Kaolinka Horní Bříza - hlušina Vísky ("Vojtova vyhlídka")

47 km

26. 6. 2022

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 600 m

Terén: Lesní a polní cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Na Prokopávce - Sofronka - Orlík - Třemošná - Valterův mlýn - Záluží-chaty - po místní červené Na Bohoutově - Horní Bříza - Kaolinka - hlušina Vísky - zámek Vísky - Trnová - Žilov - Příšov - Chotíkov - Stráž - Malesice - Křimice - Radčice - Zoo Plzeň - Lochootínský park - Pod Záhorskem

Týden jsem se srovnával ze závodu Fanatik pěšími tůrami na Šumavě, takže je načase trochu provětrat kolo. Původně jsem si v mapě našel takovou malou vyhlídkovou věž na výsypce kaolinového lomu, jak to ale dopadlo? Ze Záhorska jsem vystoupal na Mikulku, jako obvykle jsem minul tu asfaltovou nudu v ulici U Sudů a jel po pěšince před protihlukovým valem. za křižovatkou pokračuji pod posledními domky podél pole k Prokopávce a poté pokračuji po asfaltce k Seneckému rybníku. Objíždím ho ze severu směrem k arboretu Sofronka a potom kolem vydymáčku a pod Pupkem mířím k areálu Orlík - Škoda JS. Celý areál objíždím k Čepru a Plzeňské ulici. Ulicí U Vodárny pak dojedu až ke srpotovnímu areálu, sjíždím přes zálužskou silnici k Valtrovu mlýnu, ale těsně před ním odbočuji po cestě vyježděné traktorem vlevo na louku. Tudy skutečně lze podjet obchvat Třemošné (ten je udělaný velmi dobře estakádou, spousta pěšinek tak může dál fungovat) až k brodu/kmenu přes Třemošenku. Za potokem vystoupák cestě vedoucí podél trati k chatám u Záluží, podjedu viaduktem na severní stranu trati a pak po místní červené stoupám ke hřbitovu Na Bohoutově. Projíždím lesem k třemošenské silnici, křižuji ji, abych jel ještě kousek po nezpevněné cestě a vyjíždím až těsně před myší dírou, za níž už je Horní Bříza. 

Z Břízy stoupám přes louku a po panelové cestě směrem k vodojemu, poté v else odbočuji na jednu z mnoha pěšinek a mířím přímo ke kaolince. Zlákala mě pěšinka podél silnice, takže využívám nádherný singl, který mě vlastně namíří k "Vojtově vyhlídce". Pěšinka se stáčí na haldu nad domky ve Vískách. Po jejím hřebínku vede opravdu krásný úsek, který končí právě u vyhlídky. Dříve zde evidentně byla malá, nadšenci postavená dřevěná vyhlídka. Ta už spadla, ale výhled tu je stále. Velice zajímavá je ale i výsypka kousek zpátky, která je tvořena pravidelnými haldičkami a vytváří tak zajímavou krajinu, mezi boulemi se chytily malé borovice😊 Projedu tedy Vísky po asfaltce, která končí s posledními domky. Pak už pokračuje polní cesta k zámku Vísky. V Trnové pouze křižuji silnici a sjíždím na hráz rybníku Hamr. Pak vystoupám lesem, kde se cesta stáčí na jih a ústí před Žilovem. Na východní straně vsi u zemědělského družstva odbočuji vlevo na prašnou cestu do Příšova. V Příšově rád jezdím od Třemošenky po malé cestičce vzhůru pod lom, poté nad Ledce, kde se na louce připojí "moje" pěšinka k větší cestě vedoucí do Chotíkova. Tentokrát neodbočuji pod Krkavec. Bohužel od té doby, co zrušili lávku přes silnici, se dá přejet do Chotíkova jen podjezdem pod Štuperkem, takže objíždím celý Chotíkov k historické kruhové cihelně, odkud stoupám po polní cestě na Stráž. Odbočuji vlevo a sjíždím další kamenitou prašnou cestou nad Malesice.

Protože nehodlám podporovat hloupé asfaltování všech existujících cest, hledám dnes průjezd do Křimic na prevém břehu řeky, v zelném poli. Podle mapy by to mělo jít projet přímo po břehu. To není možné, ale mezi políčky jsem se přecijen ke Křimicím dostal. Zůstávám na pravém břehu a hezkým singlem projíždím do Radčic. Dále už v říční nivě vedou asfaltové cyklostezky k zoologické zahradě. Přes Lochotínský park se vracím do Záhorska.

Hezký výlet, objevil jsem nové úseky cest, mám radost. Nebylo ani vedro k zalknutí. Celkem tedy 47 km s průměrnou rychlsotí 20,3 km/h a převýšením kolem 600 m. 

Hlušina kaolinka Horní Bříza - Vísky

Vojtova vyhlídka - Vísky, kaolinka