě objedu po CT 6, ale pak pokračuji po
nefrekventované silnici přes Chotíkov a Liboc na kraj Kynšperka. Odbočuji vlevo ke žluté turistické značce, po níž projíždím podél trati
mezi oprámy a chystám se na výjezd k Zelenému vrchu. Žlutou asi nedám,
protože vede přímo napříč vrstevnicemi, ale mělo by se to dát objet
mírnější a lepší cestou. Na začátku se mi nechtělo věřit, že jsem ji
trefil správně, protože nebyla ani trochu mírná a ani zpevněná. Vše je
podmáčené a jsou tu i uvolněné kameny, takže jsem se při výjezdu pořádně
zapotil. Z nížiny jsem ale hned v 570 m n. m.
Vesnička Chlum Sv. Máří leží v údolí, tak klesám, ale hned za ní
vyjíždím po zelené na Lítovskou výsypku se zatopeným lomem. Je tu pěkný
výhled a začíná tu být takové horské prostředí. Před Habartovem se
dlouho a rychle sjíždí po technicky zajímavé cestě, trochu vymleté. Z
Habartova bych měl jet až pod rozhlednu Cibulka po CT 2074. Jedu si,
stoupám nad Krajkovou po pěkných štěrkem zpevněných cestách. Podle mapy
to moc nevypadá, ale za Krajkovou se dost klesá a teď zpětně přesně vím,
kde jsem minul zelenou značku, po které jsem chtěl vystoupat k rozhledně
od silnice. V jedné ze zatáček je jakési parkoviště, kde se někdo
nemotorně zkoušel otočit auto, to strhlo moji pozornost a odbočku na
druhé straně silnice jsem zcela minul. Dojel jsem tak do horní části
Oloví a masivním sjezdem klesl k říčce Svatavě. Na sídlišti Hory jsem
měl už moc velký hlad, tak si dávám svačinku, otočím poled a zjistím, že
Cibulka je dávno za mnou. Vracím se tedy do údolí a zkouším jet údolím
podél potoka z ulice Československých lesů. Cesta se postupně zhoršuje a
je prudší. Na NS, která by tu měla být, jsem nenarazil, ale na rozcestí
U Studence jsem naštěstí dorazil. Odtud je to mírně do kopce po
hřebenové velké cestě přes Šibeniční vrch k rozhledně Cibulka asi 2 km.
Je tu už docela dost lidí, rozhledna otevřená, výhled na všechny strany
skvělý. Tak se psychicky připravím, že musím sjet do 450 m n. m. a pak v
následujícím kopci na jeden zátah minimálně 200 výškových metrů
vystoupat. Nejprve se ale vracím přes Šibeniční vrch po žluté na
rozcestí Nad Kaplí a od kaple sv. Josefa mě čeká prudký sjezd zpět ke
kostelu sv. Michaela Archanděla.
Tentokrát Tyršovou ulicí sjíždím do údolí, znovu stoupám do Hor a po
modré náročným stoupáním po rozbité cestě pokračuji přes Loučnou do
Jindřichovic. Kolem zemědělského družstva jedu zapomenutou alejí k
silnici, ale hned po pár metrech v první zatáčce pokračuji na lesní
cestu, stále po modré. Ta mě dovede pod soukromý zámeček Favorit, ale
hlavně k cestě údolím potoka Skřiváň, která se mi loni tolik líbila, že
si ji projedu znovu, i když je to zajížďka. Čekají mě totiž i tři
příjemné brody. Z Horní Rotavy ale stoupám zpět do Šindelové po silnici,
kde mě neminulo snad jediné auto, a zastavuji se u opravené vysoké pece.
Kolem rybníku se po silnici vracím k modré turistické značce, odbočuji
na ni doleva, na východ. Dlouhou rovinkou, která rychle utíká, se
dostávám k rozcestí V Poušti. Odtud bych mě dojet neznačenou cestou do
vísky Poušť. Bohužel mapa tu vůbec nesedí a těžko se tu i kvůli těžbě
orientuje. Asi třikrát jsem tu zabloudil, málem dojel do Hradecké, málem
skončil uprostřed lesa, ale nakonec jsem se probil po velmi špatné cestě
někam k bývalým Schindelhäuser. Zde už naštěstí existuje obslužná cesta
pro pastviny, po které se dá dojet do Pouště.
Byl jsem tak rád, že jsem konečně na cestě a silnici, že jsem zapomněl
odbočit další (ne)cestou na Suchou a zamyšleně jel do Lesíku. Ono se tam
jelo dobře, sjezd byl příjemný a dlouhý. A tak jsem se nevracel, beztak
jsem si už zajel dost. Sjel jsem tedy roztroušenou zástavbou až do
Nejdku. Zde jsem si dal výbornou borůvkovou zmrzlinu, abych se posilnil
do poslední části výletu. A že to bude třeba. Přes Nejdek jsem chtěl
podél Rolavy, ale nezdálo se mi to průjezdné, protože to vede přes
průmyslový areál. Po hlavní silnici, Karlovarské jsem tedy dojel na
Pozorku, kde konečně odbočuji na NS Vysoká štola-Oldřichov. Že budu
stoupat, bylo jasné, ale že pojedu následující třičtvrtě hodinku na
nejlehčí převody a nastoupám v kuse přes 400 výškových metrů, to jsme
úplně nečekal. Ve Vysoké štole se napojuji na žlutou značku, nicméně
kopec se stává ještě prudším a cesta se stává lesní pěšinou. Chvilinka
odpočinku mě čeká jen asi na stometrovém úseku v Oldřichově, pak se
pouštím do Výjezdu na Trousnici. Až tady se začíná klesat, ale zase jedu
po cestě, která se stala potokem. To je ale zajímavé zpestření😊 Na
rozcestí Vlčinec odbočuji prudce vlevo, opět trochu stoupám a projedu po
modré k Chvapilově cestě. Ta velice příjemně pozvolně klesá, jsou tu
výhledy na Plešivec i Klínovec, bohužel je trochu bahnitá, ale nejsem z
cukru, že ano...
Vyjíždím na silnici u autobusové zastávky Pernink, Rybná, ještě asi půl
kilometru stoupám k Perninku, kde chci zkusit odbočku k Rybné. Vypadá
slušně, jdu do toho. Projel jsme bez obtíží celou Rybnou a protože
vidím, že do stovky mi nezbývá mnoho, ale přímou cestou do Abertamy bych
ji nenaplnil, ještě odbočuji oklikou po Krušnohornické NS k perninskému
hřbitovu, odkud jedu po červené parádní horskou loukou a skrz les do
Mezilesí. Jednou z mnoha špatně indentifikovatelných a špatně
průjezdných cest to vezmu ještě přes rozcestí Lesík a pak se přes Větrov
konečně dostávám do Abertam. Skoro přesně 100 km, slušných 2000
nastoupaných metrů, průměrná rychlost 17,3 km/h, spoustu nových
objevených a připomenutých míst, kde nebyly davy lidí, zkrátka
radost:))
|
|
Vysoká pec Šindelová |
|
|
Rozhledna Cibulka na Šibeničním vrchu nad Olovím |
|
|
Hrad Cheb |
|
|
Černá věž, hrad Cheb |
|
|
Špalíček, Cheb |
Žádné komentáře:
Okomentovat