40 km
4. 11. 2023
Náročnost: Malá
Převýšení: 500 m
Terén: Lesní cestyPlzeň-Pod Záhorskem - Kopeckého pramen - Sylvánský vrch - Kozí pec - Radčice - Křimice - Pekelný rybník - Vejprnice - U Fulínů - Sulkovské rybníky - podél Sulkovského potoka mokřady na Valše - Valcha - po zelené bobří mokřady, Nová Ves - Wartův mlýn - Měsíční stráň - Dubová hora - Litice - Výsluní - České údolí - Doudlevce - po levém břehu Radbuzy Depo 2015, centrum Plzně, Štruncovy sady, soutok Mže a Radbuzy - Roudná-U Pramenů - Pod Záhorskem
Hned po návratu z podzimní dovolené mám chuť projet se na kole. Je totiž pořád celkem teplo a navíc hezké počasí. Už nějakou dobu pošilhávám, odkud nejlépe nafotit mokřad vzniklý nad Valchou díky práci bobrů. Vybral jsem trasu takovou, že ho objedu ze všech stran, jak jen to jde. Nejprve ale ze Záhorska vyrážím ke Kopeckého pramenu. Bude velmi mrzuté, až se za pár let z přírody pod Sylvánským vrchem stane další sídliště, zatím se tu ale dá jet po pěšinkách loukami a křovinami. Někdy to chce trochu obezřetnosti, abyste neskončili u bezdomovců, ale to se většinou pozná předem podle hromad odpadků. Vystoupal jsem tedy na Sylvánský vrch, přejedu po mostu západní obchvat a po zelené turistické trase, která má nové, úplně jiné trasování oproti minulosti, začínám sjíždět k lesu nad Radčicemi. Na chvíli se odchýlím, protože mi přijde lepší jet ke Kozí peci horní neznačenou cestou. Kolem studánky Viktorky už ale sjíždím znovu po zelené a za chvíli jsem u prvních domků. Projedu Radčicemi do ulice Na Mazinách, ze které vede pěkná cesta do Křimic. Ostatní cesty jsou už vyasfaltované, tahle jediná pěkná zbývá.
Křimice projedu od severu na jih, tedy kolem Roští, zámku a pak Prvomájovou ulicí až k Yorku. Na vršku sjíždím mírně vlevo ze silnice a pokračuji po cestičce kolem squatu k CT 2151. Ta však asi za dalších 100 m odbočuje ke Skvrňanům, já mířím na jih na kraj Vejprnic. Vyjíždím na silnici, jen kousek popojedu na západ a zas sjíždím k Pekelnému rybníku. K Vejprnicím pokračuji od malého viaduktu vpravo do kopce. Na dohled prvním domkům se začínám stáčet po lesních pěšinkách na jih a nechám se vést vyšlapanými cestičkami. Dojel jsem až ke slepičárně, dříve na samotě daleko za obcí, dnes součást obří průmyslové zóny. Objedu haly na silnici k přivaděči, ale na kraji lesa mizím vpravo na nezpevněnou cestu. Projíždím lesem k Fulínům, podjedu dálniční přivaděč a severně od FVE mířím kolem rybníků na Sulkovském potoce. Mezi kovošrotem a elektrárnou vede cesta skrz viadukt dřívější vlečky. Asi 100 m za viaduktem by měla být cesta na východ, to zkusím. Není používaná, ale nevypadá na druhou stranu, že by končila za rohem. Je to takové zapomenuté území, všude zbytky nepořádku bližší i vzdálenější minulosti, které pomalu pohlcuje příroda. Jak se sjede trochu níže, už je tu hodně podmáčený terén. Nakonec se z toho však vyklubal docela hezký singl. O kousek dále je cesta velká, těžilo se tu dřevo. Díky tomu je v mokřadu na Valše více světla a tak prvně zastavuji a prohlížím si tento přírodní div, který vznikl v posledních dvou, třech letech. Když chci na druhou stranu, musím to objet po zelené. Dřívější pěšinka je v místech současné bobří hráze. Znovu obdivuji, jak se bobři činí, ještě před půl rokem byla hladina o několik desítek cm níže. Když jsem se tedy dost pokochal, pokračuji po zelené k dálnici D5, za ní pak zelená odbočuje vlevo a vede dalším pěkným singlem k Nové Vsi. Zkusím jet cestou od úřadu, samo by mě to mělo vést plus minus podél dálnice. I přes různá záludná rozcestí se povedlo, křižuji silničku k Dobrému štěstí a menší cestou pokračuji sjezdem k dobřanské silnici. Za ní pokračuji ve směru k Wartovu mlýnu. Od něj jsem vybral směr přes osadu Měsíční stráň k lávce Járy Cimrmana, kde je díky bohu pořád přes louku krásná nezpevněná cesta. U lávky se stočím doprava, podjedu viadukt a stoupám na Dubovou horu. Není to kopec úplně zadarmo. Sjezd k litickému hřbitovu je bohužel vyasfaltovaný. Jede se tu tedy rychle a lidé tu chodí velmi neopatrně na šířku celé cesty. Přitom je dobré to tu rozjet, vynese vás to pak na druhé straně skoro až k hlavní silnici.
Dnes pokračuji kolem kostela do ulice Za Farou. Přes přivaděč po silnici a pak po panelové cestě podél čtyřproudé silnice na Výsluní. Dubnová ulice by podle mapy měla být nezpevněná, proto jsem ji dnes vybral. Ukázalo se však, že jen mapa nestihla zareagovat na skutečný stav. Ústí ale právě nad cestou ke Slunečné lávce, kam také sjíždím. Přes Plzeň to vezmu Českým údolím. Kus musím po asfaltce, později sjíždím na pěšinku vedoucí pod Tyršův most. Podél Radbuzy se tak dostanete krásně přírodou na Mlýnské nábřeží. Právě takto pojemnovanou ulicí snadno projedete pod Malostranským mostem a Doudlevce můžete nechat za sebou průjezdem přímo na břehu řeky za loděnicí. Po levém břehu Radbuzy, kde také vede NS Údolím Radbuzy, projedete povětšinou v poklidu bez davů k Papírenské lávce. Pak už bývá lidí více, nejen kolem Depa 2015, ale také pod mostem Milénia. Abych završil 40 km, po nábřeží projedu centrum Plzně až ke Štruncovým sadům a k soutoku Mže a Radbuzy. Zde se vydám přes lávku do Luční ulice a pak po prašné cestě za chatovou oblastí na Roudnou. Kolem roudenských pramenů se zadem dostanu do Záhorska. Na dvě hodinky jsem se vyvětral, nastoupáno přes 500 výškových metrů a průměrná rychlost tedy dosáhla 18,9 km/h.
 |
| Mokřady Plzeň - Valcha |
 |
| Mokřady na Valše |
 |
| Bobří mokřady na Valše |
Žádné komentáře:
Okomentovat