8. 9. 2020
59 km
Náročnost: Střední
59 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 850 m
Terén: Lesní a zpevněné cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Roudná - po NS Údolím Berounky Jateční ul. -
sv. Jiří - Újezd - po CT 3 Červený Hrádek - Kyšice - Čílinské polesí -
Němčičky - po červené býv. Rakovská hájovna - Potoky - Na Kudličkách -
Kornatice - Kornatický rybník - Pod Lopatou - Hájek -
Kozel - Svidná - po zelené Pod Sedleckou skálou - Sedlec -
Starý Plzenec - Koterov - Božkov - Vyšehrad - Hlavní vlakové
nádraží - Plzeň-centrum - Rondel - Pod Záhorskem
Kornatický rybník, tam se dnes vydávám. Už jsem nad ním jednou kroužil, ale vyhlídka na něj shora bohužel není, protože stráně jsou zarostlé, tak dnes přímo k němu... Z Plzně jak jinak než přes Roudnou, po NS Údolím Berounky projet k stezce pod mostem, vyjet na Jateční ulici a kolem hřiště a zahradnictví k další lávce, po které přejíždím řeku ke sv. Jiří. Následuje stoupání ke trati a široká asfaltka do Újezdu. Příjemným zpestřením je pěšina do Červeného Hrádku, snad zůstane dlouho nepovšimnuta před asfaltovači. Do Kyšic stoupám podél CT 3 lesem, až na kraji pole se vracím na značenou cestu, překonám vrcholek a do vsi klesám, abych se mohl zase pustit do kopce ulicí Na Draha k dálničnímu přivaděči, překonat ho po lávce a pokračovat podél něj k zelené turistické značce.
Ještě přejedu silnici u dálničního sjezdu a začínám stoupat nejprve k rozcestí Čílinské polesí a pak pod Čílinu až k 500 m n. m. Zelená odbočuje prudce vlevo na vrchol, já pokračuji už vrstevnicově kolem něj na rokycanskou stranu, kde sjíždím kamenitou cestou do Němčiček. Přejedu hlavní silnici na Šťáhlavy a pokračuji do lesa po červené značce. Cesta se zvedá vzhůru k Maršálu a stává se příjemně terénní. U bývalé Rakovské hájovny jedu paralelně s červenou, ale o kousek níže a projíždím k asfaltce vedoucí ze Svidné. Na samotě Potoky jsem hned, protože se pěkně klesá. Za touto samotou se cesta stáčí vlevo a vede až na kraj lesa, skoro na dohled k Nevidu. Před další samotou Na Kudličkách se vracím hlouběji do lesa, cesta už tolik nestoupá, poté projíždím přímo kolem hájenky a odbočuji na jihovýchod na menší lesní cestu. Ta mě vede napříč komunikací s veškerým značením (CT, modrá turistická, NS F. X. France), já však pokračuji rychlou štěrkovou cestou z kopce do Kornatic a jsem sám udiven, kde se to objevuji.
Ke Kornatickému rybníku se dostanu jen po silnici, tak jedem. Slunce je hodně nízko, moc toho nevidím, protože jedu přímo proti němu. Žádné auto jsem ale až k odbočce nepotkal. Sjíždím kolem vlakové zastávky, jsou tu i nějaké chaty na břehu a už celkem za šera obdivuji tento klidný kout přírody. Pod hrází to na sjízdnou cestu nevypadalo a nechtěl jsem ztrácet čas, musím přecijen dojet zpět do Plzně. Vypadá to podle mapy, že k rozcestí Pod Lopatou by se asi dalo dojet i podél Kornatického potoka, ne jen po silnici, jak jsem se rozhodl jet dnes já. Následuje úsek po zpevněné cestě po modré nad Hájek, tam modré odbočuje vlevo a klesá k Vymrovce. Já pokračuji lesní cestou rovně k horní části areálu zámku Kozel. Odtud stoupám po NS Okolo Kozlu k asfaltové cestě. Kupodivu se dá pokračovat lesní pěšinou dál směrem na Svidnou. Snad projedu... Asi za půl kilometru vybírám raději cestu vlevo, abych měl jistotu, že nebudu bloudit po lese a dojedu k CT 2154. Ta se stejně jako zelené turistická značka stáčí na Svidné vlevo, opět k hlavní silnici Šťáhlavy-Rokycany. Tam už se v mém směru klesá. Kousek za silnicí se odpojuje lesní cesta mírně vlevo, zkusím jí. Jak jsem zjistil, vede kolem střelnice a vyústí vlastně v horní části Sedlce. Stejně se to tu nedá moc valit, jak je to tu úzké a není vidět daleko, tak nevadí, že jsem přišel o kus sjezdu po asfaltce.
Do Plzence jedu po louce na dohled Úslavě. Následuje CT 31, kterou si jako obvykle zpestřuji jízdou po staré polní cestě, aspoň v místech, kde ještě zůstávají její náznaky. Projíždím Koterovem na polní cestu k chatám nad Úslavou, nějak to dnes skoro za tmy nemůžu trefit😁 Těsně před řekou se dostávám k naučné stezce i CT vedoucí do Božkova. Míjím likérku, klidnou oblastí Vyšehradu a kolem trati projedu k Lobezské ulici, kterou absolvuji vlastně celou až k nádraží. Centrum projíždím po Denisově nábřeží a Šafaříkovými sady. K Záhorsku jedu přes Lochotínskou lávku a po pěšině na západní straně Karlovarské třídy. No pěkný, noc na krku, 59 km a 850 nastoupaných metrů, průměrná rychlost 20,9 km/h😊
 |
| Kornatický rybník |
 |
| Kornatický rybník |
Žádné komentáře:
Okomentovat