78 km
5. 8. 2023
Náročnost: Velká
Převýšení: 1350 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Prokopávka - arboretum Sofronka - Na Orlíku
- Třemošná - Bílý potok - Kamenný vrch - Býkov - Olejná -
Obora - Kaznějov - podél Kaznějovského potoka Nebřeziny - po zelené
Plasy - po červené Sokolka, Roudská mýť, Lužiny - Bukovina - Potvorov
- po modré Odlezelské jezírko -
Odlezelské vodopády - Řemešín - po modré U Šebíkova, Žebnice -
Plasy - letiště Plasy - Rybnice - kaolinka Kaznějov - Modrý kříž - po
místní červené Horní Bříza, Na Bohoutově, Záluží-chaty, Záluží - po místní
žluté Sigmondova stezka - Kamenný rybník - Prokopávka - Lochotín -
Pod Záhorskem
Tak Odlezelské jezírko už jsem měl pěkně dlouho na seznamu. Zkusíme si dnes
odškrtnout tento cíl. Jednou už jsem tu sice byl, ale to byl výlet z Plas. Z
Plzně je to poněkud vzdálenější.
Vystoupal jsem na Mikulku cestou mezi nemocnicí a univerzitou, pak zadem
projel do ulice U Zavadilky, načež jsem se vrátil do klasiky v podobě
pěšinky podél pole směrem k Prokopávce. Projedu lesíkem k silnici, vyjíždím
nedaleko hřišť, hned za mostem přes trať odbočuji vlevo a právě podél kolejí
mířím na sever kolem arboreta Sofronka. Podjíždím nízkým propustkem
znovu trať a po místní červené dojedu k hlavní silnici na Most. Podél její
východní strany vystoupám a dojedu k Orlíku. Po místní zelené projedu
vilkami a lesem k atletickému stadionu a pak k Lidlu a nádraží. Hned za
přejezdem odbočuji vpravo po žluté. Za říčkou Třemošnou pak odbočuji vpravo,
po pěšince projedu celou louku a pak z Družstevní ulice stoupám do polí, za
kterým mě čeká údolí
Bílého potoka. Za potokem se cesta stáčí doprava a hodně prudce stoupá, na rozdvojení
odbočuji vlevo a poté dvakrát vpravo-no zkrátka potřebuji k místní zelené
turistické trase na severovýchod, kam nevede žádné přímé spojení. Něco přes
půl kilometru stoupám směrem ke Kamenici, pak odbočuji doprava a po větší
lesní cestě stoupám nedaleko Kamennému vrchu. Držím směr až na kraj lesa,
tam projedu na větší cestu severně, po níž sjedu k
Býkovu. Za silnicí se držím NS Býkov-Žichlice, takže se stáčím na sever a jedu
kolem samoty Olejná.
Kousek za ní je třeba odbočit vlevo a pak se vydat jednou z cest doprava do
kopce, abyste nakonec dojeli do Obory. Je to přes kilometr stoupání lesní
cstou a zbytek nelze jinak než po silnici, taky tak další kilometr. Zkrátil
jsem si cestu vedlejší ulicí, přejel silnici do Kaznějova a krátce na to
odbočil vlevo. Přejel jsem louku a začal sjíždět lesem. Nevychutnal jsem si
to na 100%, je tu mnoho, mnoho cestiček a žádná se nezdá být tou mou
správnou. Nakonec jsem se dostal k ulici pod Kolibou, v pořádku😊 V podstaě
okamžitě jsem na cestě
údolím Kaznějovského potoka. Skvělá cesta, kroutící se nějaké 3 km k Nebřezinám. Na kraji u chat
odbočuji vlevo a po zelené po pravém břehu Střely projíždím pod budoucí
Plaskou duhou do
Plas. Jsou tu popadané stromy, je nutné to trochu objíždět. Mrknu na klášter a
vydávám se po červené k Sokolce. Nad gymnáziem končí zpevněná cesta,
následuje dlouhé stoupání, které se mi ale jede dobře. Dnes je chladno a
fouká, takže zahřátí v kopci je docela příjemné. Kopec končí až u hlavní
silnice. Naštěstí ji stačí jen překonat na druhou stranu a pěkná jízda
pokračuje. Rozlehlým lesem se vydávám vstříc Roudské mýti a o něco větší
cestou pak zvlněnou krajinou k rozcestí Lužiny. Všechny naučné stezky a
turistické trasy někam odbočují, já vyjíždím z lesa rovně na sever a za
polem vyjíždím na silnici u křižovatky, kde se vydávám po malé silničce do
Bukoviny. Chvíli jsem hledal, kudy kam, tak jsem na návětří pěkně vychladl.
Budu muset zvýšit frekvenci cestou do 3 km vzdáleného Potvorova. Skoro nikdo
tu nejezdí, už jsem na klidném venkově. Zde se chytím modré trasy a začnu
klesat do údolí Mladotického potoka. Když vjedu do lesa, cesta je poměrně
technická, zvláště proto, že je mokro a porostlé kameny kloužou. Od studánky
U Mokré křti byla dřív trasa vedena přímo dolů brutálním kopcem, nyní to už
trochu objíždí, takže se jede docela příjemně. Zakrátko vyjíždím u domku
kousek od hráze
Odlezelského jezírka. Chvíli obdivuji okolí i s malou lávkou přes potok ke trati, který je ale
poněkud nahnutý.
Vydávám se na cestu zpátky a zároveň hledám, kudy se dostat k
Odlezelskému vodopádu. Malou neznačenou pěšinku jsem napodruhé našel, ale Mladotický potok je
zcela vyschlý, takže není co obdivovat. Pokračuji tedy dále údolím, kde by
po náspu bývalé trati měla vést pěšinka. Bohužel a pro mě kupodivu se místy
zcela ztrácí, takže na mnoha úsecích jdu nebo popojíždím lesem. Chvílemi se
něco ukáže, ale asi 2 km je to bída, až potom vyjíždím z lesa na louku a na
jejím konci je cesta kolmo n amůj směr. Odbočuji vlevo a stoupám do
Řemešína. Ve vesničce odbočuji vpravo na modrou turistickou trasu. Ta vede
pár kilometrů po pusté silnici, za křižovatkou by měla vést po velké lesní
cestě. Místo toho je tu jen malinká schovaná pěšinka. To vůbec nevadí, jede
se tu pěkně, jen mapa neodpovídá realitě. Před rozcestím U Šebíkova překonám
Trojanovský potok a logicky mě tak čeká stoupání do Žebnice. Nad Žebnicí je
pěkný výhled po okolí. Ale nezastavuji se, abych nevychladl. Před dlouhým a
prudkým sjezdem do Plas mě čeká krátký výstup po silnici. V zatáčce na kopci
jedu rovna na nezpevněnou cestu a pak už se pouštím vymletou cestou podél
Hlubočice. Projíždím klášterním areálem a začínám stoupat. Vybral jsem cestu
ulicí K Letišti. Vystoupám až do 450 m n. m., objedu travnatou přistávací
plochu a s radostí šlapu do Rybnice. V tomto směru se nedá vesnice projet,
takže ji celou obrkoužím a neznačenou cestou se vydávám do Kaznějova. Abych
dojel ke kaolince, u Rybnického potoka (stružky) přejíždím na jinou cestu o
100 m východněji. Pak lze jižním směrem projet za silnicí lesem k Školní NS
Kaznějov. Ta pak ale vede kolem dobývacího prostoru, takže já odbočuji vlevo
na jih k Modrému kříži. Cest je tu mnoho, taky občas netrefím, když jedu bez
navigace. U
Modrého kříže
se přiblížím 500 m n. m., pak sjíždím po místní červené do Horní Břízy. Od
nádraží jedu po krkolomné pěšince po NS Horní Bříza. Jak místní
červená, tak tato naučná stezka se spojují a vedou po lesní cestě ke
hřbitovu Na Bohoutově. Dál jedu už jen po červené a postupně dále klesám k
chatám u Záluží a pak podél trati a přes mezi poli do samotného
Záluží.
Dlouho jsem nejel po modré, ale nějak jezdím na automat po zelené a místní
žluté přes Orlík k Sigmondově stezce. Nad kolomaznou pecí přejíždím na cestu
pod elektrickým vedením a po parádní písčité cestě to valím ke Kamennému
rybníku. Po Plaské ulici jezdím nerad, takže to ještě vezmu kolem Prokopávky
a vedlejšími ulicemi projedu k Zavadilce. Pak už pokračuji Lidickou ulicí až
do Záhorska.
Pěkných 78 km se slušnou náloží 1350 nastoupaných metrů. Průměrná rychlost
18,2 km/h odpovídá terénu, škoda jen toho vodopádu.
 |
| Odlezelské jezírko |
Žádné komentáře:
Okomentovat