Malý Bezděz na kole (Mladoboleslavsko)

22. 8. 2019
52 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 800 m
Terén: Lesní a polní cesty, asfaltky

Mladá Boleslav - Podlázky - po CT 17 Michalovice, Debř - po CT 8157 Důl - Bezvel - Březinka - po CT 0060 Valdštejnsko, Bezděz ž. st., Bezděz - Malý Bezděz - Bezděz - Dvůr - Hlínoviště - Dlouhý důl - po CT 8125 Plužná, Čistá, Důl - po červené Podlázky, Česana - Staroměstské náměstí


Na Bezděz se vracím celkem pravidelně, ale na Malém Bezdězu jsem dosud nikdy nebyl. A právě přišel čas, abych to omrknul. Vyrážím co nejdřív, je to daleko a v závěru dost do kopce. Ze Staroměstského náměstí sjíždím na Ptáckou a po malé nenápadné lávce za baráky překonávám řeku k vodárně. Pokračuji ke žluté turistické značce na kraj Podlázek a pak přes Michalovice po červené do Debře. Zde začíná táhlé stoupání po CT 8157 k myslivně Důl a dál údolím k Bezvelu. Byl to samozřejmě místy boj, proklestit se kupředu, ale lepší, než-li je někudy po silnici. Ani po několikanásobném pohledu do mapy jsem netrefil tu správnou cestu, ale vyškrábal jsem se prudkým stoupáním k poli za Plužnou.

Po CT 0060 pokračuji do Březinky už po silnici. Zde za návsí odbočuji na nenápadnou cestu dolu do údolí. Táhlým stoupáním v chladném údolíčku stoupám k Valdštejnskému lesu. Nikde nikdo, pěkná štěrková cesta, je dobře, že to odsýpá. o rovinaté cestě jsem co nevidět u rozcestí a hájovny Valdštejnsko. Lehce z kopce po Bezdězské cestě a sále CT 0060 pospíchám do části obce Bezděz, kde je železniční stanice. Odtud stoupám po vedlejší silnici do opravdového Bezdězu pod hrad, ve vsi už se stoupá velmi příkře. Až úplně nahoře je pěšinka, kde se dá pokračovat do sedla mezi vrcholky Bezdězů. To se nachází už skoro 500 m n. m. Cesta nahoru se i nadále stává ještě prudší, sypou se tu kameny a je tu kmen přes cestu. Nechávám tu tedy kolo a vybíhám pěšky poslední půlkilometr.

Jsem mile překvapen, jak pěkný je z Malého Bezdězu výhled na Bezděz i na Máchovo jezero i Kokořínsko. Vyhlídky jsou tu na všechny strany a při západu slunce to tu skutečně stojí za návštěvu. Bohužel mě trochu znervózňuje 25 km vzdálený domov. Rychle se tedy vracím, sjíždím zpět stejným singlem do Bezdězu a po CT 3045 do Dvora. Hledám cestu k Hlínovišti, měla by vést podél pole, ale je třeba sjet skoro až ke státní silnici, odbočit vlevo k lesíku a projet až na kraj vesnice, kde lze přejet frekventovanou silnici. Mířím k cestě podél trati, kterou jsem s nadšením objevil loni. Za Zadním Hlínovištěm jedu "po hraně" údolí až k zelené turistické značce, po které sjíždím právě ke trati v údolí Dlouhý Důl.

Je nutné do toho šlápnout, aby nebyla zima. Jedno z mála údolí, kde je cesta pěkná a ústí na silnici, kde se vydávám vpravo do kopce do Plužné. Koukám, že bych příště mohl vyzkoušet cestu kolem sportovního letiště do Čisté, nyní ale jedu po silnici, už je šero. Z Čisté sjíždí po červené. Je to pěkná techničtější cesta, bohužel jsem tu snad nikdy nejel za světla, takže jedu opatrně a pomalu. Přes Debř pokračuji stále po červené mezi tratí a Jizerou po pěšině k Česaně a poté nahoru na Staroměstské náměstí.

Zřejmě poslední z letošních delších výletů, 52 km, s průměrnou rychlostí 18,8 km/h. Na Mladoboleslavsko velmi velké převýšení, 800 m.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Velký Bezděz z MaléhoBezdězu

Bezděz

10. 9. 2014
47 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Michalovice-Bukovno-po CT 8157 myslivna Důl-Bezvel-Plužná-Březinka-po CT 0060 Valdštejnsko, Bezděz-po CT 3045 Dvůr, bělá p. B.-po modré Sahara, Vlčí důl-Les nad Bělou-Hole-Hrdlořezy-po zelené Debř-po čer. Michalovice-po žl. MB


Čtvrtý pokus, cíl Bezděz. Vybral jsem v přímou trasu a převážně známé úseky, abych eliminoval zdržení. A zpočátku opravdu všechno vycházelo, sjel jsem do Podlázek, pak jsem upaloval vzhůru do Michalovic a proti silnému větru mezi skládkou a golfem (to bych teda byl nadšenej na tom golfu) do Bukovna.

Směrem k myslivně Důl po CT 8157 jsem si zase nastoupené metry sjel a vydal se údolím na Bezvel. cesta zpočátku dobrá se postupně proměnila v úplný močál, případně mazlavý hluboký jíl. Ale aspoň existovala. Postup se ovšem téměř zastavil, navíc se cesta milionkrát větvila. Dlouho jsem věřil, že vyjedu správně. Na konci se mělo stoupat právě kolem Bezvelu. Tak zaprvé-v kopci jsem běžným tahem bez řazení přetrh řetěz (chyba mého nýtování, naštěstí jsem měl spojku). A samozřejmě jsem vyjel někde v polích, odkud se dalo jet jen nevýhodným směrem do Plužné. Co naplat, do Březinky jsem tedy dojel po silnici a dál pokračoval po CT 0060. Ta byla naštěstí dobře značená a pěknými upravenými, místy i asfaltovými cestami mě dovedla přes Valdštejnsko skutečně až k Bezdězu. Přímo k hradu jsem nejel, měl jsem zdržení při opravě, musel jsem pospíchat domů.

vydal jsem se, konečně po větru, po CT 3045 do Bělé. Bohužel na rozhodující křižovatce ve Dvoře, kde zrady tuše jsem dával velký pozor, chybělo označení odbočky. Napálit jsem se ale nedal a tak jsem dojel k Inline parku Bezděz. Vlastně mě zajímala rozhledna, která je součástí. Ale vidim, že mapy.cz žijou budoucností, opět nebylo otevřeno (jako na Čížovce). Leda přelézt plot... Celý park vlastně nějak usnul, mělo být hotovo už před rokem, ale stále nic. Jinak by to byl moc pěkný areál.

Do Bělé jsem pěkně sjížděl, ale slunce zacházelo a začínala být zima. dostatečně jsem se však zahřál při krkolomném stoupání po modré na Šibeniční vrch. A pak lesem přes Saharu. Stále mě dostává, jak je Bělá roztahaná, pár lidí podél potoka na deseti kilometrech... ještě notnou chvíli jsem tedy sjížděl k železniční zastávce. Pokračovat se však dá sotva jinudy než do kopce. Já jel na Čistou a uhnul doleva po modré. Poté, co jsem přejel silničku, jsem se odklonil od modré mírně vpravo a po velké lesní cestě jsem dojel až do Hrdlořez. Čekal mě krásný sjezd po úplně nové silničce do Debře a pak klasicky přes Michalovice a roklí po žluté na Radouč.

Smůla se mi tedy stále lepí na paty, ale i tak jsem si výlet užil. Bezděz je odevšad impozantní, škoda toho řetězu a zavřené rozhledny. Průměrná rychlost 20,43 km/h též dobré.

http://app.endomondo.com/workouts/474394021/20482649

Bezděz

Hrad Bezděz

Rozhledna v Inline parku Bezděz

Hrad Bezděz na kole

6. 9. 2018
52 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 1000 m
Terén: Lesní cesty
 

Mladá Boleslav, Ptácká – po CT 17 Debř – po modré Důl, Plužná – Dlouhý důl – Hlínoviště – Farský les – Bezděz – po CT 3045 Dvůr, Vrchbělá – po červené Bělá pod Bezdězem – po CT 0060 nádraží Bělá p. B. – po červené Čistá, Důl, Debř, Čejetičky, Mladá Boleslav

Delší dobu jsem se nebyl podívat na Bezdězu, tak jsem si jel připomenout tohleto jedno z nejhezčích míst v okolí Boleslavi. Vyjel sem po Ptácké ulici, po žluté do Michalovic a po červené do Debře. Dále jsem se vydal po modré turistické značce přes Důl. Za touto myslivnou se docela nepříjemně stoupá a zhoršuje se cesta. Před Plužnou se ale dojede k polní cestě a pak dokonce na silnici. Modrou pak nechávám zmizet směrem na Březinku, odbočuji o kousek dál doleva v zatáčce před železničním přejezdem. Zpočátku mám obavy, aby se cesta někam úplně nevytratila, jak je obvyklé u takových cest. Nakonec se z ní ale vyklubala úplně skvělá spojnice vedoucí podél trati minimálně do Hlínoviště. Zde tedy mapa těžce selhává, výjimečně ale naopak, tedy že cesta je, a dokonce dobrá, tam, kde není vůbec značená. Jede se převážně po lukách mezi lesy a do Hlínoviště je třeba vystoupat s údolí.

V Hlínovišti křižuji hlavní tah na Českou Lípu a pokračuji do Dvora. Nejedu hned přímo na Bezděz, tudy se budu vracet, mířím ještě přes farský les a k Bezdězu se blížím od východu po CT 3045. Závěrečné stoupání je výživné a od posledního baráku je z jakýchsi důvodů dokonce zákaz vjezdu na kole. Jet se ale dá ještě dalších pár set metrů a ve všední zářijový den samozřejmě široko daleko nikdo není. Poslední část výletu je skutečně třeba jít pěšky kvůli schodům a skalkám, ale to už jsem u druhé brány. Výhled před západem slunce je parádní, jak můžete vidět na fotkách.

Už se ale ochlazuje a za chvíli se bude i stmívat, tak rychle zpátky. PO CT 3045 do Dvora je to mžik, kolem Vrchbělé po červené je v lese už trochu hůř vidět, ale stále se spíše klesá. Vracím se na asfaltovou CT 3045, projíždím Bělou kolem rybníku Slon a po CT 0060 až k nádraží. Zde je třeba vystoupat po červené k Čisté. Do Boleslavi pak zbývají vlastně dva poslední úseky-po červené do Dobře a podél Jizery k Česaně. Aby byla změna, vzal jsem to ještě do Čejetiček a na Staroměstské náměstí vystoupal z jihu, pod hradem.

Díky zajímavé cestě do Hlínoviště a magickému Bezdězu je úspěch výletu zaručen. I ve zkracujícím se dni jsem stihl po práci ujet 52 km, průměrná rychlost poklesla na 18,6 km/h kvůli pobíhání kolem hradu.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Hrad Bezděz

Bezděz

Hrad Bezděz, kopec Malý Bezděz a Máchovo jezero

Bělá pod Bezdězem

3. 9. 2014
45 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Radouč-Bradlec-po červené Bakov, Velký Řečkov, Klokočka-po zelené Bílý kříž-Radechov-Sahara-Bělá pod Bezdězem-Plužná-po modré myslivna Důl, Debř-po červené Michalovice-po žluté MB


Už tu máme září a já se asi potřetí pokusil dojet na Bezděz...neúspěšně:D Ale popořadě. Vydal jsem se zkusit štěstí po modré do Bradlce. Bohužel, jak se opakovaně potvrzuje, značení je v okolí Boleslavi velmi špatné. Modrá se ztrácela, poslední značka byla asi 10 m před vjezdem do nějaký pískovny. Až zpětně podle mapy se ukázalo, že trasa vede někudy úplně jinudy. No dobrý, tak jsem to objel, sjel k řece za vsí a pěknym trackem po červené dojel do Bakova.

Po červené jsem vlastně pokračoval (že cyklostezka 241 je místy značená špatně ani nemusim zmiňovat) přes Velký Řečkov až na Klokočku. Tam jsem se napojil na zelenou (a fiktivní CT 8150). U Bílého kříže jsem pokračoval dál směrem na Bezděz, ale u Radechova, nepotkajíc dosud jedinou značku údajné cyklotrasy, jsem se vydal po špatné cestě. Možná nakonec dobře, po skoro 10 km táhlého mírného stoupání jsem se rozhod kolem sedmé zkrátit výlet a vyrazit přes Saharu do Bělé. To město je nekonečně dlouhé, projel jsem až k nádrži Slon a vydal se po modré (mnoho schodů, pro kolo nic moc).

Původně jsem chtěl pokračovat po zelené na Valdštejnsko, ale jak jsem fotil západ Slunce nad Bezdězem, uvědomil jsem si, že to mam domů ještě dost daleko. Do plužné jsem tedy jel po silnici, ale nic není tak růžové, poměrně dlouhý úsek ještě v Bělé je rozkopaný a zralý na nesení kola přes rameno. Pak už se ale jelo dobře, i po modré z Plužné. I když v lese už začínala být tma a na té rozbité cestě nic moc. Ale klesal jsem, tak to odsýpalo. Až za Debří podél řeky, kde už to naštěstí dobře znam, se v šeru ztrácely terénní nerovnosti.

Přesto, že jsem výlet tolik zkracoval, padlo tam 45 km s průměrnou 20,3 km/h, tak to není zlé:)

http://app.endomondo.com/workouts/474393775/20482649

Bezděz jak za Máchy

Bělá pod Bezdězem, Zvířetice

27. 8. 2014
37 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Debř-po modré Myslivna Důl, Plužná, Březinka-po žluté Bělá žst.-po zelené Bělá p. Bezdězem-po modré Bítouchov, Zvířetice-Dalešice-Debř-MB


Původně jsem měl v úmyslu dojet během krátkého odpoledního výletu na Bezděz, ale ten je trochu moc daleko na to, jak se krátí dny. Přesto jsem našel krásný cesty lesem směrem na Bělou. Do Debře jsem ještě jel po silnici, ale pak po modré stále do kopce po příjemné polní cestě, která se po odbočení cyklotrasy rychle proměnila v brutální lesní. Kolem Plužné se jede krátce po silnici, ale pak Koňským dolem, malinkou pěšinkou do Březinky k vodárně.

Co jsem však nečekal, že se cesta ještě rapidně zhorší-na žluté do Bělé. Velmi prudká stoupání plná velkých kořenů a kolem vymleto, kvůli tomu se musí kousek i pěšky. Zvlášť tento úsek technicky velmi náročný. Pod tratí se podjede malým tunýlkem, tak akorát na řidítka a opět se prudce stoupá k Bělé, kde se mi naskytl nádherný pohled na Bezděz se zapadajícím sluncem. Modrá přes nekonečnou Bělou se vyloženě motá, nahoru dolu, odměnou může být Máchův pomník:D Nakonec se sjede opět k trati a musí se stoupat směrem na Čistou. Já odbočil opět na modrou a zamířil po rovinatém terénu lesní cestou přes Bítouchov do Zvířetic, které se mi ukázaly pěkně osvícené v zapadajícím slunci.

Dost se ochlazovalo a tak jsem jel svižně po silnici přes Dalešice, Debř a Radouč do Boleslavi. Asi 200 m před barákem jsem přetrh poprve v životě řetěz, vlastně moc nechápu, jak se to může stát. Tohle ale byla moje blbost, zabral jsem v nepravou chvíli...tak aspoň mi to donutí ho konečně vyměnit a celé kolo seřídit. Výlet se mi nakonec moc líbil, ač jsem nedojel, kam jsem chtěl. Dvě hodinky, 37 km, průměrná 19,40 km/h:)


http://app.endomondo.com/workouts/474422113/20482649

Náladovka s Bezdězem

Na památku K. H. Máchy

Zvířetice

Rozhledna Hradišť (Mladoboleslavsko)

6. 4. 2016

50 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

M. Boleslav-po červené Vinec, Krnsko-po CT 147 Strenice-po CT 8157 Niměřice, Bezno-po CT 8158 Velké Všelisy, Zamachy-po CT 0009 rozhledna Hradišť-Kadlín-údolí Košáteckého potoka-Boreč-Skalsko-Kovanec-Horní Cetno-Niměřice-Strenice-Řehnice-k červené na Vinec, MB

Březen byl asi nejchladnější měsíc téhle sezóny, takže jsem ani nebyl na kole. Hned zkráje dubna ale přišlo léto a už se to množí. Poprvé jsem vyrazil v Mladé Boleslavi. I když už se mi zdálo, že tu mam vesměs všechno v okruhu 25 km proježděno, ukázalo se, že ne tak docela. Tak kupříkladu Rozhledna Hradišť-a jedem!

Z Boleslavi přes Vinec do Krnska jsem jel po červené. Říkal jsem si jak jinak, ale cestou zpátky jsem alternativu našel. V Krnsku jsem opět obdivoval viadukt a dále pokračoval po CT 143 do Strenice do mírného stoupání po pěkné silničce. Ze Stranic pak po CT 8157 do Niměřic stoupání z údolí Strenického potoka č.1, pak boj proti vichru na rovinkách do Bezna (zchátralý zámek), odkud jsem zamířil po lesní cestě do Velkých Všelis. Trochu mi tam nějak nesedělo značení CT 8158, ale po zajížďce (vyjížďce z údolí č. 2) jsem trefil tu správnou cestu kolem studánky. Do Zamach se cesta dost zhoršovala, takže co by hodil menší sklon kopce do pohody, to zhoršil kluzký šikmý terén. Projet Zamachy znamenalo opět překonat údolí (č. 4) a konečně po CT 0009 asi po kilometru dojet alejí k rozhledně. Rozhledna Hradišť je otevřená od dubna do října každý den mimo pondělí 9-19 hod a vstupné je dobrovolné. Vidět je krásně Bezděz, Ještěd a Vrátenská hora ...a polní, z dotací luxusně vyasfaltované, nikam nevedoucí cesty kolem konce světa jménem Kadlín. Po jedné z nic jsem se vydal ke Košáteckému potoku, na konci asfaltky mě čekala hluboká bažina, kde zřejmě bývala před těžbou lesa i cesta. Dva kilometry jsem se probojovával údolím ve stylu Spartan race, ale stálo to za to, Jinak bych se musel vracet stejnou cestou. Takto jsem při první příležitosti odbočil prudce vlevo na Boreč, abych si popáté vystoupal od potoka. Držel jsem se na náhorní plošině na vedlejších silnicích-po mém průjezdu jak po sesuvu půdy-přes Skalsko (CT 8159) do Kovance a Horního Cetna konečně po větru do Niměřic (nepřístupný zámek a přístupná kaple).

Následoval sjezd do Strenic a jak tak koukam na ukazatele, přece nepojedu zas do Krnska...valim to po šesté z údolí serpentýnami na Řehnice-opět osada na konci světa ve slepé ulici, ale ne tak pro cyklisty, ti mohou pokračovat lesní cestou k Jizeře-paráda. Já jel na kraji pole, dole v údolíčku vede další cesta, ale zcela zdevastovaná těžkou technikou. Projede se viaduktem k Jizeře a jsem opět na červené kousek před Vincem. Zpět do Boleslavi už je to co by kamenem dohodil.

Pěkný výlet na 50 km, téměř celý po nefrekventovaných silničkách, asi 15% po lesních cestách a 5% ten brutál u Košáteckého potoka. Počasí teplotně přálo, s větrem už to bylo horší. Pár stoupání na trase je, jsou poměrně intenzivní. Zajímavé je, že se všechny obce na trase dají označit za konec světa, nicméně se asi jedná o zašlou slávu, protože snad v každé z nich je zámek:D Průměrná rychlost 20 km/h hodně spadla na krátkém úseku bahenní lázně.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Rozhledna Hradišť

Viadukt Krnsko

Zámek Bezno

Pohled na Bezděz a Vrátenskou horu z rozhledny Hradišť

Kaple Niměřice

Rozhledna Vrchbělá (Mladoboleslavsko)

31. 8. 2016

46 km

Obtížnost: Střední

Technická náročnost: Střední

MB-Radouč-po žluté Michalovice-po červené Čistá-Bělá p. Bezdězem, žst.-Plužná-Bělá p. Bezdězem-po červené rozhledna Vrchbělá-Bělá-po CT 0060 Bělá, žst.-Bítouchov-Dalešice-Debř-po červené vodárna-MB


S rozhlednou Čížovka jsem měl smůlu i napodruhé, tak teď ještě vyzkoušet rozhlednu Vrchbělá v inline parku Bělá. Je to poměrně daleko, takže žádné otálení. Z Boleslavi jsem vyjel přes Radouč, Michalovice a dále po červené přes Zadní Důl do Čisté. Pěkně to tam stoupá v kaňonu. K nádraží do Bělé přejíždím po silnici. Řeknete si-to je to teda daleko. Jenže Bělá má asi deset kilometrů... Navíc jsem netrefil tu nejlepší odbočku a zamířil na Plužnou. Krom kilometrů to byl také nezanedbatelný kopec navíc. Takhle mě čekal sjezd k trati a ještě jedno stoupání zpět k městu.

Z Bělé už je cesta navigačně jednoduchá-jede se po červené až k rozhledně. Asi kilometr a půl se sjíždí od náměstí kolem koupaliště do údolí, pak červená pokračuje do lesa, kde jsem čekal brutální nástup. Nebyl pohodový, ale docela dobře se jelo, cesta nebyla zarostlá a stoupalo se pozvolna-moc hezké:) A vyjede se na konci areálu inline parku, jen kousek od rozhledny s podivným názvem Vrchbělá. A mám štěstí, je otevřená. Vystoupám 22 m a kochám se pohledem od Ještědu přes Ralsko a Bezděz, za nímž se už sklání slunce.

Na cestu zpět vyrážím po příjezdové cestě k motorlandu a pokračuji velmi táhlým údolím periferie Bělé kolem rybníku Slon po CT 0060. Dlouhé snad i desítky minut se jede městem připomínající spíš chatovou osadu mírně z kopce, až se vyjede opět u železniční stanice. Stoupám ulicí Pražskou a nahoře odbočuji k modré na Bítouchov. O té už je známo, že tam to jede jedna báseň. Na Bítouchov není ikdo zvědav, vzal jsem to přímo k zelené do Hrdlořez, ale dál jsem se rozhodl sjet k Jizeře, nejlépe na protější břeh v místech Josefova Dolu. O cestu jsem měl strach, byla jen čárkovaná na mapě. Jel jsem statečně, maje radost, že cestou letim, až jsem se dostal na kraj vsi, ale jaké?:D Ukázalo se, že se jedná o Dalešice, tak mě čekal ještě kus cesty po silnici zpátky do Debře. Do centra jsem to vzal po červené k vodárně a přes Michalovice a Rožátov.

Noo, 46 km takhle po práci, hezký a rychlý výlet-23,71 km/h.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Rozhledna Vrchbělá

Bezděz z Vrchbělé

inline park Bělá

Rozhledna Vrchbělá s Bezdězem

Vrátenský větrný mlýn (Mladoboleslavsko)

18. 5. 2017
48 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

MB-po červené Vinec-Rokytovec-Pětikozly-Krásná Ves-Kováň-Skalsko-větrný mlýn Vrátno-Kluky-Skalsko-Katusice-Daměře-Goliášova rokle-Řehnice-po červené MB


Celkem pozdní období na první mladoboleslavský výlet, nakonec ale o to hezčí... Vyčasilo se a přitom nebylo příliš horko-ideál. Vyrazil jsem tedy přes Čejetičky po červvené do Vince. Objevil jsem za Katusicemi totiž větrný mlýn. Je to relativně daleko, tak jsem cestou tam jel po silnici. Ono ani příliš mnoho jiných možností není.

Z Vince jsem tedy jel do Rokytovce, dále na Pětikozly, křížem přes silnici 272 na polní cestu do Krásné Vsi a podél zemědělského družstva zarostlou cestou do Kováně. Bohužel jsou zde špatně značené cyklotrasy, tak jsem sjel až do Podkováně. Bylo mi to podezřelé a pokračovat jsem chtěl jinudy, takže jsem se vrátil na CT 143. Za chvilinku jsem byl pod Podskalskem, celou vsí se totiž prudce stoupá, až k Parostrojnímu muzeu. Pak už zbývá asi 2,5 km ke křižovatce, kde se vydáte nejmenší cestou, severozápadně, načež se co nevidět vyloupne Vrátenský mlýn. Bohužel bez lopatek, ale i tak velmi pěkný. Pozadí mu dělá Bezděz, dominanta celého kraje.

Vracím se zpět na křížovatku, pokračuji na Kluky a do Skalska dojíždím po polní cestě. Opět sjíždím ke Strenickému potoku a kolem PP Zadní Hrádek podél trati zkouším dojet do Katusic-vydařilo se a jedná se o pěkné údolí, i když sjízdnost není úplně nejlepší. Pouze přes Katusice projíždím po silnici, hned za nimi za výjezdem na Cetno odbočuji na lehce zarostlou polní cestu-postupně je zarostlá trochu víc, ale projet jde a kupodivu je to na dlouhou dobu nejhorší úsek. Od silničky Krásná Ves-Líny se vjíždí do zalesněného údolí, kde se jede převážně dost pěkně, z kopce navíc. Měl jsem z toho trochu strach a docela to trvalo, přecijen však je to 10 km mimo civilizaci lesní cestou. Není kam zbloudit, pořád za nosem. Pod Rokytovcem se opět křižuje silnička a tady se to začíná poněkud horšit.

Nejprve se jen projede přes políčko, ale pak začíná les po těžbě a tam je to na pytel-kolo na ramena a i tak je obtížné projít. Poslední úsek, než se dojede k Jizeře, je hrůza, to už se nedá jet ani místy. Rozhodně lepší vyjet do Řehnic. Je to sice přes kopec, ale rozhodně po lepší cestě.

Zbytek cesty, za viaduktem, už je strá známá červená turistická, která vás dovede do centra Boleslavi přes Vinec a Čejetičky.

Průměrnou rychlost na 19,93 km/h srazila nutnost proklestění se lesem. Půlka cesty tak byla pohoda, druhá půlka zajímavá a jeden úsek pod psa...

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Vrátenský větrný mlýn

Vrátenský větrný mlýn

Vrátenský větrný mlýn

Rozhledna Hradišť (Mladoboleslavsko)

24. 7. 2019
49 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 600 m
Terén: Asfaltky, místy lesní cesty


Mladá Boleslav - po červené Vinec, Krnsko - Stránov - Jizerní Vtelno - Stránsko - po CT 8145 Chotětov - Nemyslovice - Zamachy - rozhledna Hradišť - Syslov - Malé Všelisy - po CT 8158 Bezno - po CT 8157 Velké Horky, Strenice, Malé Horky, Rokytovec, hřbitov Vinec - Vinec - po červené Čejetičky - Česana - Mladá Boleslav-Staroměstské nám.

Po třech letech se rád podívám na rozhlednu Hradišť, odkud je to na dohled Máchovu kraji. Kudy jinudy vyjet, než po červené přes Čejetičky podél řeky do Vince a do Jizerního Vtelna. To jest po štěrkové, kousek panelové a běžné lesní cestě. Hlavní silnice na Mělník se opravuje, tak toho využiju a stoupám ke Stránsku serpentinami, kam bych jinak nejel.

Dnes to vůbec bude celkem dost po asfaltu, protože to není úplně blízko. Silnice do Chotětova, to je asi 6 km bez čehokoliv zajímavého, mě moc nebavila, aspoň že tam není provoz. DO Nemyslovic je to o drobet lepší, nejede se pořád rovně, křižuje se hlavní tah na Mělník a pak se vjíždí do opuštěnější oblasti. Z Nemyslovic sjíždím cestou v úvozu k potoku Hluboká a i nadále proti jeho "proudu" s dá jet celkem slušně. Podobných cest je tu mnoho a většinou jsou velmi špatné, ale jestli mě paměť nešálí, tahle ušla, takže jsem projel k silničce s CT 6000 a stoupám do Zamach. Ještě přes jedno údolíčko je nutné jet k pár barákům označovaným jako Syslov a pak polem k aleji vedoucí přímo na západ k rozhledně Hradišť. Sklizeň v plném proudu, takže romantika jak za Máchy, Bezděz v pozadí, no mrkněte na fotky...

Zpět sjíždím do Syslova, kde ale odbočuji vlevo na malou asfaltku vedoucí a posléze sjíždějící mezi Velké a Malé Všelisy. Údolím Košáteckého potoka (je tu i CT 8158) rychle pokračuji k Sovínkám, kam je třeba samozřejmě vystoupat. Tato vesnice je spojená s Beznem, kde u rybníka odbočuji vlevo a po CT 8157 vedoucí po silnici se vracím do Velkých Horek/Malých Horek/Strenic, jsou to spojené vesnice od jednoho konce údolí k druhému. Na dohled je Rokytovec, stáčím se na východ a mířím do Vince. Po silnici to jede rychle a protože neexistuje alternativa, do Mladé Boleslavi se  vracím opět po červené, jen místo kolem Akumy jedu kolem Česany.

Průměrná rychlost 21,3 km/h odpovídá malé terénní náročnosti. 600 m převýšení je v normě, když se nejede na jihozápad.

 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Máchův kraj

Rozhledna Hradišť, Kadlín

Sklizeň v Máchově kraji

Rozhledna Čížovka

4. 9. 2014
43 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Nízká

Kosmonosy-Horní Stakory-Násedlnice-Koprník-Kněžmost-po CT 8150 Suhrovice, Drhleny, Čížovka-Malobratřice-Obruby-po CT 8147 Bechov, Svobodín-po CT 8148 Dlouhá Lhota, Březno, Kolomuty, Řepov, MB


Nedobytný Bezděz a severozápadní oblast Mladoboleslavska už mě omrzely, tak jsem kouknul do mapy a oči mi padly na rozhlednu Čížovka. Zpočátku musim přes celou Boleslav a Kosmonosy, to mi zrovna moc nebaví. Pak do horních Stakor, ač po modré, je to po silnici. Ve Stakorech jsem si zkrátil cestu pěšinou ke Studénce. Pak to ovšem začalo, dlouhé rovinky po silnici proti větru, hrůza. Už jsem si nějak odvyk jezdit v nížině po silnicích a chtěl jsem tomu uniknout, bohužel nebylo kudy, tak jsem pokračoval až do Kněžmostu po nefrekventované silničce. Jen cyklisty vytáhlo sluníčko.

Celou dobu z Kosmonos jsem měl jet po cyklotrase 8153. Ani už jsem na ní nespoléhal a udělal jsem dobře. Ten, kdo ji značil, si teď dá pár facek, první značka se objevila asi po 15 km někde v Koprníku a druhá, poslední, byla přeškrtnutá na znamení konce značení, totální výsměch. Z Kněžmostu byla kupodivu slušně značená CT 8150, ovšem zase vedla po silnici, ačkoliv byla vidět pěkná paralelní upravená polní cesta mezi rybníky u Suhrovic-pro příště. Do Čížovky mi překvapilo solidní stoupání a taky to, že rozhledna není dostavěná a zkolaudovaná, takže není otevřená.

Konečně jsem tedy začal po větru sjíždět do Malobratřic, to to jelo samo. Z Obrub do Svobodína jsem se jal po další z diletantsky značených CT, tentokrát 8147. Světlou výjimkou budiž zbytek výletu po CT 8148, která naštěstí byla značena znamenitě, v téhle oblasti mi končila totiž mapa. Mezi poli jsem prosvištěl do Dlouhé Lhoty a Března, projel jsem Kolomuty i Řepov a pěkně za Olympií podél Klenice jsem se protáh do Štěpánky. Už jsem se jen v rychlosti promotal městem tak, abych udržel průměrnou nad 23 km/h. To díky značnému podílu silnic na celkem 43 km dlouhém výletu. jakjsem byl zpočátku otráven z nezáživného prostředí a silnic, tak se z toho vyklubal pěkný výlet, škoda, že ta rozhledna byla zavřená.

http://app.endomondo.com/workouts/474393814/20482649

Rozhledna Čížovka

Rozhledna Čížovka