72 km
24. 6. 2023
Náročnost: Velká
Převýšení: 1000 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Roudná U Pramenů - Luční ulice - Zadní Roudná -
Jateční a Chrásteckou ulicí Doubravka - Špitálský les - hrádecká fořtovna -
po CT 3 Kyšice - Ejpovice - vodní tunely Klabava - obec Klabava - po
zelené Rokycany - Borek - po CT 2157 Polesí Žďár - Bouchalka - po
zelené PP Trhoň-Hůrecká cesta - přes Pytláckou rokli Wimberk -
Brdy-Strašice - Přední Bahna - Zadní Bahna - Dobřív - po CT 3 Hrádek - Pod Kotlíkem - po žluté Pod Kotlem -
PR Vojenské cvičiště - Němčičky - Čílinské polesí - sjezd 67 D5 -
podél přivaděče Zátiší - po zelené Švábiny - Lobzy - Rokycanská - Prazdroj -
Lochotínská lávka - Rondel - Pod Záhorskem
Sobotní den jako korálek, po dešti, ale momentálně polojasno, už se těším
opět do sedla, pojedu se podívat na akci AČR Bahna 2023 u Strašic. Ze
Záhorska vyrážím kolem kolejí k pramenům na Roudné. Potom po polní cestě od
jižního vstupu do nemocnice za Černou ovcí na konec Luční ulice, kde
odbočuji vlevo, projíždím kolem fotbalových tréninkových hřišť a stále ještě
po pěkné polní cestě po NS Údolím Berounky na Zadní Roudnou. Přes Jateční a
Chrásteckou ulici se blížím na Doubravku. Stoupám Mohylovou ulicí a pak
vjíždím do Špitálského lesa. Pod Ústředním hřbitovem projíždím k pěšince
přes pole vedoucí k lesu nad Hrádkem. Kousek pod hrádeckou fořtovnou
přejíždím silnici a postupně stoupám lesem k nevýraznému kopečku-"Holému
vrchu". Ještě kousek po CT 3 je do kopce a pak po asfaltu tak hladkém, že o
něm jen sní většina českých silnic, rychle sjíždím do Kyšic.
Velmi rád využívám nedávno objevený singlík kolem nepříliš aktivního lomu u
Ejpovic. Projíždím obcí po žluté turistické trase, podjíždím trať a kolem
Ejpovického jezírka pokračuji přes řeku Klabavu až k unkátním říčním
tunelům. Jeden z nich slouží poslední dva roky jako přívod k MVE, podél řeky
se dá ale projet k jezu, přebrodit a vyjet na silničku do obce Klabava.
Protože CT 3 už je celá nudná kvůli plošnému vyasfaltování, raději jedu po
zelené po pravém břehu vodní nádrže, pod Vršíčkem a pod dálnicí. Je to tu
nečekaně zarostlé, to kvůli vrcholu vegetační sezóny. Pod PR Rokycanská stráň se dá krásně projet většinu města. Protože jsem zase netrefil červenou
turistickou trasu, respektive se na ní nedalo projet z Pražské ulice,
projíždím nekonečným Pražským předměstím po CT 2157, která následně stoupá
ulicí Ke Střelnici k PP Trhoň. Na rozcestí Polesí Žďár odbočuji vlevo,
nadále stoupám a o něco později po místní turistické modré jedu na úpatí
Žďáru k rozcestí Bouchalka. Krásným svěžím lesem překonávám kopečky po
zelené turistické až k hůrecké silnici. Sjedu pár set metrů směrem na Dobřív
a potom v zatáčce odbočuji vlevo na větší neznačenou lesní cestu nad údolím
Klabavy. Za Pytláckou roklí se ke mě připojuje CT 3. Ráz větší lesní lehce
zpevněné cesty se ale nemění. S mírnou klesající tendencí míjí Bébrovnu a
pak u Strašic ústí na silnici. Přímo do Strašic nepokračuji, odbočuji vpravo
na hlavní silnici do Dobřívi, ale jen o kousek dál sjíždím na cestu na
Přední Bahna. Organizačně je tu všechno výborně zvládnuté. Auta už neparkují
u hlavní silnice jako kdysi, všude regulují provoz organizátoři. Jsem tu
taky navíc poměrně pozdě, takže v prudkém stoupání kolem Velkého kamene mě
předjíždí jen pendl bus, pár vojenských pick-upů a nějaké motorky. Postupně
ale od parkoviště a autobusové zastávky nepřekvapivě houstnou zástupy lidí.
Dá se ale opatrně jet docela daleko, jen v hlavní části areálu u nejlepší
techniky (tanky a BVP) přímo na Předních Bahnech v srdci Brd je lepší jít
pěšky. A taky před Zadními Bahny, kde probíhají celý ukázky bojové techniky.
Už asi byly bahnivější ročníky, ale od kol se rozhodně nepráší. Ani od těch
mých.
Naplánoval jsem si průjezd přes Zadní Bahna a kolem kopce Převážení, pokud
to bude možné, do Dobřívi. Kupodivu až úplně v zadní části se nachází
vystavené vrtulníky. To je fajn, nejsou tu tak masivní davy. Chvíli dávám
pauzu a pak se vydávám opět na cestu. Měl jsem strach, jaké tu budou cesty.
Ale vidím, že tu nejsem sám, několik lidí dokonce vyjelo autem z druhé
strany, kam až to šlo, takže se zdá, že už ví, že tudy se dá... Až tady se
místy objevuje pořádné bahno a taky nečekaně prudký kopec. Zhruba od
nejvyššího bodu kolem 570 m n. m. se cesta zlepšuje a do Dobřívi se brutálně
sjíždí. Bohužel tu sem tam chodí návštěvnící s dětmi, takže jsem musel
být opatrný. Možná to ale bylo lepší, velké kameny ve sjezdu by mi mohly
rozhodit v rychlostech 50 km/h+ pantofel. Hned na kraji Dobřívi vjíždím na
silnici, ale tou se nechám vést jen skrz ves. Přímo kolem hamru nejedu,
odbočuji na CT 3 (už zase), která mě podél říčky Klabavy dovede do Hrádku.
Ještě se ohlédnu na Brdy, protože právě zlátne obilí a jak do něj foukne
vítr, z horami v pozadí vytváří krásnou scenérii. V Hrádku mířím do Okružní
ulice. Bohužel musím kousek po frekventované silnici. Už se těším na
odbočení na lesní cestu na druhé straně údolíčka. Jedná se o krátkou spojku
ke žluté turistické trase. Ta mě následně provede pěkně lesem pod Kotlíkem i
pod Kotlem. Na rozcestí Pod Kotlem odbočuji doprava a objíždím PR Vojenské
cvičiště přímo podél plotu ze severu. Nějací koně tu jsou, cesta ale nic
moc. Tady to nebylo nikdy ideální. Dostal jsem se tedy k hlavní silnici na
Šťáhlavy. V podstatě hned na protější straně je cesta do Němčiček, dříve
chatové osady proměňující se na rezidenční oblast. Vystoupám po kousek po
zelené a kousek po CT 2127 pod Čílinu. Když začne cesta klesat, odbočuji
mírně vpravo, tedy na severozápad a jedu po vtěší štěrkové cestě, dokud
nenarazím na zelenou. Ta chvíli napíná, jestli je vůbec schůdná, ale za
nějakým tím bahnem a rygolem je zas slušná cesta vedoucí až k rozcestí
Čílinské polesí. Klesání pokračuje až k dálničnímu sjezdu. Zelená pokračuje
odbočkou ze sjezdu, kde se na kole vždycky cítím poněkud nepatřičně. Jak
jsem ale na polní cestě, jsem ve svém živlu. Stoupání mi utíká, i když už
mám přes 60 km za sebou. Dnes to vezmu podél přivaděče. Vystoupám ke sjezdu
na Kyšice a jednou z mnoha cest lesem projíždím k zelené turistické. Je to
jen kousek techničtějším úsekem, poté se vyjede na štěrkovou cestu a můžete
to pálit ke Švabinám, převážně z kopce. Od vyhlídky Švábiny se dá projet
podél pole podle stavu sklizně. Tentokrát tam pěšinka byla chabá, ale pole
se projet dalo. V Lobzích sjíždím k Úslavě a na Rokycanskou třídu pokračuji
po pravém břehu.
Zbývá už jen projet město kolem Prazdroje, Štruncových sadů, přes
Lochotínskou lávku a kolem Kauflandu přes Rondel do Záhorska. Parádní výlet,
72 km v nohách zpestřených o pěknou akci, průměrná rychlost 20,3 km/h, moc
velká spokojenost😊
Žádné komentáře:
Okomentovat