40 km
11. 8. 2022
Náročnost: Malá
Převýšení: 500 m
Terén: Lesní a štěrkové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Kalikovský mlýn - Techmania - Na Hvězdě - Borský park
- po žluté Nad Valchou - Nová Ves - po zelené Martinská stěna -
Šlovický vrch - Šlovice - Kotlík - Litice - Hůrka - Tyršův sad - Chlum -
České údolí - Bory - centrum Plzně - Pod Záhorskem
Pět hodin večer, to už nebude na dlouhý výlet. Zkusím se zase po nějaké
době podívat na Šlovický vrch, jestli už tam nedoplnili koně, protože zatím
jsem je tam nikdy neviděl. Nechme se překvapit. Ze Záhorska jedu ke
Kalikovskému mlýnu přes park za Plazou, který se konečně po hodně dlouhé
době otevřel. Proběhl tam menší facelift, ale oficiálně zavřený byl asi půl
roku. Od Kalikovského mlýnu stoupám kolem Techmanie na Hvězdu a pak
pokračuji k Borskému parku. Od věznice se pak držím singlu nad přehradou po
žluté turistické značce. Za silnicí a za tratí je z nějakého
nepochopitelného důvodu zpevněná cesta, aspoň že je zpevněná "jen"
štěrkem... Od přístřešku Hradčín je to ovšem lepší, to se zas jede hezkou
pěšinkou😊 Žlutá končí na rozcestí Nad Valchou, tak jedu kousek po zelené a
poté od konečné autobusů odbočuji doprava na neznačenou cestu vedoucí přes
močál a potok, a která pak vede jihovýchodním směrem do kopce, křižuje CT
2271 a pokračuje v bludišti pěšinek západně od bývalého letiště ve Lhotě.Za
lesem přejíždím dálnici do Nové Vsi, odkud pokračuji po zelené k Martinské stěně. Po zelené překonám i Radbuzu a pak po severním okraji objíždím
Dobřany, abych mohl stoupat k vrcholu Šlovického vrchu. Opravdu poctivě
křižuji celý kopec, nalezl trochu zanedbané fourcrossové centrum, kterým
ovšem stoupám ztěžka vzhůru, objel jsem různé oplocené výběhy, projel jsem
snad každá kout, nicméně nikde žádní koně😥
Když jsem se dostal přes plot z výběhu, rozhlédl jsem se po krajině z
vyhlídkového místa a pokračoval lesem ke Šlovicím. Nejprve rozbitou lesní
cestou, pak velkou štěrkovou cestou k betonárce a za ní mezi poli také po
štěrkovce do Šlovic. Jak známo, místní statkář blokuje průjezd na obslužnou
cestu kolem dálnice, kudy se dá dobře projet do Litic a Radčic. Už to zašlo tak
daleko, že má na kraji cesty u silnice zákazové značky pro cyklisty. Já tu
jezdím obvykle zezadu, tam dříve nic takového nebylo, ale postupně se okolní
pole oplocují, takže průjezd byl čím dál složitější. Jednou jsem projížděl i
výběhem pro krávy (na obecním pozemku). Taková řešení jsou na prd, ale pokud
nechci po silnici do Litic, musím přes pole stejně, jen za dálnicí.
Naštěstí není po dešti a na druhé straně pole je nějaký výkop, takže je tu
momentálně vyježděná velká cesta od nákladních automobilů. To mi značně
usnadnilo přesun na cestu ke Kotlíku, vršku nad Liticemi. Do Litic pak
pochopitelně stejně musím, jen není třeba jet po silnici.
V Liticích stoupám k Hůrce, zde se zase masivně rozšířila zástavba, takže
cesty se tu také dynamicky mění, a to jsem to tu objevil před pár lety... Z
Hůrky sjíždím zas k silnici u Tyršova sadu, abych mohl z Příjezdové ulice
(ano, s velkým P😁) vystoupat na kopeček Chlum. Pak už jsem překonal po
lávce dálniční přivaděč, u Výsluní jako alternativní cíl výletu zvolil a
zastavil se u velkého betonového nápisu Plzeň a pokračoval Českým údolím k
softballovému hřišti, odkud jsem vystoupal nad trať do Borského parku. Za
nemocnicí, kolem zimního stadionu a přes centrum Plzně jsem pak projel na
Severní předměstí a zakončil to Pod Záhorskem.
40 km, pár zápisů v top 10 na Stravě, to už beru jako úspěch, protože jsem
slyšel o lidech, kteří si berou dovolenou, když fouká vítr správným směrem
na vybraném segmentu, aby získali KOM😄 Průměrná rychlost spadla na 18,8
km/h, protože jsem se coural přes výběhy, výlet ale jinak pěkný, převážně po
lesních a štěrkových cestách.
|
|
Koně na Šlovickém vrchu nebyli, musí stačit hrdá česká Plzeň |
Žádné komentáře:
Okomentovat