59 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Lesní cesty, místy asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - Kilometrovka - Zoo Plzeň -
Přední Skvrňany - Slovanské údolí - Vejprnice - Tlučná - koupaliště Tlučná
- Nýřany - Na Pomezí (Haspl Schacht) - U Maška - Kníje - Plešnice - podél
Hracholuského potoka Mže - po zelené Buben - po modré Plešnice - podél
trati Na Svanku - Myslinka - Tlučná - Vejprnice - Vochov - po CT 2259
Malesice - po NS Údolím Mže Křimice - Kozí pec - Sylvánský vrch -
Kopeckého pramen - Pod Záhorskem
Původně jsem chtěl zajet k bývalým jámám Jan a Haspl Schacht u Pankráce
na Nýřany, jenže tam opravdu není co vyfotit kromě cedulky. Takže jsem
nakonec dojel až na Buben. Protože pojedu jen po okolí, můžu se tak nějak
toulat. Jedu tedy přes Lochotínský park ke Kilometrovce, tak kolem zoo k
lávce přes Mži a dále nikoliv ke Křimicím, ale do Předních Skvrňan.
Slovanským údolím totiž zamířím na kraj Plzně a kolem Vejprnického potoka
pěknou pěšinkou ke Brůdku. Podjedu viaduktem směrem na Novou Hospodu, hned
za ním však odbočím vpravo do prudkého kopce, který mě vynese nad trať a
kudy pokračuje lesní cesta. Děsím se dne, kdy tu začně stavba
vysokorychlostní železnice a desítky krásných cest a kilometry lesa
přijdou vniveč. Zatím ale nerušeně projíždím k dalšímu viaduktu u
Pekelného rybníku na kraji Vejprnic. Nádražní ulicí, Nad Dráhou a Luční
ulicí projíždím k novému úseku cyklostezky zatím bez číselného označení do
Tlučné. Podél Vejprnického potoka se jede skutečně pěkně. Já bych
preferoval trochu zajímavější cestu, ne takhle nataženou podle pravítka,
ale nemůžu se zlobit, je to pěkný úsek😊
V Tlučné stoupám za koupaliště, abych nemusel skrz ves. Celé koupaliště
objíždím a lesem se dostávám k fotbalovému hřišti. Odtud pak kudy to jde
do Pankrácké ulice, která ústí v cestu na kraj Nýřan. Po velké prašné
cestě pokračuji i nadále na západ směrem na Kamenný Újezd. hned na první
rozcestí za Havířskou ulicí ale odbočuji doprava nahoru k Pankráci. Podle
mapy.cz zde cesta končí, ale ve skutečnosti lze pěšinkou projít po nějakém
náspu historické vlečky, načež vyjíždím na CT 2301. Musím trochu na jih,
ale na kraji lesa hned odbočuji vpravo na neznačenou větší cestu, která se
klikatí krajem lesa a nakonec do něj vjíždí právě u bývalé jámy Jan. I
další úsek je dle mapy.cz bez cest, ale přitom už vím, že se projet dá a
cest je tu poměrně dost. Jsou jen poněkud v horším stavu. Zklamaně navíc
zjišťuji, že ani u jámy Haspl Schacht není moc k vídění. Pokračuji tedy na
západ, kam mě cesty pustí, nevědíc, kam přesně mě dovedou. Trochu už jsem
ztratil víru, přišlo mi to daleko, ale nakonec jsem vyjel na žluté kousek
od rozcestí U Maška. To je velmi dobré znamení, tam jsem potřeboval.
Necelý kilometr pokračuji po žluté, pak žlutá odbočuje na Harabasku,
zatímco já pokračuji ve směru na Kníje.
Párkrát už jsem v těchhle končinách bloudil, tak dnes to zkusím znovu a
lépe. Nenechal jsem se svést cestou zpět na východ a pokračoval tvrdošíjně
pásem lesa směrem na Kníje. Není tu cesta nic moc, místy se jede spíše
zarostlou pustinou. Jak se blížím k vesničce, už to vypadá nadějněji.
Skutečně se podařilo projet, jenže za chvilku jsem u hlavní silnice na
Stříbro a musím tak půl kilometru k odbočce na Plešnici po ní. Není žádný
velký provoz, ale na rovince se jezdí autem přes 100km/h, takže nemám
velkou radost. Rychle se klidím na vedlejší silnici a přes kopec pokračuji
do Plešnice. Pokračuji přímo na sever přes trať k Hracholuskému potoku.
Chtěl jsem jet sice spíše horem rovnou k Bubnu, ale špatně jsem odbočil,
tak sjíždím do chatové osady rozprostírající se přímo nad potokem.
Serpentinou rychle klesám, pak je nutné odbočit vlevo na cestu, která není
slepá a vede ke Mži. Podél řeky už vede zelená, jen se ji dobře držte, já
neodbočil vlevo, protože vím, že by mě tam čekal moc prudký kopec. Jenže
takhle jsem jel přes soukromé pozemky ke schůdkům a po prudké stráni jsem
se nevýraznou pěšinkou dostával na původní trasu ještě hůř, než kdybych si
kousek vytlačil. K řece se trasa nicméně znovu vrací. Je to tu docela
zábavné a technicky náročné. Podobně jako od hospody přímo ke zřícenině
Buben.
Dnes se nechci vracet ani po zelené ani po modré k Chaloupkům, ale po
modré podél Úlického potoka přes nějaký ten brod k CT 37. Až poté se
vydávám podél trati k Chaloupkům, kde ovšem v zatáčce za podjezdem
pokračuji na lesní cestu rovně, stále podél trati. Měla by mě dovést k
Bdeněvsi. K "vechtru" dojíždím celkem bez problému, ale pak se cesta
ztrácí. Vím, že jsem měl překonat nějakou propustí trať a vydat se po
druhé straně. Jednou, kudy se sotva protáhnu, jsem tedy zrovna potkal, tak
vymetu všechny pavouky a co mě asi čeká na druhé straně. Bohužel žádná
cesta směrem na Bdeněves tu není. Stoupám tedy ztěžka po louce k hlavní
silnici. Špatná zpráva je, že musím překonat tři pruhy státovky, ta dobrá
naopak je, že po ní nemusím ani kousek stoupat, jak to původně vypadalo,
ale jen ji přejedu na druhou stranu a mohu pokračovat od vysílače na jih
do Myslinky. Cesta je trochu zarostlá, ale projet se dá, to mám velkou
radost. Bohužel na rozcestí o kus dále nepokračuje, jak je uvedeno v mapě,
tak tedy jedu doprava. Dostal jsem se k modré turistické trase, to je
správně, po té už dojedu do Myslinky.
V Myslince projíždím po louce k CT 2301 a u Liščích jam u závory odbočuji
vpravo na cestu do Tlučné. Zase jsem chtěl jet trochu jinudy, ale tahle
cesta je také dobrá, obzvlášť když už je velké šero a není čas ztrácet
čas. Kousek nad koupalištěm tedy odbočuji k samotě a na hranici soukromého
pozemku se dá jet vymletou polní cestou k hlušině bývalého dolu Antonína
Uxy. Cesta se postupně stáčí a šlo by po ní dojet zpět do Kozolup. Za pár
metrů je ale odbočka na velkou cestu směřující k Vejprnicím. A po té se
vydávám. Na kratší úsek využiju silniční spojení mezi Tlučnou a Vochovem,
za zatáčkou ale odbočuji znovu na polní cestu k vysílači nad Vejprnicemi.
Odtud pokračuje vycházková alej. Na rozcestí odbočím vlevo a dojedu rychle
do Vochova. Po CT 2259 pak pod tratí, přes silnici a skrz pole jedu do
Malesic, pak po NS Údolím Mže do Křimic, neznačenou cestou do Radčic a
protože toho ještě nemám dost, do Plzně se vrátím cestou z ulice V
Břízkách, která se mění na ulici Na Jívách. Z Radčic vede tímhle směrem
tolik cest, že nikdy nevím, která je která. Naštěstí jsem jis trefil
dobře, jenže ta se i nadále rozdvojuje. U studánky Viktorka jsem zvolil
špatně a tak se musím ještě kus vracet lesní tmou. Napodruhé už to vyšlo,
stoupám kolem Kozí pece, vyjíždím na pole za Globusem, která se rychle
mění v silnici a další nákupní zónu (nikdo už do těch obchodů nejezdí, ale
pořád je budeme stavět😕). Projet se tu ale dá bez problému, takže přes
Sylvánský vrch a hurá do sjezdu k Tleskačově ulici, kolem ovcí k hrozivé
pěšince kolem bezdomovců nad Kopeckého pramenem, po zoraném poli ještě bez
vyšlapané cestičky k Privamedu a zpátky do Záhorska.
Zajímavé cesty jsem dnes zkusil, stálo mě to ale mnoho času. Průměrná
rychlost tedy jen 18,2 km/h, ale 59 km je tak nějak podle plánu. 713
nastoupaných metrů je v pořádku😊
Žádné komentáře:
Okomentovat