pondělí 15. června 2020

Knížská skála na kole z Plzně

7. 5. 2020
68 km

Náročnost: Střední
Převýšení: 850 m
Terén: Lesní cesty, asfaltky

Plzeň-Bory - Jižní Předměstí - podél Radbuzy Tyršův most - Hradiště - Radobyčice - po červené Štěnovice, Čižice - po žluté Prusiny, Netunice - po červené Svatá Anna - Knížská skála - Řenče - Plevňov - pod Střížovem Přeštice - podél Úhlavy Dolní Lukavice - Snopoušovy - Předenice - PP Pod Smutným koutem - po zelené Štěnovice - Útušice - podél Úhlavy Radobyčice - po CT 3 most Milénia - Jižní Předměstí - Na Hvězdě - Bory


Dlouhá léta jsem jezdil nic netušíc kolem velmi pěkné přírodní památky Knížská skála u Řenčí. Dnes se tomu podívám na zub. Protože jsem potřeboval jet přes město, mířím z Bor na Klatovskou třídu na Masarykově náměstí. Chci nicméně jet na jih, takže se zas vracím, a to kolem zimního stadionu k Radbuze, po jejímž levém břehu projíždím po starém asfaltu k Doudlevecké lávce. Pak malou pěšinkou za loděnicí k jezu a vyjíždím na Mlýnské nábřeží. Netrvá dlouho a vracím se zpět k řece, kudy vede pěšina v trávě. Podjíždím tedy Tyršův most, ale stoupám k cestě Českým údolím vpravo a následně přejíždím údolí právcě po mostě. Hned za ním odbočuji vlevo po žluté, která mě provází až za Vokounovu lávku, kde korýtkem vjíždím na pěšinku vedoucí nad řekou do Hradiště.

Z Hradiště po nudném asfaltu pokračuji do Radobyčic. Pak už konečně začínám unikat spárům města a stoupám na Valík po červené turistické, která se postupně mění skoro v lesní cestu. Do Štěnovic se značně klesá a je třeba překonat frekventovanou silnici v nepřehledné zatáčce. Za Štěnovicemi pokračuji po červené nad Úhlavou chatovou osadou do Čižic. To je celkem pohodová cesta. Táhlé stoupání však následuje na žluté směrem k Prusinám (také CT 2125). U kostela sv. Jakuba Většího najíždím na červenou turistickou, což zmiňuji proto, že ta mě provede Netunicemi a na rozcestí Sukořín. Červená krátce na to odbočuje vlevo, ale tu cestu jsem si moc neoblíbil, na kole raději obvykle pokračuji dál po větší lesní cestě, která se vrací zpět na červenou o půl kilometru dál.

Už ale začínám hledat, kudy bych se mohl dostat k cíli dnešního výletu-Knížské skále. Zatím se mi to moc nezdá, ale cesty v mapě nejsou značeny a tak se musím rozhodnout podle sebe. Zdá se, že jsem zvolil dobře, když jsem odbočil na lesní cestu vpravo, vedoucí paralelně se silnicí asi 100m před ní. Mířím nadějným směrem a na jednom z křížení cest se po kontrole pozice vydávám vpravo. Nikde jsem se nedočet, kde a jaká skála je ta správná, nakonec zjišťuji, že jsou pod nevýrazným vrcholem kopce nejméně tak 4 skalní útvary, všechny velmi pěkné. Vyšlapané pěšiny se sbíhají s těžebními cestami a svádí mě správně do Řenčí.

Před kostelem, na spodním konci návsi odbočuji vlevo (po CT 2188) na Plevňov. Z nějakého důvodu jsem tu snad vždy jel obráceně a do Plevňova stoupal táhlým dlouhým kopcem, který máte neustále celý před sebou. Dnes jsem konečně jel tím "správným" směrem, ale nakonec jsem dal přednost polní cestě před silnicí. Tak zase nic🙈 Mířím tedy do lesa pod vrcholkem Střížov. Musím si dát kopec navíc, ale jedu hezkou zpevněnou lesní cestou... Zpět k silnici (je třeba po ní kus přejet) nebo červené turistické od Vícova se rychle sjíždí. Zpozoroval jsem v mapě cosi jako motokrosovou trať mezi Kucínami a Přešticemi a vydáváms se vyzkoumat, co je to zač. Je tu označený i bike park a tak vybírám jednu linu a sjíždím hezkým trailem k vodárně. Za ní se stáčím doprava po proudu Úhlavy, kousek po louce a pak širokou asfaltkou vyhrazenou pro cyklisty a inlinisty bez označení mířím do Dolní Lukavice. Chtělo by se mi říct "zase ten černej asfaltovej mor", ale já bych tu cestu neobjevil, kdyby ji nevyasfaltovali a trochu nezpropagovali. Protože dosud ani v mapě nebylo nic značeno, ačkoliv jsem v těchto místech takovou spojku několikrát hledal. Na inline paráda, na biku to začne být za chvíli nuda. Navíc oficiálně ta cesta končí uprostřed louky. Nevadí, pokračuje parádní polní cesta😊 A nebo, jak jsem zjistil později, se dá projet bažantnicí.

Přejíždím na pravý břeh Úhlavy a do Snopoušov mířím pod PR Zlín kolem jezu Lišice, kde se dá přejet řeka a jet třeba na Vysokou. Já ale chtěl spíš do Předenic, kam jsem ze Snopoušov nakonec dojel po silnici, protože mě trochu tlačil čas.

Na kraji Předenic mířím po červené vlevo a když se vyškrabu na křižovatku cest nad chatovou oblastí, opouštím značenou cestu a mířím mírně vlevo dál vzhůru. Naštěstí jsem skutečně dojel k větší cestě (značení velikosti cest v mapě opět vůbec neodpovídá), která vede vpravo na Štěnovice, podjíždí Kozí kámen a vede podél PP Pod Smutným koutem. Až minete žlutou, vedoucí do Čižic, je třeba to na další odbočce vzít vpravo, pak už míříte jistě správně k zelené turistické značce, která vás kolem dalších chat a pěkným lesním singlem dovede do vsi. Do Plzně jsem se vracel přes Útušice, a to kolem soutoku Útušického potoka a Úhlavy, pod dálničním mostem a pak přímo kolem řeky do Radobyčic.

Do Hradiště opět po NS Údolím Úhlavy a pak ještě přes město po CT 3 kolem Škoda parku, k papírně a na most Milénia. Poté následovalo stoupání na Klatovskou třídu, na Hvězdu a na Bory.

Co dodat, hezký výlet hezkým okolím Plzně, 68 km, průměrná rychlost 19,6 km/h a 850 m převýšení.



Knížská skála



1 komentář: