74 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1350 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Bory - Doudlevecká lávka - Slovany - Rolnické náměstí - Švábiny - po zelené V Pytli - Na Pohodnici - Čílinské polesí - Němčičky - Němčičky, hájovna - lom Raková - Kotel - Nad peklem - po žluté Peklo - Nová Huť - FVE Hrádek - Žďár-Bouchalka - po místní modré Trhoň - po žluté Svojkovice - po CT 2158 U Chejlavy - kopec Chlum - PP Niva u Volduch - Habr - PP Radeč - Pod Plecháčem - Pod Čihadlem - Cihelna - Nový Dvůr - Vítinka - Kokotsko - Nová Huť - Dýšina - Červený Hrádek - po CT 3 Újezd - u sv. Jiří - Lopatárna - po NS Údolím Úslavy Lobzy - Slovany - Doudlevecá lávka - Bory
Vyhledal jsem si pár zajímavých cest kolem Hrádku a tak se mi naskytla příležitost vyrazit přes Kotel. Přijde mi, že jsem tam často, ale zdá se, že ne až tolik, naposled před 4 lety.
Vyrážím z Bor k Doudlevecké lávce, po větru stoupám Liliovou ulicí, projíždím vnitroblokem na náměstí Gen. Píky a pak Částkovou ulicí, dokud nesjížídím k Úslavě v Lobzích. Nad Rolnickým náměstím se vydávám uličkou vpravo na cestu mířící na Švabiny nad střelnicí na kraji pole. Podél zahrádek pak dojedete až k Tescu a na křižovatce se silnicí z Božkova se vydáte rovně na štěrkovou cestu polesím V Pytli. Jede se tu pěkně, ale později se začně stoupat. K pohodnici vás dovede zelená, ale já jel tentokrát paralelně o kousek blíže přivaděči po neznačené cestě. Poté znovu klesám k lávce do Kyšic a podél lesa sjíždím zpět k zelené. Po té podjíždím dálnici a na rozcestí Čílinské polesí ji nechávám za sebou a nořím se hlouběji do klidného lesa. Je po dešti, příjemně, jede se pěkně a stoupání je mírné. Zelená následně odbočuje vlevo na Čílinu, já udržuji směr pod hřebínkem, načež se cesta postupně srovnává a začíná klesat nerovným terénem k Němčičkám.
Přes hlavní tah na Šťáhlavy přejíždím spolu s červenou značkou, ale ta pak odbočuje na Maršál, zatímco já chci ještě něco přes kilometr blíže k Rakové po silnici, tam odbočím k zatopenému lomu a snad projedu ke Kotli. Povedlo se, pár metrů jedu po žluté a pak se vrhám jednou z pěšinek do strmého stoupání. Poprvé křižuji modrou, to je dobré znamení. Následuje další stoupání, zřejmě v protisměru nějakého improvizovaného nepoužívaného trailu. Podruhé nevím, jakým směrem po modré je správně, pěkně to tu ta značka šněruje. Poslední, prudký úsek je po volném štěrku, tak to není zadarmo-tak je to správně:) Výhled z rozhledny Kotel stojí určitě za to.
Z Kotle sjíždím po pěšině, kteoru jsem sem kdysi vůbec poprvé dorazil, to ještě ani nebyly plány na rozhlednu. Prudce se klesá těžebním prostorem, tak je tu i dost klacků, ale u silnice jsem hned. tak kudy dál? Schůdné je jet po modré, za pár set metrů ale odbočuji vpravo na výrazně horší cestu, protože chci směrem k Peklu. Naštěstí projíždím až ke žluté, kam skutečně potřebuji, je to ale přes údolíčko a pak jsem přehlédl rozcestník, tak jsem se vydal špatně do neprůjezdných míst. Nakonec ovšem sjíždím správným směrem, do Pekla, po žluté. Ta však stoupá k silnici, já pokračuji podél třech baráků na samotě podél PP Kamínky. Tudy projíždím kolem střelnice do Hrádku - Nové Huti. Využívám nenápadné lávky u areálu hutí, kde je velká fotovoltaická elektrárna, stoupám na výsypku k chatám a kupodivu skutečně projíždím k PP Trhoň a křižuji silnici na Dobřív. Lesem se kolem Bouchalky (těžko, protože mapa opět neodpovídá realitě) dostávám k CT 2157 a zelené turistické značce, ale i ty jen křižuji a pokračuji na sever pod Žďárem. Vede tudy místní modrá značka s odbočkami ke studánkám a dalším zajímavostem.
Nekonec ale tuto místní modrou opouštím, když odbočuje zpět ke Žďáru, o kus dál je větší cesta pod vysokým napětím, po té kousek stoupám a pak sjíždím po žluté do Svojkovic. ještě nemám dost, tak po CT 2158 dojedu ještě k rozcestí U Chejlavy, kde je možné podjet dálnici a pokračovat-třeba na Chlum. Už jsem zapomněl, jaká je tam cesta. I na úpatí hory hledám cestu a nacházím jen těžko, dokonce i klesám a to se mi nelíbí. Jak jsem se ale dostal k zelené, vybavuji si více a více, až pod vrcholem vím úplně přesně, že ten úsek se nedá jet ani jedním směrem kvůli sklonu a sypkému povrchu. Naštěstí jde jen o pár metrů a za chvíli se můžu kochat výhledem na Radeč z vrcholu Chlumu (561 m n. m.). Následuje pěkně ostrý a rozbitý sjezd. Dole na větší cestě odbočuji vpravo, kudy se dostávám k Habru a PP Nivy u Volduch.
Více méně jen přejíždím silnici a vjíždím do PP Radeč a chci nejlépe podél lesa projet nad Osekem. Cesty se mi ztrácí před očima, takže to drtím lesem-nic moc. probojoval jsem se ale k rozcestí Pod plecháčem a konečně mířím správným směrem, křižuji silnici na Březinu a pak už jsem měl za to, že je to v pohodě. Jenže cesta se opět nějak vypařila a tak doufám, že pěšinka mě dovede tam, kam bych se rád dostal-ke žluté. Uff, dnes se mi bez ironie celkem daří. A hned za rozcestím Pod Čihadlem zkouším projet zarostlým úvozem. Po louce to nakonec také šlo a tak opět přejíždím silnici a stoupám kolem cihelny do Nového Dvora a po malé silničce do Vítinky. Po nedávno objevené cestě (na konci vsi šikmo vlevo) stoupám na Kokotsko. Opět potkávám davy lidí na místech, kdy nikdy nikdo nebyl... Dojíždím k silnici a vydávám se nad Bušovice.
Odbočuji vlevo ze silnice a asi půl kilometru, než se stočí vlevo, jedu po NS Kokotské rybníky. Pak pokračuji sjezdem mezi Novou Huť a Chrást. V údolí Klabavy zamířím do Nové Huti přes pěkný brod a Dýšinou projíždím podél potoka k dětstkému hřišti. Ačkoliv vím, že moje nejoblíbenější cesta z Dýšiny je nebezpečná kvůli pravděpodobné neprůjezdnosti, stejně jí opakovaně zkouším. Je to ta z ulice Do Křemší. Kus je v pořádku, ale pak je pole, letos řepkové, ale je tam brázda, tak budu sice mít žluté ruce, ale projedu. Cesta od zemědělského družstva ústí kousek nad Hrádkem, odkud jezdím rád pěšinou podél potoka do Újezdu. Z Újezdu se jede po megasilnici ke sv. Jiří a pak podél Úslavy na Lopatárnu. Chci pokračovat po pravém břehu až do Lobez a tak také činím. Na Bory se vracím stejnou cesotu jako jsem vyrážel, přes Slovany a Doudleveckou lávku.
Je s velkým podivem, že jsem dnes nezůstal někde uprostřed lesa. O to horší to bylo s plánováním trasy, orientací a popisem... 1370 nastoupaných metrů, to je už v nohách cítit, však jsem taky byl kolikrát nad 500 m n. m. Průměrná rychlost naopak klesla až k 17,3 km/h.
 |
| Výhled z Kotle |
Žádné komentáře:
Okomentovat