59 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 900 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Malý Bolevec - Košinář - V Koutě - Orlík
- Třemošná - Česká Bříza - Žichlice - Nynice - Planá - Rybárna
(Kaceřovský mlýn) - po
NS Kaňonem Horní Berounky Robčice - Břízsko - Koryta - po žluté
Červený vrch u Obory - Býkovský potok - Kamenice - Bohoutov - Záluží-chaty
- po místní červené Záluží - po místní žluté Orlík - Kamenný a Třemošenský
rybník - Bolevec - Pod Záhorskem
Loni jsem náhodou narazil na parádní cestu podél Beorunky pod Kaceřovem,
později jsem zjistil, že je tu i Naučná stezka Kaňonem Horní Berounky a že
se tu jelo částečně dokonce Kolo pro život. Teprve dnes to ale prozkoumám
pořádně, po delší pauze, aby se mi vzpamatovalo koleno.
Vyrážím ze Záhorska na Mikulku, z níž pochopitelně sjíždím a objíždím
stavbu východního okruhu přes ulici Pod Stráží. Tudy jedině se dá dostat
do Malého Bolevce. Odtud mířím na hráz Košináře a rád bych nějakou přímou
cestou dojel k areálu Škoda JS. Samozřejmě jsem se vydal rovnou za nosem,
což mě zavedlo trochu jinam, na kraj Zruče do oblasti V Koutech. Protože
jsem v mezičase měnil vidlici na kole, musím ještě trochu ladit komponenty
cestou. Za chvilku je ale vše v pořádku a mohu tak zajet hlouběji do lesa
a k betonové hradbě Orlíku. Projíždím okrajem Třemošné k NS Třemošná,
která mě navede na pěknou polní cestu směrem na Českou Břízu. Lesíkem a
přes pole po vyšlapané pěšince přes vršek Luhová se dostávám ke hřbitovu,
odtud už je to jen kousek asfaltovou alejí do Břízy. Do Žichlic pokračuji
nádhernou polní cestou od kapličky sv. Petra a Pavla.
V Žichlicích musím na silničku do Chotiné a za areálem zemědělského
družstva, u křížku, odbočuji na prašnou polní cestu na východ. Provádí mě
k lesu, kde nesmím odbočit po větší cestě vlevo do Chotiné, ale pokračovat
rovně podél lesa, projet jím a pak se po větší štěrkové cestě dostat ke
žluté turistické značce. Po té zbývá necelý kilometr do Nynic. Následující
kilometr do Plané musím po silnici. Terénu si ale vzápětí užiju až až.
Nejprve po louce na ostroh s chatkou nad soutokem Třemošné a Berounky, ale
pak po neznačené cestě využité k těžbě je to těžký punk. Bohužel tu zřejmě
bývala pěkná stezka, ale momentálně je tu polom nebo skládka stromů. Po
překonání překážkové dráhy se ale dostávám skutečně do kaňonu Berounky, k
romantickému místu u jezu, na jehož druhém koncí svití pěkně udržovaný
Kaceřovský mlýn.
Ještě asi 1,5 km vede přímo po břehu řeky dokonalý singl, pak už se
zdvihají skály a je třeba prudce stoupat kolem několika chatek do vesničky
na konci světa, Robčic. Po hřebínku kolem hřbitova, odkud je výhled do
celého kraje, mířím do Břízska. Na západním konci vesnice sjíždím ze
silničky na polní cestu k Pazderně. Pěkně se sjíždí, tak jsem tam hned,
objedu chalupu a stoupám lesem až k poli, kde se setkávám se žlutou
turistickou trasou vedoucí od Piplova mlýna u Střely přes Koryta do Obory, kam také
pojedu. Než se dostanu do Koryt, kříží mi cestu stádo muflonů😍
Z Koryt se jede rozbitou lesní cestou přes údolí tří potoků. Takže
začínám sjezdem, pak prudké stoupání, za chvilku překonávám trochu méně
hluboké údolíčko a do třetice příkrý sjezd k obořické hájovně, odkud už mě
čeká dlouhé stoupání po rozježděné cestě na Červený vrch (515 m n. m.) u
Obory. Letos je jaro chladné, tak se vyhřívám v paprscích zapadajícího
sluníčka a to mi připomíná, že bych se nikde neměl moc toulat, abych se
vrátil za světla. Vyrážím po místní žluté směrem na Býkov velkou lesní
cestou podél elektrického vedení mírně z kopce. Asi po kilometru by měla
být odbočka vpravo, ano, nějaká malá se tu nachází, která by měla být
zkratkou k NS Býkov-Žichlice. No, myslím, že nebýt těžby nebo lesní školky
se sazenicemi stromků, asi by se tu ani nedalo projet. Takhle jsem se
přecijen někudy dostal k větší cestě, kde rozhodně nebyla značena žádná
naučná stezka. Dokonce to chvíli vypadalo, že cesta končí. Podle mapy jsem
byl ale na správné trase.
Vydal jsem se tedy po kančí stezce v prudké stráni počínajícího
Býkovského potoka a projel jsem lesem až ke skutečné cestě u Olejné. Že tu
něco musí být jsem poznal podle zbytků překážek z Predator race, který se
tu kdysi konal. U Olejné už jsem to lehce poznával, protože jsem tu jel
nedávno. Vydal jsem se ale jinou cestou, na západ, ke trati, na Jalovčiny.
Tento úsek byl zpevněný štěrkem a tato větší cesta na rozcestí vedla
vlevo, tak jak mi bylo milé. Tudy jsem se dostal až k silnici na Býkov.
Potřeboval bych dál jet podél trati na jih, podle mapy to ale nejde. V
lese nicméně nějaká cesta za silnicí vede, tak ji zkusím. Vyšlo to, projel
jsem rozbitou, místy zarostlou cestou k drážnímu domku a pak už bylo
jasné, že se dostanu k vodárně na Kamenném vrchu a rychle se zorientoval,
kde se nacházím.
Sjezdem po šotolině po známé zelené je to jen mžik k rozcestí Kamenice,
kde se střetává silnička s lesní cestou i železnicí. Zde musím až k
silnici a pak najít neznačenou pěšinku na jih. Povedlo se, podél Bílého
potoka vede zajímavá pěšina, místy sice zarostlá nebo rozbitá, takže ne
moc rychlá, ale jinak v hezkém prostředí potůčku. Z lesa vyjíždím u
motokrosové dráhy za Třemošnou u hlavní silnice. Kudy to teď vemu dál?
Zkusim na Horní Břízu... Mapy mi ani nedávaly naději, ale dá se projet
dobře na Velkou Lužinu, jenže další rozhodnutí na mě čeká hned tady na
vrcholu, mimo směr na jednu nebo na druhou stranu? Po státní silnici
nechci, ale snad když to vemu k proslulé nebezpečné křižovatce, půjde to i
po kraji pole. Tak to bychom měli, teď kus po silničce na Břízu. Fotomapy
mi říkaly, že se dá projet přes pole na Ledce. Tak to platilo asi loni,
dnes už ne. Musím tedy zajížďkou pokračovat na Bohoutov. Ještě před ním
se objevila velká cesta, která vypadala, že vede přesně směrem, jaký
potřebuji. Hned ji jdu vyzkoušet, jenže jakmile vjíždí do lesa, téměř se ztrácí a rozdvojuje
se, přičemž ani jeden směr mi není sympatický. Mapy zde neznají žádnou cestu...
Vydal jsem se vlevo a naštěstí se dalo projet všelijakými zátočinami
směrem na jih. V pásu lesa mě navíc zmátla asi nějaká stará neplatná
značka místní červené trasy. Pak to vypadalo, že už jen sjedu podél
remízku ke trati a bude. Ale ani zde cesta není, naštěstí se dá brázdou po
poli. No byla to anabáze, než jsem se konečně vrátil po místní zelené k
rozcestí Záluží-chaty a mohl podjet viaduktem trať.
Rychle po prašné cestě jsem dojel do Záluží, vystoupal k rozcestí Nové
sídliště a pokračoval po mísntí žluté skrz les na Orlík a pak pod
elektrickým vedením až ke Kamennému rybníku. Na segmentu jsem se nedostal
ani do Top 10, tady jezdí fakt blázni😃 Objel jsem Třemošenský rybník
(lávka přes výpadovku pořád zavřená) a zalesněným pásem podél Tachovské
ulice jsem projel na Kušutku. Pak už jsem se jen protáhl boleveckým
sídlištěm Komenského ulicí k aleji Svobody a sjel do Záhorska. Super
výlet, koleno i nová vidlice na kole vydržely, počasí příjemné, maximální
spokojenost😊 59 km, 18,1 km/h, ale přes 900 m nastoupáno.
 |
| Kaceřovský mlýn na Berounce |
Žádné komentáře:
Okomentovat