Hradiště Březina

49 km

17. 9. 2024

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 800 m

Terén: Polní a lesní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Zadní Roudná - Jateční ul. - u sv. Jiří - Bukovec - po červené Holý vrch, Horní Zábělá, Chrást, Chrástecký vrch - Smědčice - Bušovice - Kolna - Přešov - Březina - zámek Březina - po červené hradiště Březina, polesí Hradiště - Pod Čihadlem - Osek - Litohlavy - Klabava - po žluté klabavské tunely - Ejpovice - Kyšice - po CT 3 Červený Hrádek, Újezd - u sv. Jiří - po žluté Pecihrádek - Zadní Roudná - Pod Záhorskem

 

 

Úterní rychlovyjížďka na dvě a půl hodinky, to mi na hradiště Březina vychází. Vezmu dron a tohle jinak docela špatně zaznamenatelné místo vezmu ze vzduchu. Od té doby, co je všechno v Plzni vyasfaltované, jezdim k Jateční ulici častěji po silnici přes Zadní Roudnou. Jateční ulicí a po lávce přes Úslavu se přenesu ke sv. Jiří, ještě podjedu trať a až po takové době je první možnost jet mimo zpevněnou cestu aspoň trochu do přírody a sice po červené k lesu pod Chlumem. Tyhle hezké cesty ale do Bukovce nevedou, takže musím zpátky na asfalt a sjet do vsi. Už není nutné projíždět ulicí Mezi Podjezdy, pokud budete pokračovat do prudkého kopce po červené k Holému vrchu jako já nyní. Jedete zkrátka po bývalé trati. Hezky lesem pak pokračujete přes Horní Zábělou, stoupáte nad zadní hájovnu a pak začnete klesat k Chrástu. Pod rybníkem Vlčka se vyloupnete na konci ulice Ke Skupovně, kudy dojedete až k přejezdu trati na křižovatce silnic od Plzně i Dýšiny. Ulicí Pod Školou pak sjíždím ke Klabavě, která je opět rozvodněná. Není ale problém ji překonat, takže co nevidět už supím  do prudkého kopce ke Chrásteckému vrchu. Něco se tu buduje, snad někomu zas nepřeskočilo kolečko a nezačne se tu kvůli jedné samotě asfaltovat. Bývala tu pěkná polní cesty, nyní spíš taková štěrkovka. Na smědčické straně odbočuji u prvního domku vpravo a jedu nad koupalištěm na jihozápadní konec Smědčic, pak jedu po silnici do Bušovic. 

Z Bušovic stoupám po silnici na rozcestí U Třech lip, odkud se dá jet zase po polní cestě do lesa a pokračovat nad Kolnou a Novým Dvorem k vršku Přešov. Zdá se, že cesta po lukách mezi lesy je zase průjezdná, tak uvidíme, na jak dlouho. Projedete po lesní cestě, která slouží jako skládka stavebního materiálu a začnete se stáčet k severu a klesat směrem k Březině. Když cesta vyjede z lesa, musíte se vydat kolmo vpravo na další cestu, která bývá neprůjezdná. Dnes byla ale úplně v pořádku, takže za chvíli jsem v areálu zemědělského družstva a projedu celou Březinu k zámku, kolem kaple sv. Terezie z Lisieux a pak po červené do prudkého technického stoupání až k hradišti Březina. Na chvilku se zastavim zalítat s dronem a pak se musím rychle vracet, ať nedopadnu jako při posledním výletu, kdy jsem po setmění v Třemošné měnil duši.

 

Ještě kousek po červené sjíždím k rozcestí Polesí Hradiště, kde odbočuji vpravo a asi 100 m sjíždím, než odbočím vlevo na neznačenou pěšinku. Ta má být zkratkou mým směrem, ale místo toho končí někde uprostřed lesa, takže pak jdu lesem, než se vrátím na červenou. Na další rozcestí vede kolmo větší neznačená cesta, jedu vpravo k silnici, za kterou se stáčím na jihozápad a rychle sjíždím po štěrkové cestě k rozcestí Pod Čihadlem. Za tímto rozcestím je cesta trochu horší, ale to nebrání rychlému sjezdu do Oseka. Krásná úzká silnička do Litohlav už je rozdělena nepřehlednou křižovatkou s novou silnicí od dálnice, takže už není tolik malebná. Dnes ale nemám čas skákat po zářezu, kde dřív vedla modrá turistická přes Hudlice. Z Litohlav pokračuji do první zatáčky po silnici do Smědčic, kde sjíždím ze silnice a vydávam se k lesu polní cestou. Kousek pak jedu po zelené, než odbočí na druhou stranu, než já potřebuju. Sjedu do horní části vsi Klabavy a pak po žluté kolem obnovené skládky sjíždím po panelové cestě ke klabavským říčním tunelům. Mezi Ejpovickým jezírkem a železniční tratí projedu do Ejpovic a až na konci ulice V Rákosí projedu viaduktem pod železnicí na druhou stranu, kde stoupám pod kamenolomem po hezkém singlu do Kyšic. Z Kyšic jedu po CT 3 přes kopec do Hrádku, stále po té samé cyklotrase i do Újezdu a ke sv. Jiří. Teď už je zřejmé, že jsem se stihl vrátit relativně včas, takže to vezmu ještě po žluté do prudkého kopce přes Pecihrádek, pak už se přes zadní Roudnou a kolem Roudenských pramenů vracim do Záhorska.

 

Pěkných 49 km za dvě a půl hodinky, 800 nastoupaných metrů a průměrná rychlost zaokrouhlená na jedno desetinné místo 20,0 km/h.   

Hradiště Březina

 

Bývalý lom Ovčín u Radnic

27. 8. 2021

70 km

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1000 m

Terén: Lesní cesty, asfaltky

Plzeň-Pod Záhorskem - Na Zavadilce - Velký Bolevecký ryb. - Pecihrádek - po NS Údolím Berounky Bukovec - po zelené a žluté Horní Zábělá - Černá mýť - Dýšina - Nová Huť - Horomyslice - Čertův kámen - Kokotsko - Vitinka - Nový Dvůr - Stupno - Břasy - Přívětice - býv. lom Ovčín - po červené Jordánek, zámek Březina (kaple sv. T. z Lisieux) - Volduchy - Rokycany - po CT 3 Klabava, Ejpovické jezírko, Kyšice, Červený Hrádek - Újezd - u sv. Jiří - Zadní Roudná - Pod Záhorskem


Předpověď počasí se mění co hodinu, takže se na ni jako obvykle nedá spolehnout. Jak se potvrdilo, tak ani radar na hodinu dopředu nedokázal pravdivě ukázat, co se bude dít. Nemá ovšem smysl sedět doma, mám zajímavý cíl na vyhlídce nad bývalým lomem Ovčín u Radnic. Vyrážím ze Záhorska k aleji Svobody, přes vilovou čtvrť na Zavadilce, ulicí Pod Stráží sjíždím do Malého Bolevce a přes Ostende pokračuji kolem Boleveckého rybníku. Využívám toho, že je zataženo, není tu moc lidí. Po žluté vystoupám skrz lesík na Bílou Horu a na Pecihrádek. Pak sjezdem k lávce, přímo od ní neznačenou pěšinkou jako zkratkou k ústí Ejpovických tunelů. Odtud pokračuji po asfaltce po NS Údolím Berounky k Chlumku a poté do Bukovce.

Krásným singlem po zelené mířím k rozcestí u podjezdu pod Zábělou, odbočuji doprava a po žluté stoupám k rozcestí Horní Zábělá - školka. Zde pojedu asi půl kilometru po červené na Chrást. Chtěl bych lesními cestami projet k Černé mýti. Nepodařilo se mi projet na cestu, kterou už mám projetou několikrát z druhé strany, tak na dalším rozcestí využívám odbočku vpravo, po níž dojíždím k silnici. Křižuji ji, překvapivě je na druhé straně malá pěšinka. Nevěděl jsem, že jsem už za odbočkou na Dýšinu, takže zanedlouho vyjíždím právě na silnici do Dýšiny. Do vsi se sjíždí a já pokračuji do Nové Huti skrz náves a pak kolem dětského hřiště cestou k podjezdu pod tratí. Za ním odbočuji ke golfovému hřišti, tedy místní části Horomyslice. Od řeky Klabavy stoupám po CT 2159, na půli cesty do vsi Klabava odbočuji na větší lesní cestu k Čertovu kameni. Tato cesta se mění v asfaltovou cestu a přes dvojí stoupání jedu do Kokotského lesa, křižuji silnici a pokračuji po štěrkové cestě k vrcholku Kokotsko.

Z Kokotska následuje velice rozbahněná cesta na východ k Vitince. V lese je mnoho vyježděných cest od těžby, takže se dá lehko ztratit. Jednou jsem si zajel, ale nakonec jsem to k Vitince trefil. Za ní ze silnice odbočuje malá asfaltka do Nového Dvora. Velice rozbahněnou cestou nejprve stoupám k 500 m n. m., záhy mě však čeká dlouhý sjezd, ve kterém je třeba na Y rozcestí odbočit vpravo, jinak se nerušeně sjíždí větší lesní cestou až do Stupna. Tím musím opět vystoupat a pokračovat do Břas. Až na konci u železniční zastávky odbočuji doprava na CT 2304. Velká část spojnice do Přívětic je nově opravená, takže se jede po hladkém asfaltu. Před Přívěticemi na křižovatce odbočuji vlevo na poměrně frekventovanou silnici do Radnic. Táhlým stoupáním se blížím ke křižovatce II/234, odkud vede na západ slepá asfaltová cesta k vyhlídkce na bývalý lom Ovčín. Vidět jsou především rybáři na druhém břehu. Začíná však pršet, takže se nezdržuji a vyrážím na cestu zpět.

Vydávám se po červené sjezdem k rybníku Jordánek, pak je to přes kopec do Přívětic, z nichž se opět docela dlouho stoupá. Cesta se postupně zhoršuje, navíc je zarostlá dnes mokrou trávou. Od kolen dolu mi tedy tečou potoky vody, kterou jsem z ní nachytal. I tak mám tuhle cestu do Březiny rád. Kolem zámku Březina se blížím odbočce na Volduchy. Dnes využiju tuhle silničku, nevýhodou je, že musím nad 550 m n. m. Dlouho tedy stoupám, nutno ovšem říci, že pak i dlouho a poměrně intenzivně sjíždím do Volduch. Z nich pojedu přes Voldušský potok k samotě "Díly". Cesta se pěkně klikatí a jsem rád, že se k Dílům stoupá, protože se zatáhlo, fouká prudký protivítr a začalo i pršet. Byl bych se vsadil, že padají i malé kroupy, ale asi je to jen opravdu nepříjemný déšť v silném větru. Ve sjezdu do Rokycan si trochu odpočnu, protože nejedu přímo proti větru a jsem trochu schovaný v zářezu silnice.

Projedu tedy Rokycany k CT 3, kde si znovu pochvaluji doplněný úsek samostatné cyklostezky od konce obce ke trati. Následuje rychlý přesun po asfaltce pod dálnici, poté je "jen" prašná/bahnitá cesta kolem nádrže Klabava. K Ejpovickému jezírku se pak pokračuje po silničce, já si to dám jen s menší oklikou kolem Klabavských vodních tunelů přes brod a pak po žluté po lávce zpět. Od kempu už je bohužel celá cesta vyasfaltovaná a je zakončena mnou neoblíbeným stoupáním do Kyšic. Po CT 3 jedu i dále, přes Holý vrch do Červeného Hrádku. Kolem Hrádeckého potoka pak projedu do Újezdu a pak už klasicky kolem sv. Jiří, pod Bílou Horou na Zadní Roudnou a kolem Pramenů do Záhorska...

Celkem 70 km po pěkných trasách. Dnes to celkem odsýpalo, nebloudil jsem a část byla i po asfaltu, takže průměrná rychlost se zastavila na 21,6 km/h i přes 1000 nastoupaných metrů.

 

Bývalý lom Ovčín u Radnic

Eiffelův most Chrást

14. 5. 2016

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Bory- Doudlevecká lávka-Rolnické náměstí-Švábiny-po zelené Kyšice-po žluté Ejpovice, Ejpovické jezírko, Klabava-po zelené Kokotské rybníky-po modré Osek-po žluté zřícenina Salon, zámek Březina-po červené Přívětice, Radnice-po žluté Újezd u sv. Kříže-Berounka (rozcestí Velká Radná)-po červené Darová (přívoz), Darovanský dvůr, přívoz Nadryby, Korečnický mlýn, Sedlecko, Smědčice-Eiffelův most v Chrástu-Chrást-po modré Dolanský most, Drahotínský rybník, Senec, Zruč, Třemošná-po žluté Bolevecký rybník-Ostende-Mikulka-Štruncovy sady-Depo 2015-Bory


Takový nenápadný výlet z nouze a vyklubal se z něj černý kůň. Vrátil jsem se velmi spokojen. Hurá do Radnic:)

Kudypa z Plzně? Beru to přes Doudleveckou lávku do Liliové ulice, přes kruhový objezd v Částkově a serpentýnou na Rolnické náměstí. Hned za řekou odbočuji doprava a stoupám kolem výběhu koní, následně podél pole na Švábiny. Za Tescem se chytám zelené, která se postupně zvedá a přechází ze štěrkové cesty na lesní kořenitou. Nepokračuji přes Pohodnici, ale ze silnice nad Kyšicemi odbočuji na údržbářskou cestu podél dálnice. U lávky přes ni se přidává žlutá, po které se sjíždí do Ejpovic (odbočka do louky ve sjezdu). Obrovské louky mezi Kyšicemi a Ejpovicemi se rychle mění v rozšiřující se skládku, už i cesta je posunutá.

Za Ejpovicemi vede žlutá kolem Ejpovického jezírka, přes řeku Klabavu a stoupá po panelové cestě do obce Klabava. Udržuji vrstevnici a za vsí vjíždím do lesa po větší cestě. Zanedlouho natrefím na zelenou, která mě dovede až ke Kokotským rybníkům. Chvíli se jede v pohodě, ale většina cesty je opravdu špatně sjízdná a stoupá kolem neznatelných zbytků zříceniny Hůrka. Před Kokotským rybníkem se dostávám na normální lesní cestu a akorát poté, co se připojím  na modrou a vjedu na 100 m na silnici, diagnostikuji defekt. Měním duši a s novými silami se pouštím do Oseka po modré. Je poměrně sucho, takže se jede bez problémů. Dokonce bych řekl parádně, do vsi se sjíždí a kdyby se někdo nesnažil "vyspravit" cestu lehce podrcenou skálou, od Hudlic to jede dokonale.

Žlutá se motá Osekem a pak stoupá k vrcholu Rožnovu lomu (lepší si zkrátit cestu rovnou k rozcestí Pod Čihadlem). Kupodivu potkávám dost turistů. Ztrácí se, jak se zhoršuje terén. Pod vrcholem je docela drsný terén na kolo, pak už se ale sjíždí do Březiny a já ji jen trapně neprojíždím, ale jedu ještě po žluté přes zříceninu Salon a zámek. Měním žlutou za červenou a nechávám se překvapit, kudy mě povede. Je dobře značená, tak nebloudím a to mě baví. Zvlněnou krajinou pojíždím ospalou vsí Přívětice, za níž opět stoupám. Les pomalu mizí a já mám Radnice jako na dlani, ještě lepší by to bylo z Ovčáckého vrchu. Poslední úsek se sjíždí po krásné nové asfaltce. Obdivuji náměstí s výbornou restaurací La Boema a pro další úsek cesty jsem si vylosoval žlutou turistickou značku. Bohužel vede do Újezdu povětšinou po silnici a proti větru mírně do kopce. No nic moc, co si budem povídat. Poslední úsek lesíkem jsem nějak prošvih:/

Z Újezdu jsem čekal rovnou klesání k Berounce, ale ještě mě to kousek napínalo. Stále po žluté, minul jsem traily nějakého místního nadšence a pak to přišlo-sjezd jak z Pradědu, nejdřív hrubý asfalt, pak lesní cesta a nakonec zanesené korýtko a plné brzdy-nějakých 200 výškových metrů dolů. Už jsem to asi jel i nahoru, znovu bych skutečně nechtěl. Na rozcestí Velká Radná se vracím po červené už směr Plzeň. Je sice jaro a vegetace bují, projet se to naštěstí dá. Značení dobré, cesta místy horší. V Darové jsem přemýšlel o přívozu, ale už jsem měl vymyšlenou cestu jinudy-do kopce kolem Darovanského dvora a po nesmyslně vedené červené přes nejhorší stoupání, jaké se tu dalo najít. Jen kvůli asi 5 cm soukromého pozemku u vodopádu Dírka, o který jsme navíc tímto ochuzeni.

A už zas klesám k dalšímu přívozu, tomu nadrybskému. Cesta k němu je nově položená, to už si zasloužila léta. I dál vede dobrá auty projetá cesta. Dnešní den by se dal nazvat dnem neoblíbených stoupání-před Klabavou, do Sedlecka a od Dolanského mostu. Nakonec nebolely až tolik. Červená do Smědčic vůbec nevede přímo, zas jsem se objevil nebezpečně blízko nad řekou. Cesta hezká, musím dodat. Do Chrástu ze Smědčic tentokrát nejedu po železničním Eiffelově (není Eiffelův, ale vžil se tento název) mostě, ale pod ním, abych si ho řádně prohlédl. Z Chrástu k Dolanskému mostu jsem sjel po modré, načež jsem se nachystal na ten můj oblíbený kopec, dnes vylepšený o stoupání až nad Drahotínský rybník. Zruč projíždím stále po modré, po té jsem za okamžik i na Orlíku. Podél trati po CT 2151 valím k Boleváku od roku 2014 pěkně trapným podchodem.

Kolem Boleváku jsou desítky nemotorů, tak radši odbočuji někam do lesů, abych se z toho nezvencnul. Nadjel jsem Senečák a pokračuji skrz chaty k Ostende, přes Mikulku na kraj Roudné a zkratkou k lávce přes Mži u Štruncových sadů. Po NS Údolím Radbuzy pak doťuknu výlet na Bory.

Pěkný počas, suprové cesty bez celandrujících turistů, spoustu možností občerstvení, vlastně i ke koupání, zajímavé cíle, no máme v tom našem kraji krásné příležitosti. Já jich využil na 77 kilometrech často i v terénu a se značným převýšením (1200 m).

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

"Eiffelův" most v Chrástu

Most přes Klabavu u Chrástu

Radnice

Už zase -_-

Zřícenina hradu Salon

Zámek Zbiroh, vrchol Brno na kole z Plzně

13. 9. 2019
96 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1600 m
Terén: Lesní a polní cesty, singly

Plzeň-Bory - Slovany - Božkov - V Pytli - Letkov - U Zátiší - po zelené Na Pohodnici, Čílinské polesí - v. n. Klabava - Rokycany - po modré Svojkovice - PP Trhoň - Hamerský rybník - Holoubkov - Mýto - po modré Pod Sirskou horou, Sirá, Pod Bukovem - Švabín - zámek Zbiroh - studánka Františkov (CHKO Křivoklástko) - Švabín - Chotětín - po červené Lhota pod Radčem (PP Radeč) - Radeč východ - Brno - Osek - po modré Kokotské rybníky, Ostrý kámen, Nová Huť, Chrást, Dolanský most - po zelené (PR Zábělá) Bukovec - po NS Údolím Berounky u Jiřího - Prazdroj - U Ježíška - Plzeň-Bory


Celý den volna přede mnou, tak můžu vyjet do dáli, na Zbiroh. Vyrážím z Bor ke Škoda parku, pak stoupám na Slovany, klesám do úslavského údolí do Božkova a pak dlouhou ulicí Ve Višňovce. Na konci ulice před trafo stanicí odbočuji vlevo do kopce na stezku, možná trail, nad Božkovským potokem. Za chvíli jsem na velké rovinaté cestě, která mě podél potoka dovede až na kraj Letkova přes oblast V Pytli. U Letkova odbočuji vlevo do kopce přes planinu, pak lesem, kde žádná cesta nemá své trvalé místo, obzvlášť teď, kdy se všude těží smrky.

Kolem samoty Zátiší už jedu po lesní cestě značené zelenou turistickou značkou. Po té projíždím kolem Pohodnice (499 m n. m.) a sjíždím k dálničnímu sjezdu Ejpovice. Silnici jen křižuji, dál vede cesta podél dálnice přes rozcestí Čílinské polesí. Když budete pokračovat, dá se jet dlouho pod Čílinou, dokud nenarazíte na asfaltovou cestu. Po té se dávám vlevo dolu, křižuji bývalou pražskou a dál sjíždím k železničnímu koridoru. Ten lze podlézt takovým tunýlkem pro potok a rázem jsem u CT 3. Dojíždím po této asfaltce do Rokycan, jedu přes centrum a pokračuji po modré do Borku. Kolem Hamerského rybníka vede polní cesta k lesu, přes který se dostávám do Svojkovic. Na druhém konci vesnice neznačenou pěšinkou projíždím ke koupališti.

Chtěl bych pokračovat podél trati, ačkoliv by to bylo lepší kolem železniční zastávky. Ale i když odbočíte za koupalištěm vlevo do ulice a pak projedete k viaduktu přes louku, dá se projet. Právě zde začíná velký PP Trhoň. Kamenitou cestou, mnohem větší, než jak je vyznačena v mapě, se snadno dostávám k Hamerskému rybníku, což už je vlastně kraj Holoubkova. Stále jedu podél trati, přes jakési staré nástupiště, chvíli i po modré značce a uvidíme, zda budu muset do Medového Újezdu. Nikoliv, opět zcela bez zmínky v mapě vede pěšina podél trati až k silnici vedoucí do Mýta. Kousek za náměstím v Mýtě odbočuje do nenápadné ulice modrá turistická značka, jíž se budu nějakou dobu držet. Podjíždím dálnici, poněkud nepřímo stoupám ke kapli sv. Vojtěcha a už mírněji stoupám k rozcestí Pod Sirskou horou. Tím se uzavírá nevídaný dvaceti kilometrový úsek trvalého stoupání. Ani mi to nepřišlo, jelo se pěkně, ale už jsem skutečně 550 m n. m.

To se ovšem rychle mění sjezdem do Siré, který následuje po terénním úseku pod Sirskou horou. Trochu se obávám nějaké závory, ale tentokrát zbytečně. Ze Siré už zas mírně stoupám k silnici, ze které zas rychle sjíždím, stále po modré, vlevo. Je třeba se následujících 3 km motat kolem několika pahorků, pak se ale připojuji na asfaltový sjezd a zaměstnán rychlostí a děrami v cestě si ani nevšímám, že mi modrá kamsi utekla. Nevadí, setrvačností dojíždím až do Švabína. Následuje poslední kopec pod zámkem Zbiroh, kolem centra humanitární pomoci. Objíždím celý areál zámku, mrknu i na nádvoří a začínám se vracet kolem lanového centra. Měly by tu být slušné cesty vedoucí ke studánce Františkov. Bohužel je tu jen nepořádek, vymletá koryta, rozježděný les a spousta popadaných stromů. To byl tedy nápad-nakonec se přesto dostávám k asfaltce a můžu se vrátit do Švabína-do kopce.

Odbočuji vpravo podél hranice CHKO Křivoklátsko, pár metrů se mnou vede i červená značka, pak ovšem stoupá k Čertovu kamenu a já místo toho sjíždím do Chotětína. Jsem zpět na červené, vjíždím do PP Radeč a úžívám si počínající podzim, příjemné počasí a samotu v lese. Jede se po lehce zpevněné lesní cestě, ale rovinek si moc neužijete. Ze Lhoty pod Radčem se začíná docela nepříjemně stoupat. Nejprve k fotbalovému hřišti, zpět do PP Radeč a pak na samotný hřeben Radeč. Po červené to nemá ale na kole smysl, volím delší, ale přístupnější cestu vedoucí do sedla Radeč-východ. Odtud po zelené a rozhodl jsem se, že se podívám i na vrchol Brno, když jsem tu. Čeká mě ale ještě pěkně překvapivé stoupání. Však jsem taky 718 m n. m.

Konečně se pouštím do sjezdu. Prvních 100 výškových metrů po CT 2153 k silnici do Skelné Hutě. Poté na jihozápad pod Rumpálem, kousek po žluté. Ta ale odbočuje na jih, já se stáčím spíše na západ po štěrkové cestě, k silnici Volduchy-Březina. Opět ji jen křižuji, krátce za ní ale odbočuji lehce vlevo, poslední úsek sjezdu vede do Oseku. Odtud pokračuji po modré přes Hudlice ke Kokotským rybníkům. Je to lesem, trochu terénem. Poté o něco lepší cesta vede k Čertovu kameni a pak zas prudkým technickým sjezdem do Nové Huti. Nenápadným singlem nad Klabavou, na levém břehu, projíždím do Chrástu, odkud zas následuje sjezd k Dolanskému mostu. Známým a oblíbeným singlem nad Berounkou po zelené turistické přes PP Zábělá dojedu až do Bukovce. Po NS Údolím Berounky projíždím pod Chlumem až na Doubravku, ke sv. Jiří.

A zbývá se dostat přes město, kolem teplárny k pivovaru, dále Šumavskou, k Ježísku, kolem papírny a zimního stadionu a konečně na Bory za nemocnicí. Pořád nemůžu uvěřit, kolik nových cest se dá v širším okolí Plzně objevit, to je skvělé. Některé dokonce přes všeobecnou mánii zůstávají nevyasfaltované:) Na stovku jsem to dnes nedotáhl, 96 km průměrnou rychlostí 18,4 km/h, za zmínku stojí více jak 1600 m převýšení.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

Zámek Zbiroh

Zámek Zbiroh

 

Vrchol Brno, PP Radeč

Vyhlídka Hradiště, Poradní skála u Chrástu

22. 9. 2019
75 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1300 m
Terén: Lesní a polní cesty

Plzeň-Bory - Doudlevecká lávka - Částkova ulice - Lobzy - Na Švabinách - V Pytli - Kyšice - Klabava - Horomyslice - Ostrý kámen - Kokotsko - Vitinka - Nový Dvůr - PP Radeč - rozc. Polesí Hradiště - po červené Hradiště, Březina-zámek, Přívětice - Břasy - Újezd u Svatého Kříže - po žluté Na Dračkách - po modré Vranovice - po NS Po stopách důlní činností na Břasku Hochperk - Kříše - Kříšský vodopád - Korečnický potok - po zelené Korečnický mlýn - po červené Sedlecko, Telín - Klabava - po NS Chrást Poradní skála - Chrást - po modré Dolanský most - po žluté Druztová, Malochova skalka - Zruč - Senecký rybník - Bolevecký rybník - po NS Údolím Berounky Štruncovy sady - Depo 2015 - Bory


Ou, poněkud dlouhý výpis bodů na trase... Ale když někdo dá název Naučné stezky "Po stopách důlní činnosti na Břasku", tak se nemůžu divit. Blog dopisuji dva měsíce po výletu a vzpomínám, jak pěkný okruh jsem tehdy udělal.

přes Plzeň jsem vyrazil kolem Škody ETZ k Doudlevecké lávce, odkud stoupám Liliovou a Suvorovovou ulicí k Částkově ulici. Sjíždím k Úslavě, kde hned za mostem odbočuji vpravo, směrem ke střelnici. Ale mezi statkem a výběhem pro koně odbočuji vlevo do kopce na cestu za závorou a stoupám do Lobez, pak na kraji pole na Švabiny. Nad Tescem projíždím do polesí V Pytli. Jedu kousek po zelené, asi po kilometru, u turistického přístřešku, odbočuji vlevo, podjedu přivaděč a pokračuji lesem ke Kyšicím. Z Kyšic sjíždím po CT 3 do údolí Klabavy, za železničními mosty ale tuto cyklostezku opouštím a vydávám se chatovou osadou k cestě na břehu řeky, která mě dovede do Horomyslic. Dříve se tu běžně jezdilo, dneska jsou problémy s golfovým hřištěm. Tento areál tedy objíždím a prudce stoupám po CT 2159. Zhruba na vrcholu odbočuji na upravenou cestu vlevo. Vede jak přímka skrz les, míjí Ostrý kámen, velká část je vyasfaltovaná a není prosta kopců.

Křižuji silnici a mířím dál po lesní cestě směrem na Bušovice. Vyhlížím menší lesní cestu vpravo, která by mě dostala přes Kokotsko. Měl jsem velké obavy, ale skutečně taková existovala a nebyla tak špatná, jen značně stoupala. Z Kokotska pak vede pěkná lesní, později polní cesta přímo do Vitinky. Z toho mám velkou radost, takovou cestu mi chybělo objevit. Za Vitinkou pokračuji na Nový Dvůr a rozhodl jsem se pro další risk-sjet k silnici nad Osek kolem cihelny a pak pokračovat na protější straně silnice po symbolicky naznačené cestě do PP Radeč. Cestička se podle mapy stáčí na severovýchod. Jede se spíše po louce, je tu vysoká tráva a silná rosa, moc to nejede v tom stoupání. na kraji lesa je žlutá turistická značka, po které jsem párkrát jel, nicméně to tu nepoznávám, musím pár metrů vlevo a pak prudce zpět do kopce vpravo. Cesta opět existuje! A sama mě svede k silnici Březina-Volduchy. Za silnicí bych mohl pokračovat k červené turistické značce, ale proč bych byl tak trapný, že?😀 Raději zkouším "zkratku", takovou kančí stezku zanikající mezi stromy. Ale ona ta turistická značka není lepší... Na zřetelném vrcholku, který není v mapě vůbec zřetelný se k ní podle plánu připojuji-neuvěřitelné potřetí. A po kratším kořenitém úseku začínám sjíždět po stále lepší cestě k cestě z Březiny. Zde odbočuji vpravo, začínám nejprve zvolna stoupat, na rozcestí Polesí Hradiště odbočuji na lesní cestu vlevo a tím začíná výšlap do 619 m n. m. Nejede se úplně nejlépe, ale je to sjízdné.

Na vyhlídce Hradiště chvíli fotím, ale netrvá dlouho a vydávám se ztratit více jak 100 výškových metrů na kilometrovém singlu k zámku Březina. Odtud do Přívětic doporučuji parádní cestu do červené. Poté už červenou opouštím a kolem kostela sv. Martina a přes silnici nahoru pokračuji do Břas. Vyjíždím na samém okraji u nádraží a zlákala mě pěkná cesta podél trati, vedoucí do újezdu u Svatého kříže. prvních pár set metrů je vskutku pěkných, ale pak je zde oplocený pozemek. Přelézt s kolem by to nešlo moc dobře, nakonec jsem se rozhodl pokračovat kousek po náspu trati. Je to v zatáčce, není tu moc vidět, ale je kam uskakovat, motoráky nejezdí moc rychle ani často a snad jsou slyšet. Překonal jsem tedy kritický uzavřený kousek a zjistil jsem, že se na stejné místo dá dostat i ze silnice na druhé straně trati👌 Vyšlapaná pěšinka mi ukazuje, kudy zpět na asfaltku vedoucí skrz sady. takto nečekaně se tedy dostávám do Újezdu, kde se začínám vracet, a to po žluté až k samotě Na Dražkách. Odtud vede modrá na bezejmenný kopec s úžasnou vyhlídkou nad Vranovicemi. Už jsem tu před pár lety byl, ale prozkoumané to nemám a navíc se tu rekultivuje důl, obnovují cesty a vzniká hodně nových turistických tras, takže se tu neorientuji tak dobře. Prudkým sjezdem sjíždím do oblasti Amerika, kde jsem až dnes objevil pěkné jezírko, objíždím ho po západním břehu po naučné stezce, po níž pokračuji až k opravovanému Hochperku. Zadem po polní cestě mířím do Kříší, poté asi 0,5 km směrem k přívozu Nadryby po silničce a pak opět vlevo do polí podél Kříšského potoka, která tvoří hranici PP horní Berounka, s vodopádem, který jsem kdysi i hledal.

Sjel jsem ke Korečnickému potoku, podél kterého vede zelená turistická značka, osvědčená pěkná trasa. Nyní jsou tu pokusy o vylepšení pěšiny pro pěší. Od Korečnického mlýna a Berounky stoupám do Sedlecka po červené. Za Sedleckem se jede ve stráni, kde se divím, že se ta cestička ještě drží. U Telína se červená stáčí na jih a vede do Smědčic. Já se ale poslední rok zamiloval do cesty vedoucí ke Klabavě a stoupání po NS Chrást. Po této naučné stezce pokračuji kolem samotného Chrástu k Poradní skále. Jsem překvapen, co všechno se dá kolem Plzně stále objevovat, i když zrovna tento výhled je trochu zarostlý. Nelze jinak než se vrátit na kraj Chrástu, pak po modré sjíždím k Dolanskému mostu.

Po zelené do Bukovce jsem jel nedávno, stoupám po silnici ke žluté turistické značce, po které se vydávám k prudkému sjezdu u Věžky a neoblíbenému stoupání do Druztové. Vychutnávám si celou délku NS Po stopách F. Malocha a obzvláště Malochovu skalku. Jsou tu nicméně dvě místa, která se mi nikdy nedaří projet, to mi kazí radost. Když vyjedu na silnici, pokračuji k novému kruhovému objezdu na začátku Sence a pokračuji k Seneckému rybníku sjezdem. Je hezky a tak je tu hodně lidí-otrava. Musím ještě kolem Boleveckého rybníka, pak už se trochu uvolní vzduch a tak po NS Údolím Berounky to ke Štruncovo sadům zas jede pěkně svižně. Přes Plzeň projíždím centrem, více méně podél Radbuzy, kolem Depa 2015 k papírně, pak stoupám k zimnímu stadionu a za nemocnicí na Bory.

Rozepsal jsem se no, ale tolik zážitků a tolik neznačených, těžko popsatelných cest se nevešlo do pár vět. 75 km, přes 1300m nastoupáno, průměrná rychlost 17,9 km/h.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 
 

Vyhlídka Hradiště u Březiny

Hradiště

Panorama s vrchu nad Vranovicemi

Poradní skála na NS Chrást nad Berounkou