PILSEN BIKE: Plasy, Mariánská Týnice, Rabštejn, Manětín

2. 5. 2015
70 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Plasy-po CT 352 Babina-Roudská mýť-po červené Mariánská Týnice-po NS Cesta jediného boha Bílov-Potvorov-po modré Odlezelské jezírko, Přehořov, Žihle-po žluté Dědek-po CT 351 a žluté Uhlířská louka-po červené Poustky, Rabštejn-po CT 351 Stvolny, Manětín-po červené Mladotice-Horní Hradiště-Plasy

S kolem na střeše jsem se vydal kousek za Plzeň do jedné z nejhezčích částí Plzeňského kraje-Postřelí:D Vyjížděl jsem tedy z Plas, kde je rekonstruuje pivovar a část přilehlého obrovského kláštera. Hned mi samozřejmě unikla červená, tak jsem stoupal po CT 352 až kousek před Babinu, kde jsem se neznačenou polňačkou dostal zpět na zamýšlenou trasu. Jelo se pěkně, bylo příjemně, jen trochu mokro po deštích. CT Baroko nedoporučuju používat, dá se říct, že neni značená. Zato červená byla dobře a jelo se po ní jedna báseň až k poutnímu kostelu a muzeu Mariánská Týnice. Je to tam stále hezčí a hezčí, včetně malého parčíku:)

Dál jsem jel kousek ještě po červené kolem táboru až k cestě, kterou jsem se prostě rozhod zkusit. Nakonec se ukázalo, že je to naučná stezka, po které jsem jet chtěl. Se značením se ale moc neobtěžovali, přesto jsem po jakýchsi šipkách dojel přes les a mýtinu (a pole) do Býliny. To už nebylo daleko do Potvorova, odkud jsem vyrazil po modré, momentálně těžební cestě, k Odlezskému jezírku. Ještěže jsem jel tímhle směrem, z kopce. Ale potkal jsem tu dva cyklisty v protisměru, makáči:) Parádní, ale velmi náročná cesta vedla až do Přehořova, takové osady. Co by kamenem dohodil už je Žihle.

Za vsí jsem opět stoupal, až jsem vjel do PP Horní Střela. Chtěl jsem jel po cyklotrase, ale víme jak to bývá se značením...a nakonec to bylo dobře, minul bych žulový kámen Dědek. Bábu jsem bohužel minul tak jako tak, zas jsem sjel nevědomky na CT 352. Až za silničkou jsem pokračoval po žluté pahorkatinou plnou viklanů. K táboru v Poustkách už jsem jel po červené opět hezkou lesní cestou, po níž se jelo až k Rabštejnu, před nímž mi čekalo masivní klesání ke Střele a stejně takové stoupání zas k poutnímu kostelu. Vlastně jsem si udělal ještě takový menší výlet podél Střely po modré, dopadl ale neslavně a kajícně jsem se vrátil na silničku.

Do Manětína jsem moc chtěl jet po CT 351, která měla vést paralelně s modrou, jenže ouha, odvedla mě po silnici do Stvolen...a to už jsem se fakt nevracel. Tak by mi zajímalo, jak sjízdá ve skutečnosti ta modrá je. Podél Střely je to vždy sotva schůdné. Do Manětína jsem tedy dojel po zvlněné silnici celkem rychle, ale tak nějak nezajímavě.

V Manětíně jsem se šel podívat do zámeckého parku, který je taky pěkně vyfiknutý, stejně jako samotný zámek:) Do Plas jsem risknul červenou turistickou po proudu Manětínského potoka. Vypadalo to nadějně, ale začaly brody, nedalo mi to a pár jsem jich vyzkoušel, načež jsem se v tu ránu koupal. Nicméně pokud se člověk drží pěšinky, projede suchou nohou:) Po Brodech následoval Frantův mlýn a další dost brutální stoupání (lepší jet po cestě pro auta). Cesta do Mladotic se mi začala zdát nekonečná. Motal jsem se nad hlubokým údolím Střely podél polí a lesíků a značka vždy odbočila na nejmenší myslitelnou cestičku. Poslední kousek jsem ji radši opustil a jel po cestě, která aspoň vypadala, že neskončí jako zaječí stezka. Dobře to dopadlo, dojel jsem podél řeky a pustil se do posledního stoupání k Hornímu Hradišti po CT 2260. Dojel jsem na dohled silnici, to nejhorší jsem měl mít za sebou, místo toho jsem jel kolmo proti vrstevnicím zprvu po vymleté cestě, pak po silnici, ale neskutečně do kopce, sám jsem nechápal. Z Hradiště jsem odbočil po noznačené klikatici a sjel zpět do Plas.

Výlet se nesl v duchu hledání v mapě, neustálého překonávání hlubokých údolí, krásných scenérií bez lidí (až na Rabštejn) a spousty památek. Moc jsem si to ale užil, konečně mimo přímé okolí Plzně. Průměrná rychlost 17 km/h, holt skoro 1900 nastoupaných metrů, náročný terén a časté hledání cesty...

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati