136 km
7. 10. 2023
Náročnost: Velká
Převýšení: 1550 m
Terén: Asflatky, štěrkové a polní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Zátiší - Nová Hospoda - U Fulínů - po
NS Líňská okružní trasa PR Nový rybník - Zbůch - Chotěšov -
Stod - po modré Střelický mlýn - Střelice - Hradec - po CT 3 Nový Dvůr - po
zelené Holýšov - po pravém břehu Radbuzy Dolní Kamenice, Ohučov - po CT 3
Staňkov - po CT 2185 Osvračín - Lštění - Božkovy - Radonice - Zahořany -
Spáňov - Mrákov - Starý Klíčov -
podvodní pozorovací kabina Lomeček -
Kout na Šumavě - po CT 2194 Novodvorský ryb. - Stanětice -
Netřeb - Kanice - Květkovice - Močerady - Hlohová - Staňkov - po
pravém břehu Radbuzy Ohučov - po Ct 3 Dolní Kamenice, Holýšov - po červené
Trný - Za Hůrkou - po žluté Stod - Mantov - Chotěšov - Zbůch - po CT
2271 Červený Újezd, Líně - Sulkov - Nová Hospoda - Domažlickou ulicí CAN
Husova - Kalikovský mlýn - Rondel - Pod Záhorskem
Podzim s epomalu blíží, takže dneska se nedá říct, že by mě vytáhlo
sluníčko. I tak jsem se ale rozhodl vyrazit ke Starému Klíčovu do Lomečku.
Je to kus cesty, takže v okolí Plzně se moc nezdržuji kreativním
trasováním. I tak ale od Plazy ke Kalikovskému mlýnu jedu po pěšince u řeky.
Pak projedu Jíkalku a pod železničním mostem přes Slovanské údolí stoupám k
Domažlické ulici. Pak pokračuji na Borská pole přes Zátiší. Na konci Nové
Hospody odbočuji na pěšinku naproti vyústění Konečné ulice. Stezka vede
podél dálničního přivaděče nedaleko slavného motorestu, překoná silnici na
Vejprnice a pokračuje k Fulínům. Za rybníčkem překonám po mostě dálnici, po
NS Líňská okružní cesta jedu nad Líněmi po pěkné polní cestě k zemědělskému
družstvu a nad sklady u Úherec. Zde v zatáčce NS odbočuje vlevo a sjíždí k
PR Nový rybník. Protože potřebuji jet na jihozápad, polní cestou se
postupně stáčím na úpatí jedné ze zbůškých hald. Právě mezi ní a rybníkem
nově označeným v mapách jako Odval jedu po pěšině k betonárce na kraji
Zbůchu. Pochybnou stezkou do opuštěných stavení Starého Dolu pak jedu pod
další haldou bývalého dolu. Do Chotěšova pak mířím podél trati. Sjíždím pod
klášter a po parádním singlu po modré turistické značce dojedu k jezu, kde
bývala chaloupka na mostním pilíři. Dále už bohužel hezká cesta nevede,
postupně byla zničena vyasfaltováním. Obzvláště v části od Divokého rybníku
do Stoda to hodně mrzí. V tomto úseku je jízda zajímavá jako na
rotopedu.
Na modré za Stodem si lze ale spravit chuť. Podél řeky vede krásná stezka
nejdřív loukou a potom přímo na břehu. Tentokrát nedojedu až do Hradce,
vyzkouším pěšinku s lávkou přes řeku do Střelic. Za vsí pokračuji na západ
po silnici. Asi za půl km sice hlavní odbočuje na most do Hradce, ale já
sjíždím na vedlejší silničku rovně a po vyasfaltované CT 3 projíždím mezi
chatovými osadami zvlněnou krajinou. Kdybyste se chtěli podívat na
Hradeckou skálu vysoko nad Radbuzou, musíte po zelené. Já dnes zvolil
rychlější variantu v rámci toho, že mě čeká přes 120 km. Od skály vás do
Holýšova čeká klesání. CT 3 vede přes Nový Dvůr nad řekou, já před tratí
sjíždím na zelenou turistickou trasu. U nádraží tedy musím vyběhnout schody,
jinak pohoda. Z Holýšova se vydávám od ulice Na Podhrází mezi tratí a řekou.
Malinká stezička v prudké stráni, nic moc. Ale byl jsem rád, že jsem
neskončil někde ve skalách. Od jezu na začátku Pekelného ostrova se jede
pěkně. Před viaduktem na kraji Dolní Kamenice odbočuji vpravo a pokračuji
nezpevněnou cestou podél železnice. Za bývalým vechtrem je prudký sráz k
řece, pak už je to jen přes louku k nové lávce do Ohučova. Není to tak dávná
historie, co jsem zde do Staňkova jezdil ještě bez asfaltu, ale to už
neplatí, takže monotónně šlapu po CT 3. Z Mlýnské ulice se dá pěšinkou
projet k podchodu pod nádražím. Nepotkal jsem žádná divná individua, to jsem
rád. Asi to tu fugnuje jinak než v Plzni. Dám si nějakou energii na další
cestu a vyrážím po silnici (a CT 2185) do Osvračína. Konečně se dostávám na
venkov, takže je tu celkem malý provoz a hezká krajina. Za Osvarčínem
odbočuji vlevo na nezpevněnou cestu do Lštění. Tenhle úsek mi úplně vypadl z
hlavy. Ze Lštění mířím do Božkov, nejprve asi 2 km po staré asfaltce, pak na
rozcestí odbočuji vlevo na nezpevněnou cestu. V Božkovech vjíždím na silnici
a nic jiného už mě vlastně až k cíli nečeká. projedu se výstavními
serpentinami do Radonic, pak po vedlejší silničce do Zahořan. Přes
dokončovaný most se dostanu k zemědělskému družstvu, jehož areál projedu na
silničku vedoucí k hlavní silnici Klatov-Domažlice. Tu naštěstí jen křižuji
a už před sebou vidím Spáňov. Do Mrákova a Starého Klíčova je to ještě přes
kopec. O něco víc se zatáhlo a začlo dost foukat, takže mi nevadí, že se
trochu zahřeju. V Mrákově odbočím prudce vlevo, projedu Klíčovem úplně
nahoru, za obcí na Y rozcestí jedu vlevo po CT 2015 a krátce na to už je po
levé straně odbočka k Lomečku. Kousek ještě vystoupám a už se objevují
první umělecká díla, zatopený lom, otevřené občerstvení, kde není ani noha a
také podvodní pozorovatelna. Zaplatil jsem vstup, pokochal se podvodním
světem, obešel lom, kam až to šlo, nafotil slavnou proutěnou tvář zdrcadlící
se v hladině, vzal si něco na zub a vydal se zas na cestu.
Na kraj Starého Klíčova jedu sice po silnici, ale pak projedu areálem
firmy, přejedu údolí Smolovského potoka a tam na rozcestí odbočuji vlevo na
nezpevněnou cestu. Je docela chladno a pěkně fouká, takže jsem rád, že
stoupám. Kupodivu cesta neskončila a dostal jsem se opět k asfaltce (proč je
tam asfalt?!), po které se dlouho sjíždí do Koutu na Šumavě. Na další
objevování okolí bohužel nemám čas, projedu tedy městečkem po CT 2194 kolem
Novodvorského rybníku. Cyklotrasa za rybníkem vede po silnici, ale tady na
venkově provoz není. Na rozcestí jedu vlevo na Stanětice. Rovinatá cesta mě
rozhodně nečeká, je to nahoru dolu. Za Staněticemi v levotočivé zatáčce jedu
rovně na cestu, která je něco mezi malou silničkou a cyklostezkou. Značená
nijak není, ale je zpevněná. Jede ve stráni na úpatí hřebínku Kněžské Hůrky
a Netřebu. I tady jsou další cíle pro výlet, mám to ale domů daleko, takže
mažu dál, tady to odsýpá. Ve vymýcených místech je hezký rozhled do krajiny,
no a od úrovně Netřebu se sjíždí do Kanic. Bez navigace bych následující
úsek hledal věčnost. V severní části vesnice jedu kolem zemědělského
družstva po polní cestě, za chvíli se připojí žlutá turistická zprava.
Následuje sjezd ke statku Květkovice, pak kousíček po asfaltce přes Dravý
potok, ale za ním zas vlevo po žluté. O kilometr později se ale od potoka
odkláním a mířím na Močerady neznačenou polní cestou. Ještě před nimi se
napojím na silničku, po níž pokračuji přes Hlohovou až do Staňkova.
Serpentinu Husovy ulice jsem si zpestřil zkratkou podél plotu domů. Docela
jednoduše přímo na sever ulicemi Dělnickou a E. Krásnohorské dojedu až k
čističce vody, kde by měla vést jakási stezka. Moc to nevypadá, ale
přesto jedu. Projel jsem na louku a když mám teď trochu rozhled, věřím, že
projedu mezi tratí a řekou dál. Jenže o pár set metrů dál v lese se to
rychle změnilo. Na úplně zvlástním místě je tu oplocený pozemek s chovem koz
a hluboké rokle, které lze těžko překonat. Jenže alternativy neexistují,
takže to jít nějak musí. Po překonání tohoto místa je to mnohem lepší. Nivou
Radbuzy jedu příjemnou cestou až k CT 3 vedoucí od lávky v Ohučově. Bohužel
je CT 3 asfaltovou dálnicí. Stoupá k viaduktu a pak přes pole do Dolní
Kamenice. Začínám mít trochu strach, jak to dnes stihnu do tmy. Přesto když
přejeduHolýšova, musím doplnit energii ve večerce. To mě
nabilo do zbytku cesty. Ještě to není co by kamenem dohodil.
Hned mě čeká stoupání po červené až k 500 m n. m. Je to moc hezká cesta. Na
rozcestí Za Hůrkou se vydávám po žluté, ta už má klesající tendenci až do
Stodu kromě úseku od odbočky u rybníku Jindra k mezilesí. Taky pozor na
odbočku u rozcestí Mošna, mnohokrát jsem to přejel, skladuje se tu hnůj a
močůvka a tak cesta není zřetelná a značka je bůh ví kde. Když to ale
trefíte, jede se parádně až do města. Začíná být poněkud šero, ale ještě to
půjde projet bezpečně po pravém břehu Radbuzy pěšinkou. Před Mantovem je
nutné vyjet na silnici. Skrz Mantov a Chotěšov projíždím po zelené až do Hornické ulice, pak zelená odbočuje, já jedu rovně až na konec k lukám a
polím a budu pokračovat do Zbůchu stezkou. Za vodním kanálem se ale zjevuje
široká štěrková cesta😳 Nadšený nejsem, ale aspoň tu není asfalt. Po této
cestě jedu až k lesu, pak je kousek normální pěšinka a přes bývalou vlečku
už vede širší, často podmáčená cesta. Z Polní ulice, která už je v
rekonstrukci asi 5 let se vydávám po CT 2271 kolem sídliště do Červeného
Újezdu a následně do Líní. Míjím pomník letcům, projíždím obcí k cestě ke
koupališti a už to začíná být vhodné na světlo. Ještě nedávno se zde dalo
jezdit po pěkných nezpevněných cestách, ale teď už je tu silnice, takže
temný neosvětlený jezdec by auta nepotěšil. Sulkovem projíždím po NS Líňská
okružní trasa, ačkoliv si nejsem jistý, že je to dobrý nápad takhle skoro za
tmy. Dopadlo to dobře, podjíždím dálnici, po staré asfaltce jedu až k
přivaděči, což je jediná cesta, jak objet rybníky. Protože už bych rád byl
rychle doma, vydávám se nejkratší cestou na Novou Hospodu. Bohužel mapy v
těchto místech neodpovídají tak úplně skutečnosti, takže jsem místy bloudil
a pak jsem měl trochu strach, jestli to vůbec projedu tam, kam potřebuju.
Probojoval jsem se ke sjezdu u motorestu, kde jsem se vydal po větší cestě
pod elektrickým vedením k Valše a na druhém rozcestí odbočil vlevo. Podle
mapy to nevypadá, ale je to větší cesta, která vede konečně k Nové Hospodě.
Domů přes Plzeň se vracím přes kruhový objezd u Makra, Domažlickou ulicí,
kolem Kalikovského mlýna, přes park za Plazou a pak už jen vystoupám kolem Rondelu do Záhorska.
Noo, nakonec 136 km a přes kilometr a půl nastoupáno. Z podvodní
pozorovatelny jsem byl nadšený, viděl jsem spoustu života v Lomečku. A cesta
taky stála za to, opět jsem projel novou část našeho kraje.
 |
| Lomeček u Mrákova |
 |
| Podvodní pozorovatelna Lomeček |
 |
| Podvodní pozorovatelna Lomeček |
 |
| Podvodní pozorovatelna Lomeček |
Žádné komentáře:
Okomentovat